Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Druhý zpěv
Vilém je ve vězení, přemýšlí nad svým činem, myslí si, že to není jeho vinou, viní společnost (společnost obviňuje dívku, ne jejího svůdce), vraždou svého otce učinil dvě pomsty - mstí se za to, že se o něho otec nestaral a za to, že svedl Jarmilu; přemýšlí nad tím, co bude po smrti, bojí se, nevěří na posmrtný život.

První intermezzo
Lidová pověra, že poslední pohřbený nebožtík musí přes noc hlídat, než bude vystřídán novým.

Třetí zpěv
Vilémova poprava, lidé se přišli podívat.

Druhé intermezzo
Loupežníci jsou nešťastní ze smrti svého vůdce.

Čtvrtý zpěv
Básník přijíždí na místo, kde se odehrává báseň, ztotožňuje se s hrdiny: shodná pasáž ve třetím a čtvrtém zpěvu o tom, že dětství bylo nejkrásnější období života a už se nedá vrátit; zvolání na konci prvního a třetího zpěvu na Jarmilu a Viléma, ve čtvrtém zpěvu: Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!

DĚJOVÝ PROTIKLAD

Probouzející se jarní příroda a smrt lidí, společnost odsuzuje Jarmilu a ne jejího svůdce, odsouzení Viléma, sice je vrah, ale spáchal tento čin, protože chtěl hájit čest své dívky.

BÁSNICKÉ PROSTŘEDKY:

Protiklady
1. pomocí barev: Jak holoubátko sněhobílé pod černým mračnem přelétá
2. oxymoron: mrtvé milenky cit; zbortěné harfy tón

Vnímání všemi smysly
Barvy: po modravém blankytu bělavé páry hynou; ve růžovou vzplanula zář
Vůně: kde borový zaváněl háj; růžinu jevil vonný vzdech
Zvuk: o lásce šeptal tichý mech; hrdliččin zval ku lásce hlas
Zvukomalba: břeh jej objímal kola kol; nocí řinčí řetězů hřmot; ouplný měsíc
Epiteton: večerní máj; večerní břeh; tichý mech; růžový večer

FORMA:

Jamb - uměle vytvořený: trochej z přirážkou
Rým - pravidelný (obkročný, střídavý, sdružený)

REAKCE:

Většinou záporné - zdálo se to být málo vlastenecké (Tyl)
Karel Sabina - epigon (napodoboval Máchu), člen tajné policie, libreta: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta
- Májovci (2. polovina 19. století) - Neruda, Hálek, Světlá