Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

I. Charakteristika

Jde o poezii, která vyjadřuje příběh. Psána ve verších.

Literární druh: lyrickoepické básně (vyjadřují děj, časovou souvislost)
Literární žánr: balady

II. Kompozice díla

Převažuje forma lidové balady, ale nalezneme ve sbírce také pohádku (Zlatý kolovrat), legendu (Záhořovo lože) a pověst (Věštkyně).

Jedná se o sbírku baladických básní, které na sebe nenavazují.

Balada: básnický literární žánr na pomezí lyriky, epiky a dramatu; má smutný až ponurý děj, líčený s citovým zaujetím; uplatněn dialog, který zaručuje rychlejší dějový spád; balada má tragické vyznění, často se v ní vyskytují nadpřirozené bytosti; tematicky zachycuje marný zápas člověka s přírodou či společností. Kromě Erbena psal balady např. také F.L.Čelakovský či Jan Neruda; sociální baladu psal Jiří Wolker.

III. Základní myšlenka, téma

Erben se zde zabývá otázkou lidských vztahů, ve kterých klade důraz na problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě podle něj vznikají především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází - často nepřiměřený - trest (= fatalismus).

Události, které jsou námětem jednotlivých skladeb, jsou tragické. Velký důraz je kladen zvláště na vztah matky a dítěte (mateřská láska - Polednice aj., popřípadě nelásky Poklad, Dceřina kletba aj., matka jako symbol vlasti - úvodní báseň Kytice). Erben svaluje vinu na jedince, kteří se proti trestu bouří. Velkou roli hraje v básních příroda a nadpřirozeno. Pouze malá část básní obsahuje motiv nápravy provinění (např. Poklad).
Erben v celé sbírce nabízí obraz dávných lidových představ a lidového názoru na život; je zde patrný vliv bájí.

IV. Kontext autorovy tvorby

Karel Jaromír Erben byl básník, dramatik, sběratel lidové slovesnosti, představitel romantismu vycházejícího z folklóru a národních tradic.
Sbírka Kytice byla vydána v roce 1853, nejprve vyšlo 11 balad časopisecky.

Období romantismu: hrdinové se nechtějí podřídit zákonům; časté využití tajemných, osudových, někdy i mystických či hrůzných motivů; obdiv k přírodě (osamělé stromy a skály, tajemná jezera ad.)

V. Literárně historický kontext

Česká romantická literatura spadá časově do třetího období procesu národního obrození - zejména do tvorby příslušníků generace 30. let 19. století. V této etapě dochází ke sbližování literatury se životem a romantismus v ní postupně převládá. Určitě by zde měla zaznít jména jako Josef Kajetán Tyl - zdůrazňoval lásku k vlasti a národu, Karel Hynek Mácha - tematizoval ve svém díle světobol a rozervanost, popřípadě můžeme zmínit také Karla Sabinu a Josefa Václava Friče. Romantické tendence nalezneme také v tvorbě Boženy Němcové - idealizace vlastního dětství a mezilidských vztahů. Na pomezí romantismu a realistické literatury stojí satirická poezie Karla Havlíčka Borovského.

VI. Charakteristika postav

Hrdinové představují typy obecné, nejsou příliš konkretizováni - jsou ztělesněním lidských vlastností. Mezi postavami dominují ženy (matky, dcery), kterým autor projevil společenské uznání - dárkyně života. Postavy odmítají potrestání (kají se). Důvodem provinění může být závist (Kolovrat), chtíč po bohatství (Poklad), touha po budoucnosti (Štědrý večer), marnosti slov (Polednice), vražda (Holoubek) atd.

VII. Charakteristika jazyka

Velmi blízký lidovému, který je obohacen o metafory, personifikace a popisy, opakování výrazů (nech mne, nech mne zase jít atd.); úsporné sloky a výrazný rým.
Konkrétně ve Zlatém kolovratu využívá Erben archaismů a slov libozvučných i nelibozvučných k dotvoření síly básně i po fonetické stránce.
Balady mají rychlý spád, autor se zabývá pouze důležitými okamžiky děje.

VIII. Místo a doba děje

Děj je neurčitý, odehrává se většinou v domě (Vodník, Polednice) nebo v přírodě - rybník, les (Zlatý kolovrat).

IX. Vztah autora k dílu, hrdinovi, vypravěči

Autor je velký vlastenec, čemuž nasvědčuje sbírání lidové slovesnosti a což vyjadřuje např. v básních Věštkyně a Kytice.

X. Atmosféra

Básně jsou tragické a depresivní. Kladou důraz na lidskou psychiku - autor používá silné dramatické prvky, opakování výrazů, gradace...

XI. Slohový postup + funkční styl

Popisný postup uměleckého stylu.

XII. Role díla kdysi a dnes

Již v době svého vzniku byla Erbenova Kytice přijata velmi příznivě, protože v ní čtenáři viděli ztvárnění lidové moudrosti a tradic.

Dílo ovlivnilo velké množství Erbenových následovníků - stalo se inspirací pro básníky (Nerudu, Vrchlického, Bezruče, Wolkera), výtvarníky (Aleš, Mánes) a hudební skladatele.

V roce 2006 vydalo nakladatelství Garamond knihu Kytice - komiks, v níž deset kreslířů a ilustrátorů ztvárnilo Erbenovy balady.

Kytice byla také přepracována v parodickou inscenaci divadla Semafor a v roce 2000 byl natočen film Kytice režiséra F.A.Brabce.

Sbírka je jednou z nejčtenějších knih dodnes. Balady se objevují v čítankách a učebnicích literatury už od základních škol.