Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství SUN v Říčanech roku 2015 (1. vydání tamtéž). Ilustroval Tomáš Pekárek. Počet stran: 155. ISBN: 978-80-7371-839-8.

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA:

Literární druh: lyriko-epika
Literární žánr: balada, pohádka (Zlatý kolovrat), pověst (Věštkyně), legenda (Záhořovo lože)
Literární směr: romantismus

ORGANIZACE JAZYKOVÝCH PROSTŘEDKŮ:

Slovní zásoba: úsporný jazyk, citoslovce místo sloves
Stylistická charakteristika: psáno gnómickým veršem (krátký, hutný); časté jsou krátké, neslovesné věty, které podpoří napětí; obsahuje přímou řeč, anafory (stejné začátky veršů), epanastrofy (stejný konec a začátek dalšího verše), elipsy (vynechání nedůležité části věty), eufemismy (zlehčení nepříjemné skutečnosti), inverze (změna slovosledu), apostrofy (oslovení nepřítomného), metafory, personifikace, epizeuxis (opakování stejných slov v jednom verši), epitetony

TEMATICKÁ VÝSTAVBA:

Lyrický subjekt: závisí na konkrétní básni
Motivy/prostředí: velmi neurčité prostředí i čas, často les, venkovská chalupa, jezero atd.; čas je jako by zastavený; významný je prvek osudovosti (determinismu)

UKÁZKA:

(z básně Kytice, první básně sbírky)

Zemřela matka a do hrobu dána,
siroty po ní zůstaly;
i přicházely každičkého rána
a matičku svou hledaly.

I zželelo se matce milých dítek;
duše její se vrátila
a vtělila se v drobnolistí kvítek,
jím mohylu svou pokryla.

Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly.

OBSAH DÍLA:

PRVNÍ A POSLEDNÍ (o lidové poezii a umění):

Kytice
Matka (představuje rodnou vlast) zemře a její děti (zosobňují národ) pláčou nad jejím hrobem. Matka se převtělí do mateřídoušky.

Věštkyně
Úryvky šesti pověstí:

1. Libuše pošle pro Přemysla a zem zachvátí hladomor, pokud nedoorá. Libuše prorokuje Prahu a svého syna dá do vody do doby, než přijdou dobré časy.
2. Karel IV. a zlatá kolébka.
3. Zlatý kostelní zvon, který bude v zemi, dokud nebude panovat láska, neděje a víra.
4. České sjednocení v jednom náboženství.
5. Polovina sochy, která potřebuje hlavu.
6. Srdce pro dobré časy.

DRUHÁ A DRUHÁ ODZADU (narušení vztahu matka-dítě):

Poklad
Matka najde na Velký pátek poklad jeskyni s pokladem, tak odloží své dítě a sbírá stříbro. Odnese ho domů a vrací se pro zlato, ale poklad i dítě mezitím zmizí. Za rok se na Velký pátek objeví poklad znovu i s dítětem, které matka popadne a poklad nechá pokladem.

Dceřina kletba
Dcera naříká, že zabila své dítě (holoubátko) a proklíná svého milence a matku, kteří podle ní za neštěstí mohou. Říká, že jí může pomoci jen oprátka.

TŘETÍ A TŘETÍ ODZADU; v novém vydání místo Vrby Lilie (přeměna člověka):

Svatební košile
Osamělá dívka se modlí k panně Marii a volá svého milého, jemuž šila košile. Má být ve válce, ale objeví se za oknem a přiměje ji, aby šla s ním. Dívka poslechne a po cestě na jeho naléhání odhazuje modlitební knížky, růženec a křížek. U hřbitova pochopí, že její milý - upír - ji chce zabít, tak ho přiměje přeskočit jako prvního zeď a schová se v márnici. Ona pomocí modliteb a on temnými kouzly přesvědčují umrlce, aby ji ne/zabil, ale kokrhání kohouta dívku zachrání.

Vrba
Pán je znepokojen tím, že jeho žena je ve dne zdravá a v noci jako mrtvá. Ona mu nechce nic říct, tak jde za babkou, která mu prozradí, že se manželka převtěluje do vrby. Pánovi se to nelíbí, vrbu pokácí, ale tím svou ženu zabije. Nakonec z vrby udělá kolébku pro svého syna a z větví si chlapec vyřeže píšťalky, aby mohl aspoň tak mluvit s matkou.

Lilie
Dívka nechce spočinou na hřbitově, ale v lese, kde na jejím hrobě vyroste lilie. Na honu ji objeví místní pán a dal si ji odnést do zahrady, kde zjistí, že se v noci mění na dívku a chodí po zahradě, ovšem nesmí na světlo. Nabídne jí proto ochranu, pokud se za něj vdá. Dívka souhlasí a porodí mu syna. Když však pán odjede do války, opatruje dívku její matka, která ji vyláká na světlo a tím ji i dítě zabije. Pán se vrací a přeje smrt i své matce.

ČTVRTÁ A ČTVRTÁ ODZADU (lidské vztahy trpí pro nadpřirozeno):

Polednice
Na zlobivé dítě zavolá jeho matka polednici, která doopravdy přijde. Matka dítě brání a omdlí, ale když přijde otec rodiny vzápětí domů, je už dítě po smrti, ačkoliv matku se mu podaří ještě probrat.

Vodník
Dcera jde, matce navzdory, prát k rybníku šátky, ale propadne se do vodníkova světa a on z ní proti její udělá svou ženu. Mají spolu syna, jedinou dívčinu útěchu. Přemluví ho, aby ji pustil za matku se rozloučit. Když ji však vodník přijde vyzvednout, aby uvařila, rozestlala a nakrmila dítě, matka dceru nepustí a řekne mu, ať syna přinese. To sice Vodník udělá, ovšem utrhne mu hlavu.

PÁTÁ A PÁTÁ ODZADU (vina, spasení, pokání):

Zlatý kolovrat
Pán se při odpočinku na cestě zamiluje do Dory a chce si ji vzít, ale její nevlastní matka mu chce vnutit svou druhou dceru. Při cestě na zámek proto Doru zabijí a vezmou jí ruce, nohy a oči. Pán nic nepozná a ožení se s druhou dcerou. V lese najde tělo Dory stařeček a pošle své páže, aby na zámku prodalo zlatý kolovrat s přeslicí a kuželíčkem za paže, oči a nohy. Ty po získání připojí k tělu a Doru tak oživí. Když chce druhá dcera manželovi něco upříst, kolovrat začne zpívat, co se ve skutečnosti stalo. Pán najde Doru, ožení se s ní a matce i druhé dceři dopřeje toho, co samy udělaly Doře.

Záhořovo lože
Otec upsal syna peklu, tak se syn vydá do pekla získat úpis. Cestou potká Záhoře, jenž ho chce zabít jako ostatní, ale pak se dohodnou, že když mu chlapec po cestě zpět poví, co viděl v pekle, nechá jej Záhoř naživu.
Syn se za rok vrátí a vypráví, že i když Satan rozkázal pod pohrůžkou kříže mu úpis vydat, ďábel to odmítl i při mučení pekelnou koupelí a železnou pannou. Teprve když mu Satan vyhrožuje Záhořovým ložem, ďábel listinu vydá. Záhoř se při zaslechnutí svého jména vyděsí; chlapec mu poradí, ať se kaje, dokud se nevrátí, a zarazí kyj do skály.
Za devadesát let se vrátí jako biskup i se svým pomocníkem, který chce utrhnout jablka ze stromu, aby se mohli občerstvit. Vedlejší pařez mu to zakáže s tím, že je nesázel, ale biskup smí utrhnout, protože jabloň vyrostla z onoho kyje. Záhoř se proměnil na pařez, s nímž se biskup shledá jako se starým přítelem a společně zemřou. Jejich duše se promění v holubice.

ŠESTÁ A ŠESTÁ ODZADU - PROSTŘEDNÍ (smrt a láska):

Štědrý den
Přadleny Marie a Hana jdou o adventu k jezeru, aby do ledu vysekaly díru, ve které má být vidět jejich ženich. Hana vidí myslivce Václava, ale Marie kostel, rakev a svíce. Hana se opravdu vdá, ale Marie zemře, proto příští rok ostatní dívky raději svou budoucnost znát ani nechtějí.

Holoubek
Mladá vdova jde kolem hřbitova, kde však potká nového muže. Za svého starého manžela netruchlí ani tři dny a za měsíc se opět vdává. Na manželově hrobě vyroste dub, v jehož větvích sedá holoubek a zpívá ženě o tom, jak svého prvního muže otrávila. Ona to neunese, utopí se v řece a pohřbí ji bez řádného hrobu na břehu.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Poukazuje na hodnotu mezilidských vztahů, zabývá se problémem trestu a viny.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ:

Politická situace: Na území českých zemí byl politický život omezován a znovu obnoven byl až po vydání Říjnového diplomu (1860) a Únorové ústavy (1861). Češi se později snažili o česko-rakouské vyrovnání.
Umění: romantismus, novorenesance

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Jan, Erbenovo dvojče, zemřel necelé dva měsíce po narození. Karel navštěvoval v rodném Miletíně základní školu, kde ho připravovali pro budoucí studia. Kvůli vadě řeči nakonec nešel na učitele, ale na práva. Aby mohl studovat, přivydělával si výukou hry na klavír. S první manželkou měl 4 děti a později s druhou ženou další dvě, které se však nedožily dospělosti. Po dokončení studií nastoupil nejprve jako praktikant k hrdelnímu soudu. Byl členem jazykové komise při Matici české a později odjel do Chorvatska, aby "pěstoval vztahy" mezi Jihoslovany a Prahou. Později se stal archivářem Prahy.

REAKCE NA DÍLO:

Pozitivně vnímáno avantgardními umělci, naopak výhrady měli konzervativci.