Menu
Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)
Kytice (souhrn balad) (13)
Erben vložil do Kytice především rozmanité epické skladby, jejichž základní součástí je baladický prvek přítomný v mnoha rovinách, ať už se jedná o báje s nadpřirozenými bytostmi nebo o pověsti, vztahující se k nejrůznějším svátkům a legendám. Náměty nacházel autor na nejrůznějších místech a zároveň se v nich pokusil využít jak lidovou slovesnost, tak i postupy, odpovídající tradicím evropských literatur 18. a 19. století. Erben dokázal i dovedně fabulovat jádro svých příběhů, které často vycházely z konfliktů člověka s mytologickými postavami a mocnostmi či z násilného porušení přírodního řádu. Tato střetnutí byla mnohdy způsobena činem, pramenícím ze zloby, z dobré či špatné vůle nebo i z náhodného a neúmyslného aktu. A tak se do středu autorovy pozornosti dostal rozpor mezi jedincem s jeho přirozenými možnostmi a světem odlišných či iracionálních dimenzí. V těchto sporech nabýval vrchu ortel, vynesený z hlediska jakéhosi vyššího morálního zákona a trestající činy mimo rámec obvyklého lidského konání. Dílo se skládá ze 13 básní:
Kytice
Poklad
Svatební košile
Polednice
Zlatý kolovrat
Štědrý den
Holoubek
Záhořovo lože
Vodník
Vrba
Lilie
Dceřina kletba
Věštkyně (Úlomky) OBSAH JEDNOTLIVÝCH BALAD: Kytice
Dětem zemřela matka a ony chodily každý den na její hrob. Matka se proměnila v kvítek. Děti ji poznaly po dechu - mateří dech = mateřídouška. Matka představuje vlast, sirotci národ. Poklad
Žena šla na Velký pátek ke kostelíčku. Na cestě, kde vždy stával kámen, najednou byla otevřená skála. Žena uvnitř našla stříbro, zlato. Odnesla si ho domů a dítě nechala ve skále. V kostele skončilo modlení. Skála zmizela. Zlato a stříbro se proměnilo v hlínu a kamení. Žena plakala. Za rok, na Velký pátek, se skála znovu objevila. Žena vešla dovnitř, popadla své dítě a utíkala pryč. Ani trochu z toho bohatství si nevzala. Svatební košile
Dívka se modlí, aby se už její milý vrátil z ciziny. Nikdo jiný jí na tom světě nezbyl. Rodiče i sourozenci už byli po smrti. V noci klepe její milý na okno a říká, ať s ním jde, že se stane jeho ženou. Jdou lesem a postupně jí milý zahazuje její modlitební knížky, růženec a křížek. V uzlíku s sebou měla ještě košile, které šila, když byl milý pryč. Přivedl ji na hřbitov, pochopila, že on už je taky mrtvý. Běžela se schovat. Modlila se. Ráno zakokrhal kohout a vše ustalo. Na každém hrobě byl útržek z košile. Polednice
Matka zavolala na své nezbedné dítě polednici. Když polednice skutečně přišla, matka své dítě bránila, tiskla ho k sobě tak silně, až ho zadusila. Zlatý kolovrat
Král si chce vzít za ženu Dorničku, nevlastní dceru staré babice. Babice se svou dcerou mají doprovodit Dorničku na hrad. V lese ji ale zabijí, useknou jí hnáty a vypíchnou oči. Matka pak vydává svoji vlastní dceru za Dorničku (byly si podobné). Konala se svatba. Král musel odjet. Vlastní dcera si koupila od chlapce zlatý kolovrat za nohy, přeslici za ruce a kužel za oči. Stařeček pak hnáty a oči vrátil Dorničce a pomocí živé vody tělo opět srostlo. Král se vrátil na hrad a chtěl, aby mu jeho žena něco upředla. Když začala příst, kolovrat řekl pravdu o mordu. Král jel hledat Dorničku a našel ji. Babice i s dcerou našly v hlubokém lese to, co samy udělaly Dorničce. Vlci je roztrhali. Štědrý den
Dvě dívky, Hana a Marie, uvidí ve vodní hladině svou budoucnost. Hana viděla svatbu a Marie spatřila kostel a rakev. Marie už se Haniny svatby nedožila. Za rok už žádné dívky k jezeru nešly. Lépe je nic nevědět, než poznat strašlivou jistotu. Holoubek
Vdova želela po manželovi, ale do měsíce si vzala jiného. Na hrobu jejího bývalého sedával holoubek, který zpíval pravdu. Žena cítila vinu, nemohla se jí zbavit, a tak se utopila. Záhořovo lože
Poutník (mládenec) šel lesem a potkal lesního muže. Ten jej chtěl zabít, ale poutník mu řekl, že jde do pekla a že mu z pekla pošle zprávu. Lesní muž byl udiven, protože tohle mu ještě nikdo neřekl, a tak poutníka pustil.
Poutník se vrátil z pekla a říkal, že znamením kříže donutil satana, pekelného knížete, rozkázat ďáblu, ať vrátí krvavý zápis. Ďábel však odmítl, a tak ho satan nechal vykoupat v pekelné koupeli (z jedné strany hoří, z druhé strany mrzne). Ďábel odmítl vydat zápis. Dal mu tedy satan obejmout pekelnou děvu (železná děva, jež ho drtila). Ani pak však ďábel nechtěl vydat krvavý zápis. Ale když uslyšel, že ho dají na lože Záhořovo (mučící lože), lekl se a ihned zápis vydal. Lesní muž se lekl, protože Záhoř byl on. Bál se, co ho čeká v pekle, prosil o odpuštění. Poutník řekl, že má klečet tak dlouho, dokud se zase nevrátí. Po několika letech šel lesem stařeček s jinochem a řekl mu, ať mu donese vodu. Jinoch jde tedy hledat vodu. Najde hýbající se pařez, lekne se a jde to říct stařečkovi. Ten přijde k pařezu - je to Záhoř, který tam pořád klečí - a řekne mu, že mu přináší pokoj. Povídá: "Amen", a oba zemřou. Vodník
Dcera šla k jezeru a vodník ji stáhl pod hladinu. Měli spolu dítě. Prosila ho, aby se mohla jít ještě rozloučit s matkou. Přemluvila ho, on si však nechal u sebe jako pojistku jejich dítě a řekl jí, ať se vrátí do půlnoci.
Půlnoc odbila a vodník bouchal na dveře. Matka však svou dceru držela uvnitř. Zpoza dveří se ozval řev dítěte, pak najednou utichl a něco spadlo. Vodník odešel. Matka otevřela dveře a na zemi viděla tělíčko bez hlavy a hlavu bez tělíčka. Vrba
Muž říká ženě, že večer jde spát celá svěží a zdráva a v noci vypadá jako mrtvá. Ona říká, že jí to je souzeno. Bába mu řekla, že její duše je v noci ve stromu (vrbě). On strom uťal a jeho žena zemřela. Byl nešťastný a ptal se vrby, co má dělat. Hlas mu poradí, aby z jejích prkének udělal kolébku pro syna. Bude to, jako by ho matka chovala. A až syn vyroste, bude dělat z proutí píšťaličky a tak bude rozmlouvat se svou matkou. Lilie
Umřela mladá dívka. Na jejím hrobě rostl vřes a vyrostla tam také lilie. Projížděl tudy pán na lov a když spatřil lilii, chtěl, aby mu ji sluha utrhl. Třetí den se z ní stane žena. Pán si ji vezme za manželku a slíbí, že ji bude chránit před sluncem (postaví zeď). Žena porodila dítě. Pán musel odjet ke králi a pověřil svou matku, ať se o jeho ženu stará. Jeho matka nechala strhnout zeď, jež chránila ženu. Pán přijede zpátky a zjistí, že jeho dítě je mrtvé a po jeho paní zůstala zvadlá lilie. Dceřina kletba
Žena zabije své dítě. Matce říká, že se jde oběsit. Chlapci, který se s ní těšíval, vzkazuje: "Požehnání, červa v duši do skonání, že jí zrádně mluvíval." Matka se ptá, co zanechá dcera jí. A dcera jí odpoví, že ji proklíná, že ji proklíná za to, že jí to dovolila. Věštkyně (Úlomky)
Věštkyně (Libuše), předpovídající budoucnost českého národa (lepší časy).
Zdroj: Luciána, 28.06.2010
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Karel Jaromír Erben - Kytice (souhrn balad) (13)
Aktuální pořadí soutěže
- Do soutěže se prozatím nezapojil žádný soutěžící.
- Přidejte vlastní práci do naší databáze a staňte se vítězem tohoto měsíce!
Štítky
obraz josefa lady vznik Sapf Duch Llana Estacada Neználek na Měsíci Sára a její koně básnické výrazy příroda mluví rubeš divocí koně Othello analýza tučňák země lidí Frank Wedekind Antonín vondrejc večírek lidská povaha Jeřáby Brad Pitt děs michael ende Hayek Kniha džunglí Léto kouzla Otokar Březina vane vitr z hor homosexualita Notre Dame
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 705 890 592
Odezva: 0.04 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí