Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1982 (1. vydání). Výbor uspořádala, medailón o autorovi a ediční poznámku napsala Marie Řepková. Počet stran: 155.

OBSAH:

POVĚSTI NÁRODNÍ

Kytice
Sirotci chodí na matčin hrob, na němž kvete mateřídouška, kterou básník bere jako jeden ze symbolů vlasti.

Poklad
Během velkopátečních pašijí se otevře skála s pokladem. Matka - vdova - s dítětem jde pozdě do kostela, uvidí vchod a vstoupí do jeskyně plné pokladů. Bere to jako Boží znamení, odloží dítě a nabírá si poklady do zástěry, do šátku, za košili. Když chce již odejít, zjistí, že své dítě už neunese a rozhodne se pro něj vrátit. Odnese si ještě jednu várku a potom zjistí, že se všechno proměnilo v hlínu a kamení. Pak si vzpomene na dítě - ale pašije jsou dozpívány, jeskyně uzavřena - a vdova, bez dítěte i bez stříbra, se takřka zblázní.
Když se napřesrok zpívají pašije, matka jde ke vchodu a zjistí, že je znovu otevřený. Vběhne do jeskyně, najde své dítě v pořádku a i s ním vyběhne ven, kde zjistí, že má dítě u sebe zlato, které mu dala minulý rok na hraní. Větší radost má ovšem z toho, že je její syn v pořádku.

Svatební košile
Dívka čeká na svého milého, jenž šel do světa, a modlí se k Panně Marii, aby ji radši nechala zemřít, protože už nikoho nemá. Podle přání svého milého našila svatební košile, ale uběhly tři roky a on se doposud nevrátil.
Zrovna, když se modlí, ozvou se kroky a někdo, kdo se představí jako ztracený milý, ťuká na okno. Vyzve ji, aby šla s ním, že si ji ještě tu noc vezme za ženu. Ona neváhá a jde s ním - on se ovšem chová podivně. Zahodí jí modlicí knížku, růženec i křížek po matce, spěchá, děvče už nemůže - a pak konečně zastaví. Ona vidí, že jsou před kostelem, kolem kterého je hřbitov. Děvče konečně pochopí, že něco není v pořádku a oklame ho - nechá ho na hřbitov přeskočit zeď jako prvního a sama se schová v márnici. Její mrtvý milý budí mrtvého, který v márnici leží, a chce, aby mu otevřel dveře. Dívka se vždycky začne modlit a mrtvý si pokaždé zase lehne. Zachrání ji až svítání, kdy musí všichni mrtví zpátky do hrobů.
Lidé, kteří jdou na ranní, ji najdou v márnici a na každém hrobě objeví útržek z nové košile.

Polednice
Matka se snaží vařit a její dítě ji neustále zlobí, nechce si hrát a pořád křičí. Matka na něj zavolá polednici - a jaké je její zděšení, když se otevřou dveře a polednice si chce dítě opravdu vzít! Matka dítě skryje v náručí, ale stiskne jej příliš silně, sama omdlí - když se otec vrátí z pole, najde polomrtvou ženu a zadušené dítě.

Zlatý kolovrat
Mladý šlechtic se zamiluje do krásné dívky, šikovné přadleny Dorničky. Její nevlastní matka a sestra ji vedou do města, ale po cestě jí v lese vypíchnou oči a useknou ruce i nohy. Nevlastní Dorčina sestra se provdá za krále, jenž nic netuší a posléze odjede do války.
Zmučenou Doru najde stařec a jeho syn - vezmou ji k sobě a stařec posílá syna na hrad, aby vyzískal Dorčiny nohy, ruce i oči výměnou za zlatý kolovrat, přeslici a kužel a Doru uzdraví - když se Dora rozhlédne, nevidí však nikoho jiného než sebe samu. Její zachránci se kamsi ztratili.
Král se zatím vrátí z vojny a chce, aby mu žena ukázala, jak přede na kolovrátku, který koupila. Jenže kolovrátek začne zpívat a vyzradí všechno o zločinu, který ty dvě spáchaly na Doře. Král si pro ni přijede a nevlastní matce a sestře udělá totéž, co ony jí.
Zlatý kolovrat zmizí stejně jako Dořini zachránci.

Štědrý den
Zimní večer, děvčata předou a povídají si o tom, jak je někdo požádá o ruku. Potom, když přijde Štědrý večer, se povídá, co komu přinese a je zmíněna stará pověra.
Marie a Hana se o půlnoci po Štědrém večeru jdou podívat k jezeru, aby se podle této pověry dozvěděly, jaký ženich je čeká. Hana uvidí ve vodě svého milého Václava - a Marie uvidí pohřební průvod. Na jaře si opravdu Hanu vezme Václav - a na podzim opravdu Marie zemře.
Na Štědrý den, opět o přástkách, se děvčata baví o tom, že s nimi dvě družky nejsou - vdaná Hana a Marie. Říkají si, že nikdo neví, která kde za rok bude.

Holoubek
Mladá vdova oplakává muže a potká ji přitom mladý šlechtic, jenž jí nabídne ruku. Ona přijme. Po třech letech ale pomalu začne bláznit - nad hrobem jejího muže, jehož otrávila, sedává holoubek, který vrká a dožene ji k sebevraždě - utopí se. Zahrabou ji na křižovatce, jak se to se sebevrahy dělávalo.

Záhořovo lože
Poutník potká v lese Záhoře, loupežníka. Ten ho nezabije, protože poutník jde do pekla pro úpis, kterým ho otec upsal ďáblu, a Záhoř chce vědět, jak to tam vypadá.
Když se poutník po delší době vrací a vypráví, co v pekle viděl, když líčí, co dělali ďáblovi, když nechtěl vydat onen úpis, Záhoř se poděsí. Nejhorší zpráva pro něj je, že na něj v pekle čeká Záhořovo lože - něco tak strašného, že ďábel už bez odporu úpis vydá. Poutník mu doporučí jako pokání klečet před kyjem, jímž ubil k smrti mnoho lidí.
Po letech se poutník, teď už starý, vrací se synem do oněch míst. Syn chce utrhnout jablko z jabloně, která vyrostla ze Záhořova kyje. Záhoř zatím obrostl mechem a vypadá jako pařez. Stařec Záhořovi odpustí a ten se změní v hromádku prachu. Zároveň zemře i poutník a k nebi vzletí dvě bílé holubice.

Záhoř I

Záhoř II

Záhoř III

Vodník
Vodník sedí nad jezerem a šije si boty a kabát. Plánuje svatbu. Druhý den ráno vstane dívka z domku u jezera a jde si i přes matčin zlý sen přeprat šátky. Prolomí se pod ní ovšem lávka a ona skončí ve vodníkově království jako jeho žena. Mají spolu syna. Ona si stýská po vnějším světě a tak dlouho na vodníka naléhá, až jí povolí na čtyřiadvacet hodin navštívit matku. Zakáže jí ovšem obejmout ji, což ona pochopitelně poruší. Matka ji u sebe zadrží přes lhůtu a vodník, jenž chce, aby se k němu vrátila, jí připomíná dítě. Matka, která dceři brání, na něj křikne, aby dítě donesl k nim. On to udělá, ale ve vzteku ho zabije - utrhne mu hlavu.

Vrba
Manžel se po dvou letech ptá ženy, čím to je, že každou noc, jen co usne, leží jako mrtvá a nic ji nic vzbudí, dokonce ani pláč jejich dítěte. Paní se mu vymluví, ale jemu to nedá a jde ke staré bábě na poradu. Ta mu prozradí, že se duše jeho ženy na noc přemisťuje do vrby u potoka. Pán chce paní pomoc a vrbu pokácí - paní ovšem zahyne spolu s vrbou. Pán, který má pochopitelně výčitky, dá ze dřeva vrby vyrobit kolébku pro jeho dítě.

Lilie
Mladou dívku pohřbili u lesa a na jejím hrobě vyrostla krásná lilie. Pán si vyjel na lov, pronásledoval bílou laň, už se zdálo, že ji zabije, když najednou místo ní byla bílá lilie. Pán si ji nechá vykopat a zasadit ve své zahradě. Lilie se podle všeho promění v dívku, kterou si vezme a má s ní dítě. Musí ale odjet do války a nechá ženu a dítě v opatrování u své matky, jež ji ovšem otráví.

Dceřina kletba
Děvče je svedeno, porodí dítě a zabije ho. Je za to odsouzena na šibenici a prokleje jak otce svého dítěte, tak svou matku, že ji nechala dělat, co se jí zlíbilo.

Věštkyně
Věštkyně vidí Přemysla Oráče, jenž po příjezdu jejího poselstva propustil své voly a hůl zarazil do země. Jednou, až bude nejhůř, přijde kníže, vytáhne Přemyslův prut, povolá jeho voly a doorá, co Přemysl nedokončil, takže v české zemi bude zase štěstí. Vidí kněžnu Libuši, jak se jde koupat a vidí, co čeká její národ - potopí do řeky kolébku svého syna, aby se vynořila, až bude národu nejhůř. Vidí i ztracený kostel na Orlicí, který má zlatý zvon. Ten se má objevit ve chvíli, kdy země má být zase šťastná. Vidí také chrám, do kterého chodí lidé třemi branami - dokud nebudou chodit jednou, nebude česká země bez bídy. Je to odkaz na Svatopluka a jeho tři syny. Také se zmíní o Bruncvíkovi na Karlově mostě.

VÝBOR Z PRVOTIN, PÍSNÍ A PŘEKLADŮ

Řevnivý
Nářek zrazeného milence. Vzývá blesky, proč nesvítily, když ho podvedla, vzývá zemi, proč ji - nevěrnou - nepohřbila.

Dobrou noc
Milostná poezie. Dobrou noc milé.

Tulák
Vyprávění tuláka o tom, že byl bohatý, měl matku, přátele, snoubenku - musel ale opustit rodnou vesnici, a když se vrátil, neměl nic, matka zemřela hladem a jeho přítel si vzal jeho dívku.

Žežulka
Chlapec říká kukačce, aby zakukala, kolik let bude se svou láskou a každému "kuku" přiřadí dvacet let. Kukačka zakuká třikrát a oni se opravdu vezmou.

Hvězda
Pravděpodobně o dívce, kterou znal, ale ztratila se mu.

Sirotkovo lůžko
Dcerka jde v zimě na matčin hrobu a stěžuje si na macechu, která ji týrá, i na otcův nezájem. Na hrobě usne a umrzne.

Cizí host
Vesnická svatba. Cizinec si vyprosí tanec s nevěstou. Když odtančí jedno kolo, ona se přestane smát, podruhé zbledne - cizinec je její milý Zdenek, na něhož nejspíš nepočkala. Po třetím kole nevěsta omdlí a cizinec se ztratí a s ním i veselost mladé paní.

Smolný var
Malé dítě se i přes matčino varování jde podívat, jak vře smůla, ale spadne do ní a matka spálenou rukou vytáhne už jen jeho kosti.

Zazděná
Mladý pán dá zazdít svou ženu - tu z vězení vysvobodí a do nebe odvede bílá holubice, jejího muže do pekla odvede černá vrána.

Král duchů
Večer. Na koni se vrací domů otec s dítětem. Dítě vidí krále duchů, který je zve ke hrám. Otec dítěti vysvětluje, že to jsou jen vodní páry, šum listí, staré vrby, ale syn nedá - král duchů říká, že nepůjde-li dobrovolně, vezme si ho násilím a opravdu tak učiní. Otec pobídne koně, ale když přijedou na dvorec, dítě je už mrtvé.

Peklu propadlá
Johana jde na kvítí, váže si věnečky. Přijede k ní jezdec a chce po ní jeden. Ona v něm pozná vyslance pekla. On jí zase prozradí, že ví o jejích dvou dětech - jedno je pohřbené ve stavení, druhé utopila. Odveze ji do pekla, kde ji posadí až po prsa do smůly. Ona vidí poutníka a řekne mu, aby vyřídil její rodině, že si mají hlídat druhé dvě dcery, aby nechodily do hospod.

Vražednice
Krakovanka - dcera purkmistra - porodí a utopí dítě, které ovšem vyloví rybáři a ona je usvědčena a shozená do Bugu. Topící se žena prosí o pomoc sestru, bratra i otce, ale nepomůžou jí, protože ji odsuzují za její čin.