Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Celkem šest Máchových znělek bylo uspořádáno do cyklu. Ve většině znělek se objevuje motiv smrti, noci a tmy v kontrastu se sluncem. Často jsou zasazeny do období máje a potýkají se s přírodou.

1

Slavík nezpívá sladce, jak by se dalo čekalo, ba naopak. Je to kvůli růžím. Růže jsou ve stínu noci, ale na druhou stranu nespí, kvetou a nejen ony.

Tichý tis nad růži stíny sklání
mezi hrobů ověnčené kříže.
Sladké zvuky, ó jen blíže! blíže!!
Slavíka snad líbé klokotání? -

Ach tak sladce nezní jeho lkání,
kdo hlas ten uslyší, pujde stíže,
neb jej žel i touha k růži víže
bez náděje jako milování!

Bolesť-li, či slasť mé srdce jímá? -
V růžovém blankytu, hvězdy, rcete,
ty růžemi ověnčená Lůno,

zdaž to ona - a jen růže dřímá? -
Či spí ona a jen růže květe? -
"Růže květe!" Růže jen? - Idůno! -

2

Autor je smutný, že končí den a blíží se noc. Všude vidí temnotu, před ním i za ním. Nic a nikdo mu nepomůže temnotu odehnat.

V hloubi citu kde mám slova vzíti,
bych pronesl prosbu dosti jemnou? -
Temnosť za mnou, temnosť i přede mnou,
bledý den chce vbrzku mi zajíti! -

Jak se stádo labutí chce krýti,
oblaky plynou před nocí temnou.
„Pane, pane! pane!! zustaň se mnou!!
Zustaň se mnou, neb chce večer býti!!!“

Darmo! - Lkání mé ho neuprosí. -
Jakás ruka před umdlelý zrak
vždy mi staví zoufalství jen číši. -

Sáhnu po ní; - mok ten usta zrosí,
v ducha tma mi sype mrak a mrak! -
Hu! jak chladno v noci pusté říši!!

3

Mluvčí je bledý, a tak se jde oddat slunečním paprskům. Když ale slunce zašlo, byl zas znovu bledý.

„Vzešel máj! hlubokých muži želů!
tvou proč ještě bledosť kryje tvář?
V přírodu jdi, - zlatá slunce zář
růže lícím, poklid vrátí čelu!“

Vyjdu v slunce! Nad luhy zkvětlými
na západu jeho zář se stkvěla;
i má tvář se v jeho lesku rděla,
zdobená co růžemi novými.

Sklesna v prach, - za sluncem rozstru ruce;
borů šum, slavíka klokotání
k němu nesou mojí touhy lkání. -

Konec zdál se blízký mojí muce.
Zašlo slunce! - - Tma splynula šedá,
a má tvář jak jindy byla bledá.

4

Obdivuje přírodu, která zdobí jeho hrob.

Ač má síla neoslábla v boji
proti tobě ještě, bouře litá,
přece bolesť v hloubi srdce vrytá
časem budí mutnou touhu dvojí;

předně, v nově zkvětlém jaru svojí
aby vnadou růže trnokrytá
ne již více v čelo mé uvitá,
zdobila leč tichou rakev moji.

Druhá žádosť jest to samé přání;
by nového jasná slza máje,
až provodí slavíka volání

bledou Lůnu v tichou noční dobu
s sborem hvězdným nad vlastenské háje,
zrosila leč mech jen mého hrobu.

5

Běduje nad tím, že slunce je zde vždy jen krátkou chvilku a převažuje tma a pustota. Podobné je to i s mládím, které je velmi prchavé.

Ještě jednou v mladosti mé kraje
zpět mne vedeš mdlého, slunce zlaté,
v snů mých říši, oné stíny svaté,
kde jsem bloudil, jako dítko hraje.

Mrtvo kolem, - pustota jen pouhá,
vše mladosti mé uvadlo kvítí? -
„Bez slunce květ nemá vznik ni žítí,
slunce zašlo a noc byla dlouhá.“

Pláči hořce; ó proč, slunce jasné,
an tě sotva mdlý můj zrak uhlídá,
již tvá záře zase mi zahasne!!? -

„Hasne! hasne!“ ohlas odpovídá;
a již tma se kolem rozprostřela;
chtěl jsem kvítí! - noc jen slzy měla.

6

Panuje noc, ticho, jež je zahaleno do tajemství. Vítr, ten však rozezní i harfu, která nemá struny.

Tichý jsem co harfa bezestrunná
zavěšená v kobce otců přešlých;
tichý, v zásvitu jak světů vzešlých
nade hroby noc jest stříbrolunná.

Však co chová harfa v zpustlém klínu?
Kdo mi tajné její žaly poví?
Kdo vyřekne a kdo ustanoví,
co noc tichá v bledém tají stínu?

Větřík vzdechne v harfy lůno duté,
a ta, ač již strůny žádné nemá,
zalká zvuky nezapomenuté. -

A noc tichá? - Zraky žalonosné? -
Šírou zemi kryje slza němá!
Či ne slza? - snad jen kapky rosné? -

Čtenářský deník	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Intimní Karel Hynek Mácha
	-	Klášter Sázavský
	-	Máj, Máj (2), Máj (3), Máj (4), Máj (5), Máj (6), Máj (7), Máj (8), Máj (9), Máj (10), Máj (11), Máj (12), Máj (13), Máj (14), Máj (15), Máj (16), Máj (17), Máj (18), Máj (19), Máj (20), Máj (21), Máj (22), Máj (23), Máj (24), Máj (25), Máj (26), Máj (27), Máj (28), Máj (29), Máj (30), Máj (31), Máj (32), Máj (33), Máj (34), Máj (35), Máj (36), Máj (37), Máj (38)
	-	Máj (můj pohled)
	-	Máj (několika slovy), Máj (několika slovy) (2), Máj (několika slovy) (3), Máj (několika slovy) (4)
	-	Máj (rozbor)
	-	Máj (stručný rozbor), Máj (stručný rozbor) (2), Máj (stručný rozbor) (3), Máj (stručný rozbor) (4), Máj (stručný rozbor) (5), Máj (stručný rozbor) (6), Máj (stručný rozbor) (7), Máj (stručný rozbor) (8), Máj (stručný rozbor) (9), Máj (stručný rozbor) (10)
	-	Máj (vlastní poznámky)
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5), Márinka (6), Márinka (7), Márinka (8)
	-	Márinka (vlastní názor)
	-	Návrat
	-	Obrazy ze života mého
	-	Ohlas písní národních
	-	Večer na Bezdězu
	-	Znělky

Čítanka	-	Básně příležitostné
	-	Básně rozličné, Básně rozličné (2), Básně rozličné (3)
	-	Bratři (Dramatické zlomky)
	-	Cikáni, Cikáni (2), Cikáni (3), Cikáni (4)
	-	Deník z roku 1835
	-	Karlův Týn
	-	Korespondence Máchova
	-	Křivoklad
	-	Máj
	-	Márinka, Márinka (2), Márinka (3), Márinka (4), Márinka (5)
	-	Márinka (celá kniha / e-book)
	-	Ohlas písní národních, Ohlas písní národních (2), Ohlas písní národních (3)
	-	Pouť krkonošská
	-	Radost (Jitro)
	-	Rozprostřela chladná noc
	-	Valdice
	-	Večer na Bezdězu
	-	Víra, naděje, láska, spolehnutí (Jitro)
	-	Zlomky rozličné, Zlomky rozličné (2)