Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• vydáno: 23. dubna 1836
• lyrickoepická báseň, rozdělená na 4 zpěvy a 2 intermezza (= vsuvky)
• "tragédie tří osob"
• vrcholné dílo českého literárního romantismu

Karel Hynek Mácha se v Máji pokoušel oslovit čtenáře krásou básnického slova. Jedná se o rytmické dílo a zvuková stránka veršů spolu se zvukosledem a postupným obměňováním významové stránky slov, dále pak četným výskytem popisných adjektiv a jiných neobvyklých přívlastků, volením sloves vyjadřujících pohyb a dramatičnost okamžiku a velmi působivým začleněním protikladů z něho udělaly jedno z předních a proslavených poetických děl období romantismu.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

Reakce na dílo

• ve své době nebylo pochopeno a oceněno
• Máchovi byla vyčítána jeho přílišná romantičnost
• až moc se inspiroval anglickým básníkem Byronem
• podle veřejnosti nebyl Máj dostatečně vlastenecký, výchovný a nábožensky založený (Vilém se před smrtí nesklonil před Bohem)
• kvůli kritice byl k Máji připojen ještě úvodní vlastenecký předzpěv, který se vymyká duchu díla a oslavuje Čechy jako národ; šlo o autorovu snahu ukonejšit cenzuru a tehdejší vlasteneckou společnost
• básni také předchází "Výklad Máje", ve kterém autor vysvětluje, že hlavními motivy básně jsou úvahy o smyslu života, oslava krás májové přírody a touha po svobodě

Historické pozadí

• evropské národy pod vlivem Velké francouzské revoluce (nacionalismus, liberalismus) usilovaly o svobodu
• habsburská monarchie - tzv. "Metternichovský absolutismus"
• snaha o potlačení nacionalismu národů
• snaha o vytvoření systému, který by zamezil státu nebo koalici útočit na jiné státy s cílem je ovládnout (období tzv. "restaurace")

O AUTOROVI:

• narodil se 16. listopadu 1810 v Praze na Malé Straně
• vlastním jménem Ignác (po otci)
• zakladatel moderní české poezie
• otec mlynářský pomocník, matka z muzikantské rodiny
• kvůli krizi se v roce 1811 přestěhovali do chudinské čtvrti
• navštěvoval svatopetrskou farní školu a poté novoměstské gymnázium
• první tvorba v němčině (Versuche des Ignaz Macha - sentimentální romantické básně)
• po ukončení studia filozofie začíná psát české verše do časopisů (vliv Josefa Jungmanna)
• v době vydání Máje dokončoval právnická studia - získal místo advokátního praktikanta v Litoměřicích
• úzký vztah s regionem: v Benešově se seznámil se svou první láskou Marinkou Stichovou
• během studia práv se seznámil s Eleonorou Šomkovou; měli spolu syna Ludvíka
• zemřel 6. listopadu 1836 v Litoměřicích pár dní před svatbou s Lori na mírnější formu cholery
• jeho další díla: román Cikáni (1857; předtím neprošel cenzurou); Obrazy ze života mého (1834; soubor lyrických povídek); Intimní Karel Hynek Mácha (básníkovy intimní deníky)

HLAVNÍ POSTAVY:

Vilém - "strašný lesů pán"; výbušný, pomstychtivý; otcem vyhnán do světa - přidal se k loupežníkům; miluje Jarmilu - kvůli ní zabije svého otce, za což je odsouzen k smrti
Jarmila - mladá a krásná dívka; svedena Vilémovým otcem; miluje Viléma; "padlý anjel"; spáchá sebevraždu skokem do jezera
Vilémův otec - jeví se jako bezcitný - svedl Jarmilu, syna vyhnal z domova; za své činy zabit Vilémem; v básni přímo nevystupuje (pouze ve 3. osobě)
poutník - samotný autor; objevuje se pouze ve 4. zpěvu; lituje Viléma (zajímá se o jeho příběh); přemýšlí o budoucnosti

DĚJ:

Báseň začíná na skále nad jezerem u velkého dubu, kde sedí Jarmila a čeká na příchod svého milého Viléma. Místo něj se však dostaví jeho druh a sdělí Jarmile, že je Vilém ve vězení a následující den má být popraven za vraždu svého otce. Nešťastná Jarmila se rozhodne ukončit svůj život skokem do jezera.

Druhý zpěv se odehrává ve vězení, kde Vilém čeká na smrt. Dívá se z malého okna v cele a v myšlenkách se vrací do svého dětství, které v tomto krásném kraji prožil. Lituje vraždy otce a sám sebe se ptá, čí vinou musí zítra zemřít. Při myšlence na to nic, jež ho po smrti čeká, upadá až do mdlob. V tomto stavu ho také najde strážný. Když zaslechne, co si zmatený Vilém šeptá, je zděšen.

Následuje intermezzo, v němž vystupuje sbor duchů u popravčího vrchu. Připravují se na přijetí Viléma mezi sebe. Dále je zde příroda, která chystá Vilémovi pohřeb. Intermezzo končí svítáním, tedy příchodem dne popravy.

Ráno vyvedou vězně z cely a průvodem ho vedou na popravčí vrch. Cestou se zastavují u kaple, aby se odsouzený mohl naposledy pomodlit před smrtí. Co však nikdo nečeká, je Vilémova promluva k mrakům místo k Bohu. Následně je odveden na popravčí vrch, kde je mu sťat hlava a jeho tělo poté vpleteno do kola.

S jeho smrtí utichá i májová příroda, která ve druhém intermezzu, během májové noci, Viléma oplakává.

Čtvrtý zpěv se odehrává po sedmi letech v zimě, kdy do kraje přijíždí poutník - sám autor. Zde, stejně jako Vilém noc před popravou, vzpomíná na své dětství. Zajímá se o Vilémův příběh, který se dozvídá od hospodského ve městě. Později téhož roku, v máji, se sem opět vrací a přemýšlí o budoucnosti (přirovnává ji k poutníkovi zacházejícímu za obzor).