Menu
Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)
Kytice (souhrn balad) (3)
Kytice a Věštkyně – navazují na lidovou poezii nebo obnovují staré pověsti
Poklad a Dceřina kletba – jsou o porušení základního vztahu matka a dítě.
Svatební košile a Vrba – jsou svědky proměny člověka (žena ve vrbu a milenec v upírskou duši). Ve druhém vydání Kytice zde byla přiřazena i Lilie, která zrcadlově odpovídá Svatební košili. V tomto případě ji nesmíme brát v úvahu.
Polednice a Vodník – v těchto baladách vystupují nadpřirozené bytosti, ty pak zasahují do porušených lidských vztahů.
Zlatý kolovrat a Záhořovo lože – jsou zaměřeny na vinu a vykoupení, velkou roli zde hraje pokání.
Štědrý den a Holubek – tyto balady mají základní motiv láska a smrt. OBSAHY JEDNOTLIVÝCH BALAD: Kytice
Pojednává o matce, která zemře a zůstanou po ní sirotci, kteří každé ráno navštěvují její hrob. Matce se dětí zželí, a proto se změní v malý kvítek. Děti v tomto kvítku poznávají svou matičku, proto tuto květinu nazývají mateřídouškou. "Poznaly dítky matičku po dechu,
poznaly ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateří – douškou nazvaly." Dalším motivem této balady je láska k vlasti. Poklad
Povídka Poklad je o tom, jak šli jednou lidé na Velký pátek do kostela na mši. Za nimi jde i matka s dítětem. Tam, kde dřív býval kámen, stojí skála s otevřeným vchodem. Matka po chvíli váhání vchází dovnitř a je zaslepena stříbrem a zlatem až zapomene na své dítě, které odloží, aby si mohla nasbírat co nejvíce pokladů. Když však přijde domů, poklad se mění na kameny a hlínu. Běží ke skále, kde zanechala své dítě. Dítko, ani skála tam už nejsou. Po roce utrpení a pokání se matka vrací na místo, kde stávala skála. Opět tam stojí, ale nyní matka poklady obchází a jediné, co jí zajímá, je její dítě.
Motiv Velkého pátku, kde se otevírají brány k pokladům. Svatební košile
Třetí balada vypráví o dívce, která 3 roky čeká na svého milého, který je na vojně. Už si ušila svatební košili, ale její nastávající se ještě nevrátil. Prosí Pannu Marii, vyhrožuje sebevraždou, jen ať se vrátí. Během jedné modlitby se na stěně pohnul obraz – zlé znamení. Náhle však někdo zaklepal na okno. Byl to on. Chtěl, ať s ním jde na hřbitov. Dívka si s sebou vzala modlitební knížku, růženec, křížek po mamince a onu košili. Během cesty všechno musela odhodit. U hřbitova měla přelézt zeď. Dívka pochopila, že se před chlapcem zachrání jen v blízké umrlčí komoře. Modlila se a když kohout zakokrhal, všichni duchové se museli vrátit zpět a dívka byla zachráněna. "Dobře ses, panno, radila,
na Boha že jsi myslila
a druha zlého odbyla!
Bys byla jinak jednala,
zle bysi byla skonala,
tvé tělo bílé, spanilé,
bylo by co ty košile!" Polednice
Matka vyhrožuje svému dítěti, které pořád křičí, že na něj pošle Polednici. Ta však doopravdy přichází a matka chrání své dítě tak moc, až ho nakonec udusí. "Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté;
matku vzkřísil ještě stěží,
avšak dítě – zalknuté." V této básni zdůraznil autor hlavně vztah matka – dítě. Nejdřív jak matka dítěti nadává, ale pak se ukáže, že ho má moc ráda a chce ho zachránit. Zlatý kolovrat
Tato pohádka byla napsaná na námět Boženy Němcové. Příběh začíná, když pán zabloudí v lese na lovu a má žízeň. Najde chaloupku, kde bydlí Dornička a ta mu dá napít. Za odměnu jí slíbí manželství. Její macecha ale chce, aby se za pána vdala její pravá dcera, proto Dorničce usekne nohy a vypíchne oči. Dorničku najde stařeček a vymění oči a nohy za zlatý kolovrat. Když se král vrátil z války, chtěl, aby jeho žena upředla zlatou nit. Jakmile začala příst, začal kolovrátek zpívat. "Vrr – zlou to předeš nit!
Přišla si krále ošidit,
sestra tvá v lese, v duté skále,
ukradla jsi jí chotě krále –
vrr – zlá to nit!" Když to král uslyšel, matce a její dceři udělal to, co ony udělaly Dorničce. Potom jel pro Dorničku ke stařečkovi, ta díky živé vodě byla opět v pořádku. Štědrý den
Příběh Štědrý den popisuje zvyky lidí na tento sváteční den. Sestry Hana a Marie chtějí poznat osud, a tak vysekají díru do ledu. Hana vidí svou svatbu a Marie pohřeb. Co viděly v jezeře, to se také vyplnilo, z čehož vyplývá, že není dobré vědět, jaká bude budoucnost. Holoubek
Tato balada vypráví o mladé ženě, která zabije svého manžela a za tři dny chystá novou svatbu. Je přesvědčena, že mrtví nic neví, ale její oběť se vrací v podobě holoubka a žalostně vrká nad svým hrobem. Žena si uvědomuje svou velikou chybu, nevydrží to a utopí se. Záhořovo lože
Mladý hoch jde do pekla a po cestě potkává loupežníka Záhoře. Ten ho nezabije pod podmínkou, že mu pak popíše peklo. Když se poutník vrací zpět, vypravuje Záhořovi, jaké tam pro něj mají připraveno mučící lože – Záhořovo lože. Záhoř se lekne a činí pokání. Po devadesáti letech je mu odpuštěno a dostává se do nebe. Vodník
Matce se v noci zdál sen, že obléká své dceři do bílých šatů ale z vodních pěn. Dcera se však i přes zákaz vydá k rybníku, ve kterém se utopí. Tím se provdá za vodníka, se kterým má dítě. Za rok se jde podívat nahoru na svět za matkou. Ta však chce, aby u ní dcera zůstala a nedovolí vodníkovi vstoupit do chalupy. Ten za to zabíjí své dítě. Vrba
Vypráví o ženě, která je ve dne zdravá a v noci mrtvá. Její muž se jde poradit k babě a ta mu řekne, že duše jeho ženy je v noci ve vrbě. Když muž vrbu pokácí, zahubí tak nevědomky svou ženu. Kolébka z vrbového dřeva měla nahradit matčino náručí a píšťalka její hlas. Toto měl zhotovit muž pro jejich syna. Lilie
Dívka se po smrti převtělila do lilie, která vyroste na hrobě. Mládenec si jí odnáší domů, kde se z květiny stává překrásná dívka, která však nesmí na světlo, proto ji mládenec chrání před světlem zdí. Po jeho odjezdu lilii pánova matka zahubí tak, že dá zbořit tu zeď. Dceřina kletba
Rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit. Dcera matku prokleje a vyčítá jí, že ji rozmazlila. Věštkyně
V této básni se dozvídáme o věštkyni Libuši, která přináší národu lepší časy. Tato báseň je čistě vlastenecká. ZÁVĚR: Děje jednotlivých balad se odehrávají ve dvou liniích – křesťanská a pohanská.
Je zde také mnoho protikladů v jednotlivých básních např. nevěsta – utopenec, dítě – stařec, chatrč – palác, ...
Jazykové prostředky – jsou spjaty s obsahem jednotlivých básní:
Autor popisuje osoby velmi stručně, ale výstižně. "Malá, hnědá, tváři divé
pod plachetkou osoba;
o berličce, hnáty křivé,
hlas – vichřice podoba!"
Zdroj: mondulka r., 28.02.2004
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Karel Jaromír Erben - Kytice (souhrn balad) (3)
Aktuálně
Životopisy
23. 04. 2024 Miguel de Unamuno
Práce dne
Já, Jan Hus z Husince, mistr svobodných umění a hotový bakalář svatého bohosloví na vysokém učení pražské univerzity, kněz a kazatel potvrzený při kapli zvané Betlémské, píši Vám, kteří jste nezanevřeli mého učení a slepě nejdete s církví do končin, kde nečíhá nic jiného než záhuba, neboť v nich je Písmo...
Statistiky
Čtenářský deník:
8017 dělČítanka:
4764 textůŽivotopisy:
854 zivotopisůSlohové práce:
5834 pracíSlovníček pojmů:
109 heselSpisovatelé:
1840 autorůAktuální pořadí soutěže
- Grully (1,5)
- vedralova.k (0,5)
Štítky
Schiller narozeniny kdo jinému jámu kopá opatrný Zweig aposiopese polysyndeton čarodějka Otokar Fischer samuel beckett asimilace Girl Online montesquieu Jirásek atentát běsnění jan maria plojhar unicef démoni praha s prsty deště ito Viděla jsem vraždu pozorování Olše otec brown označená Chinaski františek novotný ciri echo
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 714 993 262
Odezva: 0.06 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí