Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA:

Sbírka básní povětšinou se zabývajících otázkou zločinu a odplaty. Básně jsou motivovány legendami a bájemi vyskytujícími se na našem území. Skládá se ze třinácti Pověstí národních a sedmnácti Písní. Mnoho z těchto básní má buď vlastenecký ráz, nebo zde vítězí morálka, spravedlnost a k tomu vždy trest, většinou hodně přehnaný za provedený prohřešek.

OBSAH A KOMPOZICE:

Kytice
Má vlastenecký ráz. Vypráví o matce, která zemřela, neodešla však navždy a vrátila se v podobě mateřídoušky. Erben pak přirovnává tuto milující matku ke své vlasti.

Poklad
Vypráví o ženě, která na Velký pátek objeví poklad a pro samé zlato, které si odnáší domů, zapomene v jeskyni s pokladem dítě. Vchod se uzavře, všechny poklady se promění v kamení a dítě tam zůstane zavřené. Žena celý rok truchlí, ale po roce tam najde své dítě zdravé a živé.

Svatební košile
Mladá dívka se modlí za svého milého, který šel na vojnu a už dlouho ho neviděla, nakonec se on objeví a že má jít dívka s ním. Ta sebere jen svatební košile, co ušila a jde. Dostanou se až na hřbitov, kde dívka zjistí, že její milý je už mrtvý a sama se zavře do kostelíka uprostřed hřbitova. Milenec se ji snaží dostat ven s pomocí mrtvého v kostelíku, díky dívčině modlitbám se to však nepovede. Ráno najde všechny košile roztrhané na všech křížích hřbitova.

Polednice
Žena zaměstnaná prací okolo plotny se rozzlobí na své dítě, které pořád jen křičí a zavolá na něj Polednici. Ta k jejímu údivu přijde a snaží se jí dítě vzít. Matka ho tak tiskne k sobě před Polednicí, až ho udusí.

Zlatý kolovrat
Postavy:
Král - pán, který se zamiluje do Dory a chce si ji vzít
Dora - dívka, která žije se svou nevlastní matkou a sestrou. Zamiluje se do ní král
Macecha - prospěchářská stařena snažící se protlačit na výsluní svou vlastní dceru
Nevlastní sestra - hloupá a marnivá dívka, která se rozhoduje podle matčiných přání
Stařeček - nekromancer a zachránce Dory
Pachole - prostředník mezi hodným stařečkem a zlou a marnivou Dorčinou sestrou

Král jede svou zemí a potká dívku, do níž se zamiluje. Druhý den jede požádat její macechu o svolení k svatbě. Ta souhlasí s tím, že mu Doru na hrad přivede. Vypraví se s ní i se svou vlastní dcerou, cestou však Doru zabijí a useknou jí "hnáty", vypíchnou oči a oboje si vezmou s sebou, aby ji nikdo nemohl oživit. Král si myslí, že převlečená žena je Dora, ačkoli je to její nevlastní sestra, a tak se s ní ožení.
Dorku mezitím najde stařeček a vyšle pachole na zámek, aby prodalo zlatý kolovrat, přeslici a kuželík za nohy, ruce a oči. Macecha i její dcera byly tak marnivé, že si vše koupily. Když se vrátil král domů, chtěl, aby mu žena zapředla na zlatý kolovrat. Ten však začal zpívat pravdu, jak to bylo s Dorou. Král se ihned rozjel hledat svou Dorničku, kterou mezitím už stařeček vyléčil. Vzal si ji za ženu a žili šťastně až do smrti, avšak macecha se svou dcerou dopadly hůře. Roztrhali je vlci a stalo se jim v podstatě to samé, co prve udělaly Doře. Taková byla odplata za jejich hrozný čin.

Štedrý den
Podle lidových pověr a tradic. Dvě dívky pokoušejí na Štědrý den osud, jdou si vysekat díru do ledu a koukají, co jim budoucnost přichystá. Jedna tam vidí myslivce, druhá svou smrt a do roka se tak opravdu stane.

Holoubek
O vdově, která se krátký čas po pohřbu svého manžela znovu vdá, avšak neustále jí našeptává svědomí (v podobě holoubka), že měla za manžela truchlit. Dojde to tak daleko, že se utopí. Pak nemá ani žádného hrobu.

Záhořovo lože
Složitá báseň. O poutníkovi, který přivede na správnou cestu zlého lupiče a vraha, protože se vypravil do pekla a viděl tam nejhorší mučidlo, jaké kdy bylo, a to Záhořovo lože. Loupežník se zhrozí, protože on sám je Záhoř. Poutník mu poručí se kát a sedět u velikého dubu, než pro něj znovu přijde. To se stane o devadesát let později, z poutníka je stařičký muž a Záhoř u dubu klečí už tak dlouho, že vypadá jako pařez. Poutník přinese Záhořovi odpuštění a oba pak zemřou.

Vodník
O mladé dívce, co neuposlechla matčinu radu a vydala se k jezeru, kde ji stáhl pod vodu vodník a udělal z ní svou nevěstu. Dívka mu porodila syna, ale chtěla se podívat za svou matkou. Vodník jí to povolil, avšak si nechal u sebe její dítě, aby měl jistotu, že se vrátí. Matka ji ale přesvědčila, že to dělat nemá a když vodník dotíral na chaloupku, jen ji zabednila. Vodník se snažil dostat svou ženu zpět, ale ta nemohla jít. Nakonec zabil jejich dítě a pohodil ho u dveří. Matka sice svou dceru ubránila, ale ta se z toho zbláznila.

Vrba
O ženě, která v noci spala jako mrtvá. Jejího muže to trápilo, tak se na to šel optat moudré střeny. Ta mu řekla, že je to tím, že je svázána s vrbou u potoka. Muž se rozhodl a šel vrbu podetnout, s ní však nevědomky zabil i svou ženu.

Lilie
Mrtvá panna je pochována v lese, na jejím hrobě vyroste překrásná bílá lilie, kterou si oblíbí jeden šlechtic a nechá si ji přesadit do své zahrady. V noci se lilie proměňuje v dívku, pán si ji vezme za ženu, mají spolu dítě, ale on musí odjet na službu ke králi a jeho ženu s dítětem hlídá jeho matka. Ta je však nesnáší a oba zabije, syn je po návratu velmi rozhořčený a prokleje svou matku.

Dceřina kletba
Dívka zabije své dítě a poví o tom své matce. Ta se jí ptá, co chce dělat a ona že se oběsí. Pak matku prokleje, protože jí dávala moc volnosti.

Veštkyně
Národní obrozenecký ráz. Pojednává o tom, že ač přijdou různé strasti, vždy po nich přijde něco, co naši zemi a národ zachrání.

Dále v Písních můžeme ještě najít básně: Sirotkovo lůžko; Večer; První májová noc; Panna a máti; Cizí host; Anděl strážce; Smolný var; Odchod; Sbor při otevření Měšťanské besedy; Perloví vínek; Král duchů; Píseň Illyrův; Svatojánská muška; Zazděná; Tužba dívčí; Ohlas žalmu 45; Ohlas žalmu 140.

Sbírka má 175 stran a byla vydána v roce 1949. Báseň má šest zpěvů. Každá strofa má pět veršů. Jedná se o rým sdružený, avšak na konci je ještě přidaný jeden samostatný verš. Báseň má podobu balady.

JAZYK A STYL:

Celá sbírka má třináct básní, z nichž první Kytice a poslední Věštkyně jsou velmi silně vlastenecky laděny a tematicky velmi pěkně uvádí a ukončují sbírku. Po jazykové stránce je celá sbírka velmi kvalitně zpracovaná. Konkrétně ve Zlatém kolovratu básník využívá archaismů a slov libozvučných i nelibozvučných k dotvoření síly básně i po fonetické stránce.

VLIV DÍLA:

Pokud vím, tak Kytice ovlivnila mnoho dalších literátů po Erbenovi, hlavně však přispěla k obrození jazyka a nadchnutí lidí pro českou literaturu. Před několika lety byla sbírka filmově zpracována, dle mě velmi šetrně ke knižní předloze, takže mohly vyniknout hlavní Erbenovy myšlenky.

VLASTNÍ NÁZOR:

Kytice je moc pěkná sbírka a ačkoli básně moc nečtu a termín "povinná četba" se mi příčí, tuto knihu jsem přečetla několikrát. Nevím proč, snad pro tragičnost jejích příběhů, snad pro jejich věčný význam, či pro umělcův cit pro psaní básní. Každopádně ji shledávám velmi čtivou, poučnou a napínavou.