Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Vodník
Balada Vodník vychází ze středu dvou rozdílných světů – pozemského a vodního. Matka měla sen, že její dcera zemřela, ale dcera jí nevěří a odchází k jezeru, kde spadla do vody, kde ji chytil vodník. Dívka porodila zanedlouho vodníkovi syna, ale po čase se jí začalo stýskat po matce. Přemlouvá tedy vodníka, aby ji pustil za matkou, třeba jen na chvilku. Vodník, ač nerad, svou ženu pouští za podmínky, že se večer vrátí. Večer se žena nevrací, a tak šel vodník za ní. Když došel ke světnici, matka odmítla dceru pustit, i když velmi naléhala. Vodník využije jejich syna, že má prý hlad. Matka mu řekla, ať synka přinese k nim. To sice vodník splnil, ale po chvilce trestá svou ženu tím, že synka zabíjí.

Polednice
Matka se snaží utišit své dítě, aby mohla dovařit oběd pro svého muže, která se v poledne má vrátit z práce. Na stole vykládá karty. Ve zmatku omylem obrátila navíc kartu „smrt“. Dítě se jí nedaří utěšit, a tak volá polednici, jež se zanedlouho objevila ve dveřích. Matka ve strachu své dítě udusila.

Svatební košile
Balada o dívce, která si velmi přeje, aby se jí její milý vrátil z vojny. Každý večer se modlí, ale přitom vyhrožuje sebevraždou, zda-li její prosby nebudou vyslyšeny. Po chvilce ale cosi klepe na okno. Její milý se vrací, ale je mrtvý, čehož si dívka všimne až ve chvíli, kdy se po dlouhé cestě ocitá na hřbitově. Ze spárů umrlce ji vysvobozují až motlitby v márnici, kam se před mrtvým ukryla.

Dceřina kletba
Tragický příběh o dívce, která zabila své dítě. Vinu si uvědomuje až ve chvíli, kdy stojí tváří v tvář své smrti. Matku obviňuje z toho, jak ji vychovala a proklíná ji.

Zlatý kolovrat
Jednoho dne se Dora potkala s králem v lese. Ten si ji chce vzít a proto nařizuje její nevlastní matce, aby ji příštího rána přivedla na zámek. Cestou za králem ji nevlastní matka a sestra zabije a její oči a končetiny berou s sebou. V lese ji objevil stařeček, který posílá pachole, aby vyměnilo zlatý kolovrat, přeslici a kužel za oči, ruce a nohy. Nevlastní sestra Dory samozřejmě chce vše a tak věci vyměnila. Stařeček s pomocí živé vody vdechne Dorničce život. Po návratu krále se mu jeho žena chlubí, co vše pořídila. Král žádá po své ženě upříst zlatou nit, ale kolovrat ji zradil a začal příst pravdu. Vzteklý král obě ženy vyhání a odchází hledat Doru, kterou si posléze odvádí na hrad.

Štědrý večer
Příběh dvou sester Marie a Hany, které chtějí znát svou budoucnost, a proto na Štědrý večer jdou k jezeru, kde vysekávají díru do ledu a shlíží svou budoucnost. Hana vidí svou svatbu, ale Marie pohřeb.

Lilie
Žena před svou smrtí prosí, aby nebyla pohřbena na hřbitově ve vsi, ale v lese. Do tří let od její smrti na jejím hrobě vyrostl vzácný květ – bílá lilie. Jednou jel okolo její bývalý muž a přikázal sluhovi, aby mu lilii vykopal, zasadil do zahrady a opatroval jako oko v hlavě. Třetí noc za úplňku přiběhl sluha k pánovi. Lilie začala naříkat. Pán ji slíbil, že ji ochrání před sluncem pevnou zdí, ale stane se jeho chotí. Vdala se tedy za něj a porodila mu syna. Avšak jeho štěstí mu pokazila zpráva od krále, aby k němu přišel. Požádal tedy svou matku, aby mu jeho milou pohlídala dokud bude pryč. Matka dala lilii na slunce, aby zhynula. Když se vrátil, jeho dítě ani lilie už nežili. Syn za to matku proklíná.

Holoubek
Žena chodí cestou okolo hřbitova a vzpomíná na svého mrtvého manžela, když ho tu naposledy doprovázela. V tu chvíli jede okolo pohledný mladík. Snaží se vdovu utěšit a nabádá ji, aby zapomněla na svého mrtvého muže a vzala si za muže právě jeho. Do třetího dne na něj úplně zapomněla. Do měsíce se provdala. Nový ženich ji nabádá k radosti a veselí s tím, že nebožtík nic nevidí a ani neslyší. Na jeho hrobě sedával bílý holoubek a každému, jenž ho slyšel zpívat, srdce začalo pukat. Nejvíce však jedné ženě, která už neměla sílu překonat žal, a tak skočila do vody a utopila se. Žena byla pohřbena v poli žita pod velikým kamenem.

Záhořovo lože
Záhoř je vrah, který zabíjí pocestné. Jednoho dne jde okolo mladý poutník, který se vyhne krutému osudu tím, že řekne Záhořovi, že jde do pekla pro úpis své duše. Záhoř ho pustí s podmínkou, že mu pak musí přijít říct, jak to v pekle vypadá. Poutník slíbí a odejde.
Za několik let se mladý poutník opravdu vrátí. Záhoř je šťastný, že na něj poutník nezapomněl a chce po něm vyprávět, jaké peklo je. Poutník vypravuje, jaké je peklo plné plamenů a nářku. Dále pak vypravuje, jak přinutil Satana, aby rozkázal ďáblu vydat úpis poutníkovi duše. Ďábel ho nechtěl vydat, a tak Satan přikázal, aby ho vykoupali v pekelné koupeli z ohně a mrazu. Ďábel odmítl vydat úpis, a tak Satan rozkázal, aby objal pekelnou děvu, která mu rozdrtila všechny kosti. Když ani tohle nepomohlo, přikázal lože Záhořovo. Ďábel, ač nerad, pod trestem lože Záhořova listinu vrátil. Záhoř se lekl, začal litovat všeho, co kdy provedl a prosil poutníka, aby mu pomohl od pekla. Poutník mu poradil, aby se do konce života modlil a činil pokání. Po devadesáti letech se poutník v doprovodu mládence vrací zpět k Záhořovi. Starý poutník řekl mladíkovi o něco k pití. Mladík se vydal na mechovitou skálu, kde objevil strom se zlatými jablky. Avšak pařez mu zakázal jablka utrhnout. Vrátil se tedy k stařečkovi a vyprávěl, co se mu stalo. Stařeček ho poprosil, aby ho tam odnesl. Když došli na místo, pařez se začal k němu natahovat, děkovat a nabízet jablka. Byl to Záhoř. Nakonec dostali oba milost, zemřeli a dostali se do nebe.

Poklad
Na Velký pátek chodí zástupy lidí do chrámu Páně. V lese za potokem jde žena s dítětem. Kousek od kostela se před ní objevila skála. Žena neváhala a šla za světlem, které vycházelo ze skály. Na konci cesty se nacházel obrovský sál plný zlata i stříbra. Zpočátku si chtěla vzít jen trochu bohatství, ale neodolala a brala, co unesla. Na dítě ani nepomyslela. Bohatství ukládala do truhly v chýši, ale to se proměnilo v kamení. Žena se vylekala a chtěla se pro dítě vrátit. Skála už tam ale nebyla. Přesně za rok a jeden den na Velký pátek se žena rozhodla jít podívat na místo nedaleko kostela, kde naposledy viděla své dítě. Když spatřila skálu, bez rozmyslu vešla dovnitř, popadla své dítě a na zlato ani stříbro se již nepodívala. Byla ráda, že má své dítě zpět.

Vrba
Další balada pojednává o ženě, která byla přes den plná života, ale v noci jako by nežila. Její manžel se šel zeptat sedící babičky u ohně, co je s jeho ženou. Ta mu řekla, že přes noc jí opouští její duše a uchyluje se do vrby s bílou kůrou. Muž už to nemohl vydržet, a tak vzal sekyru a vrbu podťal. V tu chvíli začaly bít zvony. Muž se divil, kdo zemřel. Lidé u jeho domu mu řekli, že umřela jeho žena. Nešťastný muž se po té šel zeptat vrby, co by měl udělat. Vrba mu řekla, aby z kmene udělal kolébku pro jejich děťátko a proutí zasadil podél vody. Když bude děťátko v kolébce, tak jako by ho chovala matka a z proutí bude řezat píšťalky na které jí bude hrát.

Věštkyně
Balada, jenž pojednává o věštkyni, která vidí budoucnost Přemysla oráče, Libuše a českého národa.