Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Doplněk v Brně roku 2011 (2. vydání tamtéž). Počet stran: 152. ISBN: 978-80-7239-267-4

LITERÁRNÍ DRUH A ŽÁNR KNIHY:

Lyrickoepické balady s prvky pohádek a legend, poezie

KOMPOZICE:

13 balad

ČASOPROSTOR:

Většinou uvnitř domu či v přírodě, neznámo kdy

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH HRDINŮ:

Postavami jsou povětšinou ženy, představují lidské vlastnosti

DĚJ JEDNOTLIVÝCH BALAD:

Kytice

Poté co dětem zemře matka, chodí děti navštěvovat její hrob. Matce se pak dětí zželelo a převtělila se v mateřídoušku. Pro Erbena v této baladě představuje matka vlast a děti národ.

Poklad

Chamtivá matka nechá dítě v jeskyni, ze které postupně odnáší zlato. Dítě jí pak zmizí pod zem a matka toho poté velice lituje. Nakonec se jí po roce dítě vrátí. Balada končí pohledem do budoucnosti, kde stařec vzpomíná na onu příhodu.

Svatební košile

Poté co se dívka, jejíž milý odešel do války, modlí pro jeho návrat, se on skutečně objeví a vábí dívku. Ta jej uposlechne a zahodí růženec i kříž. Avšak později před hřbitovem zjistí, že ji ve skutečnosti potkal upír. Nakonec se jí však podaří uprchnout.

Polednice

Matka zavolá polednici na své zlobivě dítě. Ta si k jejímu překvapení v poledne pro dítě opravdu přichází. Matka před ní strachem k sobě dítě tiskne tak silně, až jej zardousí. Sama upadne do mdlob. Otec matku na konci zachrání, dítěti však již není pomoci.

Zlatý kolovrat

Král si chce vzít dívku Doru, kterou potkal. Avšak její nevlastní matka chce provdat svou druhou dceru, a tak společně Doru zabijí a krále obalamutí. Ten v dívkách nepozná rozdíl.
Jenže když nová královna koupí od pacholete zlatý kolovrat, ten při předení začne zpívat příběh, jak tomu ve skutečnosti bylo s Dorou.
Neznámý stařík Doru oživí a král si vezme ji. Vlci nevlastní matku a dceru sní...

Štědrý den

Dvě předoucí dívky, Hana a Marie, se před adventem rozhodnou jít dle tradice zjistit, jaký je čeká osud. Haně se na hladině jezírka zjeví muž, ale Marii se vyjeví jen rakev v kostele.
A skutečně, Hana se do roka ožení, zatímco Marie umírá.
Další dívky již raději svoje osudy hledat nejdou.

Holoubek

Žena lituje smrti svého manžela, avšak potkává nového, kterého si bere a na předchozího zapomíná. Nad jeho hrobem však vyrůstá dub a na něm se usidluje holub, který ženě zpívá, jak svého prvého muže otrávila. Žene neunese pravdu a utopí se.

Záhořovo lože

Otec upisuje svého syna ďáblu, ten však chce listinu zničit. Na cestě do pekla potká Záhoře, s nímž si vymněňuje svůj život za informace, jak to vypadá v pekle. Poutník se pak vrací a vykládá, jak ďábel odmítá listinu i pod Satanovým nařízením vydat. Po výhrůžce Záhořovým ložem však listinu vydává. Záhoř se děsí, poutník ale zabodává kyj do skály a radí mu, ať se u něj modlí, než se poutník vrátí. Poutník se jako biskup vrací po devadesáti letech a sděluje Záhořovi, že mu je odpuštěno a společně umírají a proměňují se v holubice.

Vodník

I přes odpor matky odchází dívka k rybníku prát šaty. Tam ji vodník topí a bere si ji za ženu. Poté spolu mají dítě. Dívka prosí vodníka, aby ji pustil rozloučit se s matkou. Vodník tak činí, ale dívka se s matkou ukrývá do komory. Vodník se snaží dívku dostat zpět, nakonec přinese rozpůlené dítě.

Vrba

Pán se zajímá, proč je jeho paní přes noc jako mrtvá. Ta mu říká, ať se tím nezabývá. Pak se táže také báby, ta pánovi povídá, že se paní v noci mění ve vrbu. Pán ze zlosti vrbu skácí, tím ale zabije i ženu. Sotva se dozví, co udělal, táže se vrby, co má udělat a ta mu poví, ať z ní udělá kolébku a nechá z ní osiřelé dítě dělat píšťalky. Pán tak vskutku učiní a dítěti umožní rozprávět prostřednictvím píšťalek s maminkou.

Lilie

Dívka je pohřbena v lese a na onom místě vyroste lilie, kterou si mladý král přenese do zahrady. Z lilie se stane dívka, která se s králem ožení a porodí mu syna. Král pak ale musí odjet a nechá svou matku, aby lilii hlídala. Ta však nedodržuje pravidla, a když se král vrátí domů, dívka i dítě jsou mrtví...

Dceřina kletba

Dívka zabila své nemanželské dítě a tvrdí, že jí pomůže jen sebevražda. Zároveň z toho všeho viní svou matku a proklíná ji.

Věštkyně

Složena z 6 lidových pověstí o české zemi upravených do formy básně.

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

Rytmický krátký zapamatovatelný rým, mnoho personifikace a spousty dalších básnických prostředků. V baladách převažuje smutek (jako ostatně ve všech baladách), Erben hodně pracuje s lidskou psychikou a myslí, na rozdíl od K.H.Máchy vinu svádí na jednotlivce, nikoli na společnost.

VLASTNÍ HODNOCENÍ:

Kniha mě velice zaujala, nikdy předtím jsem se k podobnému typu četby nedostal, a tak pro mne bylo čtení hodně zajímavé. Balady byly psané velmi starou češtinou, takže jsem občas měl problém přečíst text správně. Zároveň jsem se často setkával s tím, že jsem si daný úsek musel přečíst několikrát, jelikož jsem nepochopil, co se v knize odehrálo. I tak jsem knihu shledal velmi čtivou.

Jednotlivé děje jsou krátké a kniha se čte poměrně rychle. Spoustě lidí by se tato kniha určitě nelíbila, protože je poměrně drsná a některým může připadat až strašidelná, nicméně já se mezi tyto lidi neřadím.
I přestože povinná četba moc záživná nebývá, tak letos se mi podobně jako v případě Hrdého Budžese líbila.

Z knihy bych asi vypíchl baladu Polednice, která je všeobecně velmi známá a první dva verše vám přeříká zpaměti snad kdokoli. Zároveň však tato balada velmi dobře prezentuje celkovou náladu knihy - špatný skutek následován trestem a žalem trestaného.