Menu
Erben Karel Jaromír (*07.11.1811 - †21.11.1870)
Kytice (souhrn balad) (4)
Pověst o prvopočátku Mateřídoušky, v níž se zesnulá matka vrací na svět v podobě mateřídoušky, aby měli její sirotci památku. Poznali dítky matičku po dechu,
poznali ji a plesaly;
a prostý kvítek, v něm majíc útěchu,
mateřídouškou nazvaly Poklad
Balada vypráví o vdově a dítěti. Na Velký pátek šla vdova do kostela a po cestě, při zpěvu pašijí spatřila vchod do země. Vstoupila a spatřila poklad. Oslepena bohatstvím odložila dítě a začala nabírat poklad. S plnýma rukama se rozhodla nechat dítě na místě a později se pro něj vrátit. Ale když se pak vrátila, cesta k pokladu byla zavřena a dítě ztraceno. Tak se vdova celý rok modlila a prosila Boha o odpuštění. Přesně za rok na velký pátek šla vdova opět do kostela, když tu spatřila opět vchod do podzemí. Bez rozhodování se vrhla do podzemí a na tom samém místě, kde ho před rokem nechala, nalezla svého ztraceného synka. Bohatství ji už neláká, zlato se proměnilo v kamení. Tak ho odnesla domů a nepřestala děkovat Bohu. A hle, stříbro matka nese!
Dítě se tu na ni třese:
"Mama!" volá "mama, mama",
chytajíc ji ručičkama.
"Mlč, synáčku! Mlč, mlč, hochu!
Počkej tuto jenom trochu,
Hned tu bude zase mama!" Svatební košile
Panna čeká svého milého a prosí Pannu Marii, aby se jí vrátil. Když tu najednou někdo zatluče na dveře. Panna otevře a tam stojí její milý, lákajíc ji, aby šla s ním. Dívka šla a na cestu si s sebou vzala růženec, šité košile, modlu a na krku měla na šňůrce křížek, který jí dala její matka. Tyto věci jí však milý po cestě zahodil se slovy, že je už nebude potřebovat. Na konci cesty došly ke hřbitovu, kde ji lákal, aby s ním šla do hrobu. Děvče se však uleklo a uteklo do kaple, kde setrvalo do úsvitu. V kapli se setkala s umrlcem, který ležel na prkně. Její druh bušil na dveře, aby umrlec vstal, a otevřel tu komoru. Panna však modlila se k Bohu, aby zůstal ležet. Jen co se umrlec zvedl, panna nepřestávala se modlit k Panně Marii. Muž se k ní stále přibližoval, její milý stále bušil na dveře, ale v tom okamžiku zakokrhal kohout a ve vísce celá kohoutí družina a počalo svítat. Tu mrtvý, jak se postavil,
pádem se na zem povalil,
a venku ticho – ani ruch:
zmizel dav, i zlý její druh Polednice
Matka, rozzlobená na své zlobivé dítě, ho chce postrašit a vyhrožuje mu polednicí. Když tu se otevřou dveře a v nich stojí polednice, že si jde pro dítě. Matka se strachem tiskne dítě a padá do mdlob. Když přijde otec, podaří se mu matku vzkřísit, dítě však nikoliv. Ve mdlobách tu matka leží,
k ňadrám dítě přimknuté:
matku vzkřísil ještě stěží,
a však dítě – zalknuté. Zlatý kolovrat
Jednoho dne zastavil u opuštěné chalupy král, a spatřil krasavici. Hned si ji chtěl vzít za ženu, ale dívka namítala, že se musí dovolit nevlastní matky. Druhý den přijel král znovu a nabízel maceše zlato a stříbro za její nevlastní dceru. Macecha mu nejprve nabízela dceru vlastní, ale pak svolila. Druhý den při cestě na zámek zatáhla macecha s dcerou Doru do lesa, kde ji uťali údy a zbavili ji očí. Vše vzali s sebou a pokračovali na zámek. Král ji vřele přivítal a s tím, že si bere Doru, se oženil. Za týden odjel král do války a jeho žena měla příst na kolovrátku.
Doru mezitím našel stařeček a jeho syn měl jít na zámek a vyměnit zlatý kolovrat za nohy, zlatou přeslici za ruce a zlatý kuželík za oči. Chlapec se se vším vrátil a střeček dal části těla k sobě a pokropil je živou vodou. Na zámek se mezitím vrátil král a manželka mu měla zahrát na kolovrat, který ji však udal. A tak si král odjel pro svou pravou nevěstu, se kterou se pak oženil. A jak to dopadlo s macechou a její dcerou? A což ta matka babice?
A což ta dcera hadice?
Hoj! Vyjí čtyři vlci v lese.
Každý po jedné noze nese,
Ze dvou ženských těl.
Z hlavy jim oči vyňaty
Ruce i nohy uťaty:
Co prvé panně udělali,
Toho teď na se dočekaly
V lese hlubokém. Štědrý den
Před Štědrým dnem sedí panny a předou. Najednou se od kolovrátku dozví, že o půlnoci v jezírku, kde se sklání vrba, uvidí svou budoucnost. I jdou dvě panny k jezírku. První panna, Hana, poklekne a vidí chlapce a svatbu. Tu poklekne druhá panna, Marie, a vidí kostel a rakev. Druhý den si bere Hana chlapce, kterého viděla v jezírku a po třech měsících má Marie pohřeb. Švarný ženich jako květ
v kole svatebčanů,
kabát tmavě zelený,
klobouk na jednu stranu:
tak viděla jej v osudné té době,
tak si ji nyní domů vede k sobě,
švarnou ženku Hanu. Jedna, hlavu zavitou,
košiličky šije;
druhá již tři měsíce
v černé zemi hnije,
ubohá Marie! Holoubek
Truchlila žena, protože ji zemřel manžel. Šla po cestě, kde ji potkal mladík a hned nabídl, že se s ní ožení. Truchlila žena po tři dny, čtvrtý den však smutek zmizel a do měsíce byla svatba. Mezitím na nebožtíkově hrobě vyrostla tráva a u jeho hlavy doubek, kde po třech letech začal žalostně pět bílý holoubek. Vdova to nemohla psychicky unést a vzala si život skokem do potoka. Nehoukej, nežaluj,
hlava se mi točí
aneb mi zahoukej,
ať se mi rozskočí! Teče voda, teče,
vlna vlnu stíhá
a mezi vlnami
bílý šat se míhá. Vodník
Panna ráno vstala, a že půjde k jezeru prát prádlo. Ale matka se jí v tomto úmyslu pokoušela zabránit. Říkala jí, že se jí zdál sen, ve kterém viděla perly, a perly značí slzy a neštěstí. Dcera neuposlechla matčiných rad, zašla k jezeru, stoupla na lávka, lávka pod ní praskla a dívku pohltily vlny. A byla svatba, vodník si bral pannu. Po nějaké době, kdy už měli syna, dívka prosila vodníka, aby ji pustil navštívit starou matku. Vodník svolil, ale pod podmínkou, že se panna do klekání vrátí.
Přišla dcera domů, radovala se s matkou, ale když začalo zvonit klekání, matka zamkla a nepustila dceru zpět do jezera.
Když tu najednou vodník začal klepat na dveře, aby už šla domů do jezírka, že už má hlad. Matka ho poslala pryč. V půlnoci přišel vodník znova, aby šla jeho žena domů, že mu nemá kdo ustlat lože. I tentokrát ho matka poslal pryč. Nad ránem přišel vodník do třetice, že má dítě hlad. A nyní mu matka řekla, ať ho při nese a dá ho před práh. I vrátil se vodník po chvíli a něco hodil na zem. Když šla matka otevřít, strnula a co neviděla: Dvě věci tu v krvi leží -
mráz po těle hrůzou běží.
Dětská hlava bez tělíčka
A tělíčko bez hlavy. MÍSTA A DOBY DĚJE: Je to obraz dávných lidových představ a lidového názoru na život ZÁKLADNÍ MOTIV: Boj člověka s přírodou, víra v nadpřirozené síly (bezmocnost), základní vztahy mezi lidmi (neposlušnost, vražda, péče o dítě), zvláště vztah matky a dítěte (mateřské lásky a nelásky), motiv viny a trestu (narušení základních vztahů vede ke konfliktu) IDEA DÍLA: Poklad (motiv mateřské lásky)
Svatební košile (vztah mrtvých k živým)
Polednice, Vodník (nepřátelské nadpřirozené bytosti)
Zlatý kolovrat (motiv dobra, pohádkový námět) JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY: Jsou spjaty s obsahem, lidové prostředky, zvukomalba, živé dialogy
Popis osob - stručně, ale názorné (POLEDNICE - "...malá, hnědá, tváře divé, pod plachetkou osoba..."; ZLATÝ KOLOVRAT - "...vyšla babice kost a kůže...")
Líčení krajiny - úsporně, ale názorně (jedním veršem - "...okolo lesa pole lán..."; "...okolo hřbitova cesta úvozová...")
Zdroj: Helluška, 28.06.2004
Související odkazy
Diskuse k výpisku
Karel Jaromír Erben - Kytice (souhrn balad) (4)
Aktuální pořadí soutěže
- Jana Lotus (1,5)
- Grully (1,5)
Štítky
mengele Prvních 100 krvavé křtiny kamarád do nepohody colas breugnon Probuzení jara karel may vinetou flush vůdčí typ příhody z dětství tahle země nekde mezi Bohuslav martinu Účastníci vztah k prirode psychoterapie dávné proroctví Dobner já o mně Vol co čech asyndeton báj kouzelný les mstivá kantiléna koronavirus jsou češi rasisté Filozofská historie klenoty osoba která
Doporučujeme
Server info
Počítadlo: 707 967 607
Odezva: 0.05 s
Vykonaných SQL dotazů: 6
Návštěvnost: TOPlist.cz - školství › Český-jazyk.cz
© 2003-2024 Český-jazyk.cz - program a správa obsahu: Ing. Tomáš Souček, design: Aria-studio.cz Autoři stránek Český-jazyk.cz nezodpovídají za správnost obsahu zde uveřejněných materiálů! Práva na jednotlivé příspěvky vlastní provozovatel serveru Český-jazyk.cz! Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.
Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí