Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

V úvodu knihy, ještě než začal skutečný děj Máje, je pár slok, které mají námět vlastenectví. Možná jsou zde právě proto, že Máchovi bylo vyčítáno, že není vlastenec, a tak se snažil vyhovět dobovým požadavkům. Kniha je dále rozčleněna na čtyři zpěvy, mezi které jsou vložena dvě intermezza.

I. zpěv
Tato scéna se odehrává za krásného májového večera. Zprvu je tam popisována divoká májová krajina, ve které se skrývá něco tajuplného a napínavého. Jarmila čeká na svého milého Viléma = "Strašný lesů pán", ale on nikde. Později se dozvídá, že má být popraven za to, že zabil jejího soka, netuše, že je to jeho vlastní otec. Jarmila tuto zprávu neunesla a spáchala sebevraždu.

V tomto zpěvu již tajuplná krajina připravuje čtenáře na něco nečekaného, co se stane. Myslím, že Jarmila si byla vědoma toho, že může za to, že bude její milý popraven. Nechala se svést a poté neunesla pocit viny, proto spáchala sebevraždu. "Zve k lásky hrám hrdliččin hlas: Jarmilo! Jarmilo!! Jarmilo!!!" - má to říci, že právě Jarmile se v tomto zpěvu stalo něco strašného, zemřela.

II. zpěv
Tento zpěv přináší Vilémovy úvahy v noci před popravou. Vězeň přemýšlí o tom, co bylo, vzpomíná na své dětství, kdy byl svým otcem vyhnán a právě kvůli tomu se stal loupežníkem. Cítí se být ukřivděn, necítí na sobě žádnou vinu. Naopak vše dává za vinu svému otci. Vždyť právě on ho vyhnal z domu, vždyť právě on svedl jeho milou. Vilém po své smrti nečeká vůbec nic, jen prázdnotu. Přichází k němu strážník, kterému se svěří s celým svým příběhem. Strážný nad tím i zaplakal a po zbytek svého života se neusmál.

Vilém si zde svými úvahami ujasňuje, že není vinen tím, co udělal. Vedl ho k tomu jeho život, který mu připravil jeho otec. Můžeme také usoudit, že Vilém není věřící, jelikož po své smrti nečeká nic, nemá žádnou útěchu či záchranu po popravě. Mám z něj také malinko pocit, že se potřeboval někomu svěřit, potřeboval ze sebe vše dostat, proto se svěřil i strážníkovi, který ho v tom vězení držel.

I. intermezzo
Příroda a sbor duchů se připravují na příchod Viléma do lůna matky země. Chystají pohřeb a přivolávají ho k sobě.

III. zpěv
Třetí zpěv v sobě zahrnuje opět líčení jezerní májové krajiny a v nemalé míře také vězňovu "cestu" k popravišti. Probíhá zde jeho místy až dojemné loučení s krajinou, se svou rodnou zemí. Na konci tohoto zpěvu je Vilém na pahorku popraven.

Před svou smrtí cítí Vilém potřebu se s někým rozloučit. Už ale nikoho nemá, ani otce ani svou milou Jarmilu, proto se rozloučí alespoň s přírodou. Připadá mi, že z něho vyzařuje smutek a lítost, že musí ze života odejít. "...tam na své pouti pozdravujte zemi. Ach zemi krásnou, zemi milovanou, kolébku mou i hrob můj, matku mou, vlast jedinou i v dědictví mi danou, šírou tu zemi, zemi jedinou!..." Na konci zpěvu nechybí zvolání: "Viléme! Viléme!! Viléme!!!".

II. intermezzo
Vilém už je mrtev a jeho "druzi noční chvíle" po něm teskní. Ztratili svého vůdce.

IV. zpěv
Uplynulo několik let od Vilémovy popravy a do děje vstupuje poutník. Je poslední den v roce a poutník stojí na pahorku nad Vilémovou lebkou a následně se od hospodského dole ve městě dozvídá jeho příběh. Poutník odjíždí a znovu se sem vrací na jaře, opět v májové krajině.

Když se poutník poprvé dostal na místo, kde byl Vilém popraven, byla zrovna zima. Atmosféra se hodí k příběhu - taková ponurá a smutná. Z poutníka je cítit smutek a žal nad příběhem dvou mladých lidí. Když se sem vrací opět v máji, Mácha vstupuje do děje a ztotožňuje se s poutníkem. Objevuje se zde kontrast. Kolem Máchy je krásná májová příroda a oproti tomu, vedle něj, je Vilémova lebka a myšlenka na tragický příběh. Autor zde dává najevo své vlastní myšlenky a pocity, které se v něm odehrávají.
Charakterizuje svou minulost: říká, že jeho dětství je už také dávno pryč; svou přítomnost: "Na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal" (Mácha je zklamaný v lásce, jeho vztah s Lori už nebyl tak krásný); a svou budoucnost: má z ní depresi, vidí ji černě, je smutný.
"Hynku! - Viléme!! - Jarmilo!!!" - Mácha není mrtev, jen se mladým párem ztotožňuje ve svých pocitech.

VLASTNÍ NÁZOR:

Celkově se mi děj knihy líbil, ale bylo poměrně složité se jím "prokousat". Připadá mi, že Mácha vždy něco jen nastíní a každý si musí domyslet, co se vlastně stalo. Srozumitelnost mi také znemožňovalo tzv. "vyšinutí z vazby", které Mácha poměrně často používal. Podle sebe soudím, že kniha při čtení vyžaduje vysokou pozornost a k lepšímu pochopení by se měla přečíst alespoň dvakrát.

Čtenářský deník	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Intimní Karel Hynek Mácha
	-	Klášter Sázavský
	-	Máj, Máj (2), Máj (3), Máj (4), Máj (5), Máj (6), Máj (7), Máj (8), Máj (9), Máj (10), Máj (11), Máj (12), Máj (13), Máj (14), Máj (15), Máj (16), Máj (17), Máj (18), Máj (19), Máj (20), Máj (21), Máj (22), Máj (23), Máj (24), Máj (25), Máj (26), Máj (27), Máj (28), Máj (29), Máj (30), Máj (31), Máj (32), Máj (33), Máj (34), Máj (35), Máj (36), Máj (37), Máj (38)
	-	Máj (můj pohled)
	-	Máj (několika slovy), Máj (několika slovy) (2), Máj (několika slovy) (3), Máj (několika slovy) (4)
	-	Máj (rozbor)
	-	Máj (stručný rozbor), Máj (stručný rozbor) (2), Máj (stručný rozbor) (3), Máj (stručný rozbor) (4), Máj (stručný rozbor) (5), Máj (stručný rozbor) (6), Máj (stručný rozbor) (7), Máj (stručný rozbor) (8), Máj (stručný rozbor) (9), Máj (stručný rozbor) (10)
	-	Máj (vlastní poznámky)
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5), Márinka (6), Márinka (7), Márinka (8)
	-	Márinka (vlastní názor)
	-	Návrat
	-	Obrazy ze života mého
	-	Ohlas písní národních
	-	Večer na Bezdězu
	-	Znělky

Čítanka	-	Básně příležitostné
	-	Básně rozličné, Básně rozličné (2), Básně rozličné (3)
	-	Bratři (Dramatické zlomky)
	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Deník z roku 1835
	-	Karlův Týn
	-	Korespondence Máchova
	-	Křivoklad
	-	Máj
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5)
	-	Márinka (celá kniha / e-book)
	-	Ohlas písní národních, Ohlas písní národních (2), Ohlas písní národních (3)
	-	Pouť krkonošská
	-	Radost (Jitro)
	-	Rozprostřela chladná noc
	-	Valdice
	-	Večer na Bezdězu
	-	Víra, naděje, láska, spolehnutí (Jitro)
	-	Zlomky rozličné, Zlomky rozličné (2)