Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• přesněji Vita Caroli Quarti (příp. Vita Karoli Quarti) = Život Karla IV. (Život Karlův)

Nejvýznamnější literární dílo Karla IV., v němž popsal svůj život, formuloval hlavní principy koncepce státu a poučení o vladařském poslání, jež adresoval svým nástupcům.
Dílo (paralelně latinský text a český překlad) je rozděleno do dvou částí ve 20 kapitolách, které jsou nestejně rozsáhlé a obsahově nesouměřitelné. První, hlavní část zahrnuje čtrnáct těchto kapitol, v nichž autor popisuje události svého života z pozice královského majestátu. První dvě úvodní kapitoly jsou jakýmsi moralizujícím kázáním a zároveň aplikací vyjádřených zásad na osobu panovníka. Další kapitoly (3. - 14.) jsou vlastním líčením Karlova života - od mládí až po konsolidaci moci v českých zemích (do roku 1340). Druhou část tvoří 6 kapitol (15. - 20.), které se liší od hlavní části popisem - jde o stručné až kusé pokračování, pouhý výčet dějů, i když text vykazuje vyšší stylistickou úroveň. Obsahově výklad končí rokem 1355, tj. císařskou korunovací v Římě.
Vlastní životopis Karla IV. je završením literární činnosti svého tvůrce; autorovým nástupcům podává ideální obraz úspěšného vládce, hodný následování. O širším společenském ohlasu Karlovy autobiografie svědčí její brzký překlad z latiny do češtiny nedlouho po jeho smrti.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 1978 (1. vydání tamtéž). Z latinského originálu Vita Karoli Quarti přeložil Jakub Pavel. Stať Karel IV. a jeho Vlastní životopis napsal Jiří Spěváček. Studii K výtvarnému doprovodu Vlastního životopisu Karla IV. pak Josef Krása. Grafickou úpravu, obálku a vazbu navrhl Miloslav Fulín, barevné fotografie Alexandr Paul. Počet stran: 225.

VLASTNÍ ROZBOR:

Literární teorie

• literární druh: epika
• literární žánr: vlastní životopis (autobiografie; autor líčí vlastní život, popřípadě některý z jeho úseků)
• literární forma: próza

Kompoziční plán

• rozsah díla, členění: 20 kapitol, ty se dělí na stránky, odstavce, řádky věty (+ Citáty, Poznámka k edici latinského textu, Poznámky J. Spěváčka, Poznámky J. Krásy, Seznam vyobrazení); kniha je napsána dvojjazyčně, latinsky a česky; rozsah střední

Tematický plán

• téma, hlavní myšlenka: seznámení se životem Karla IV.
• motivy: víra, vztah k otci, morální, duchovní hodnoty
• místo, čas: české země, Francie, středověk (14. století)
• hlavní a vedlejší postavy:
  • Karel IV. - moudrý vypravěč a panovník naší země, hluboce věřící
  • Jan Lucemburský - otec Karla IV., zajímá se jen o válku, a proto česká země upadává
• příběh (děj):
  Důvod napsání vlastního životopisu byl u Karla IV. především takový, že chtěl připravit svého syna na budoucí funkci krále a císaře, proto mu v knize ukazuje velice výrazně důležité náboženské, sociální i morální hodnoty. Zejména se jim věnuje v úvodu, v prvních dvou kapitolách. Od třetí kapitoly už začíná vyprávět svůj zamotaný příběh. Narodil se ještě v Praze jako Václav, v sedmi letech ho ale otec poslal do Francie za Karlem I., po němž přijal jméno. Karel ho miloval, přestože sám neuměl číst a psát, nechal to Václava naučit. Dal mu také za manželku Blanku. Po pár letech, kdy Karel umřel, se vrátil opět ke svému otci. S ním bojoval v mnoha bitvách, jež s pomocí boha vyhráli. V sedmnácti letech se opět vrátil na český trůn, kde se musel znova učit českému jazyku, a taktéž musel dát do pořádku zem, která za vlády Jana vůbec neprospívala. Následně se pohádá se svým otcem a utíká do Itálie. Další kapitoly jsou věnovány úvahám kolem Bible, zvláště o Matoušovu evangeliu. Konec knihy je potom už o poznání méně osobitější, neboť ho psal neznámý autor. Kniha končí korunovací Karla IV. římským králem.
• postavení autora: ich-forma, Karel IV. vypráví svůj pravdivý příběh

Jazykový plán

• vrstva ČNJ: spisovná knižní čeština
• stylové rozvrstvení: citově zabarvená slova (bez pocitu odporně hnusné ošklivosti), archaismy (obracejí se vniveč - v nic; bežě - beze; zdaž, zdaliž; kterak - jak; oři - koně; arci - ovšem; vystříhat - vyvarovat se zla; do Alp, které slují Taury; k hradu, který slove - se nazývá - Sonnenburg; byl vyhnán lstivým úradkem - svých lidí)
• pojmenování: metafory (žezla vaše budou kvést; břich je jejich bohem; skryje poklad ve svém srdci; byla uhašena příčina nešvárů), synekdocha (svět je samá kobylka), přirovnání (přecházejíce jak stín a jako svět polní; bylo jich tak hustě jako sněhu; zbožní se budou skvěti jako blesk oblohy a jako hvězdy), personifikace (mírnost vítězí nad hněvem; spravedlnost vládla;dostavilo se k nám přemítání; moře nikdy neodpočívá; závist plodí zášť; bude-li se vaše srdce chtít povyšovat), hyperbola (přetrpký život), parabola - podobenství (jako tvář v zrcadle je prázdná a není nic, tak také život hříšníků je prázdný a není nic), epitetony (oheň věčný; pec ohnivá; provazy hříchu)

Literární historie

• o autorovi: Karel IV. (14. května 1316, Praha - 29. listopadu 1378, Praha); jedenáctý český král jako Karel I., jako Karel IV. král německý a císař římský, a také král italský (lombardský), burgundský (arelatský), moravský markrabě a lucemburský hrabě; pocházel z dynastie Lucemburků; syn dědičky Přemyslovců Elišky a českého krále Jana Lucemburského; původně pokřtěn jako Václav, jméno Karel přijal při biřmování po kmotrovi Karlu IV. Sličném; patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku; vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky; autor nejvýznamnějšího říšského ústavního zákona Zlaté buly; založil Karlovu univerzitu v Praze, vystavil Nové město pražské, Karlův most přes řeku Vltavu, hrad Karlštejna atd.

Literární kritika (můj názor)

Když jsem si dočetla úvod, tedy jak mě Karel IV. poučoval o tom, jak bych měla být panovník poctivý, nedělat si "boha" z povrchních věcí jako např. žraní nebo že závist plodí zášť, hodně jsem se zarazila, neboť jsem měla za to, že Karel IV. měl 14 nemanželských potomků. Naštěstí jsem si spletla Karla a Karla - a to anglického Karla II.; Karel IV. si udělal bohudík jen jednoho levobočka, Viléma. Jinak to byl hluboce věřící člověk a samozřejmě podporoval vzdělanost. Místy se čte ovšem kronika dost zmateně, neboť obsahuje hrozné desítky jmen. Ale celkově se mi velmi líbí sloh významného panovníka, velmi se mi zamlouvají i jeho některé názory, jen druhá část knihy mě příliš neuchvátila, neboť už není tak osobitá jako ta první.