Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

VODNÍK
Dívka jde i přes matčiny prosby prát prádlo k jezeru, kde se pod ní prolomí lávka a ona se dostane do moci Vodníka. Vezme si ho za manžela a brzy mu porodí malého Vodníčka. Celou dobu Vodníka prosí, aby mohla navštívit svou matku. Vodník nakonec souhlasí pod podmínkou, že se vrátí do západu slunce a že malý Vodníček zůstane v jezeře. Před odchodem jí dá ještě radu, aby svou matku neobjímala a pustí ji z jezera.
Jakmile se matka s dcerou setkají, neodolají a obejmou se. Stráví spolu čas do klekání, když přijde Vodník žádat dívku, aby mu šla uvařit večeři. Ale matka dceru nepustí a Vodník odejde. Jenže ne nadlouho, za chvíli se znovu objeví s požadavkem ustlání postele. Matka dceru opět nepustí. Tak se Vodník objeví potřetí a chce, aby dívka nakrmila děťátko. Když matka dceru nepustí ani potřetí, Vodník dítě zabije a položí před práh chalupy.

ZLATÝ KOLOVRAT
Kolem lesa jede pán a zastaví se v malém domečku, protože se ztratil. Zde se setká s krásnou přadlenou, do které se zamiluje a požádá ji o ruku. Dívka mu odpoví, že záleží na její matce, jestli se vdá, a ta že se vrátí až druhého dne. Pán se tedy vrátí druhého dne a poví dívčině matce o svých úmyslech. Ta mu nabídne místo Dory svou vlastní dceru, která je stejně krásná, ale pán odmítne a rozkáže, že mají dívku přivést druhého dne na hrad.
Matka tedy strojí Doru a vydává se i se svou vlastní dcerou na hrad. Vezme sebou nůž a sekeru pod záminkou, že v lese číhají nepřátelé. Cestou Doru zabijí. Vypíchnou jí oči a uříznou končetiny. Matka dceru donutí vzít si je sebou na hrad, kam se jede místo Dory vdát za krále.
Svatba proběhne, ale král hned musí odjet do boje. Rozkáže dívce, aby zatím předla na kolovratu. Když se navrací, projíždí lesem a objeví mrtvolu Dory.
Náhle se objeví dědeček a poví mu, že ji získá zpět, jen jestli získá i nohy a oči. Dá mu zlatý kolovrat.
Král pošle pachole, aby prodával kolovrat, ale jen za nohy. Dívka, když spatří kolovrat, pošle služebnou s nohama a koupí si jej. Přinese pán dědečkovi nohy a ten je přiloží k tělu Dory a pokropí ji živou vodou - nohy srostou s tělem. Pak mu dá zlatou přeslici, aby ji vyměnil za ruce. Panna opět neodolá zlatu a vymění přeslici za ruce. Nakonec král nechá za oči vyměnit i zlatý kužel od dědečka. Ani tentokrát dívka neodolá a vymění kužel za oči. Pokropí tedy dědeček tělo.
Pak se pán navrátí z boje k panně, a ta mu ukáže kolovrat, přeslici i kužel ze zlata. Vyzve ji, aby na něm začala příst. Když tak učiní, ozve se z kolovratu hlas vypovídající o jejím zločinu. Jak to král uslyší, odjede do lesa, kde se setká s živou Dorou. Vezme ji s sebou na hrad. Zlé dívce a její matce nechá udělat to, co ony udělaly Doře - usekl jim ruce, nohy a vypíchnul oči.

SVATEBNÍ KOŠILE
V noci se mladá dívka modlí k Bohu a prosí o návrat svého milého z vojny. Ten jí slíbil, že se vrátí až ušije svatební košile, ale ty už má dívka dávno hotové a mládenec nikde.
Najednou se ozve klepání a objeví se dívčin chlapec. Žádá ji, aby s ním odešla na svatbu. Dívka šťastná, že ho opět vidí, souhlasí a nevšímá si jeho podivného chování i zjevu. Vezme si jen pár věcí a jde s ním.
Cestou se jí mládenec ptá, co nese s sebou, a když dívka odpoví, že modlitební knížku, donutí ji ji odhodit. Po chvíli se jí zeptá, co má za pasem, a donutí ji vyhodit i růženec pod záminkou, že ji škrtí. Nakonec se táže, co má na krku, když dívka odpoví, že křížek, musí odhodit i ten.
Když dojdou k hřbitovu, oznámí dívce, že jsou na místě. Dívka se zhrozí, a když ji vyzve, aby přeskočila zeď, využije lsti a prchne do márnice. Jinoch zradu hned odhalí a přiběhne k domku. V něm vedle dívky leží mrtvola, a tak umrlce vyzve, aby vyšel a otevřel mu dveře. Dvakrát se o to pokusí, a dvakrát mu to panna zhatí slovem božím a motlitbou.
Náhle vyjde slunce a umrlec, který se opět zvedal, padne jak podťatý a mladík zmizí. Dívka vyjde ven a spatří na křížích roztrhané košile, co ušila.

POKLAD
Žena šla kolem kostela v den Velkého pátku a v náručí nesla dítě, když spatřila poklad. Pobrala klenoty do náručí a dítě zanechala u skály. Běží do své chýše a do truhly ukryje stříbro. Vrátí se zpět a místo dítěte vezme znovu peníze. Tak běží ještě jednou, a když přibíhá k domu, řekne, že již není chudá ale bohatá a že se odstěhuje někam, kam se sluší na bohatou ženu. Náhle pohlédne do klína, ve kterém poklady nesla a spatří jen kamení, totéž i v truhle. Když se vzpamatuje, vzpomene si na své dítě a běží zpět. Ale není již pokladu ani dítěte.
Celý rok žena pláče a naříká kvůli svému dítěti, až když je znovu Velký pátek, vypraví se znovu na místo ke skále. Na místě opět zlata plno, ale ženě již na něm nezáleží, popadne s láskou své dítě a vrátí se domů.

ŠTĚDRÝ DEN
Na Štědrý večer přijde požádat mládenec o dívčinu ruku právě spřádající len, a brzy se slaví svatba. Druhého roku se vypraví dvě dívky Marie a Hanka do lesa k jezeru podívat se na hladinu tůně, kde se objevují tváře budoucích ženichů. Hanka uvidí svého milého Václava, jak stojí ve dveřích domu a šťastná vyskočí. Marie spatří černou rakev v kostele.
A opravdu, na jaře se Hanka vdává za Václava. Na podzim se koná pohřeb, když zemřela Marie.

"Toč se a vrč, můj kolovrátku, však jest adventu zase nakrátku a nedaleko Štědrý den. Seděli jsme také tak loni pohromadě: a než rok se obrátil, dvě nám chybí v řadě! Jedna, hlavu zavitou, košiličky šije; druhá již tři měsíce v černé zemi hnije, ubohá Marie!"

HOLOUBEK
Žena pláče a naříká o smrti svého manžela. Jede kolem švarný pán a povídá: Vezmi si mě za manžela. Žena již nenaříká, jen rychle utíká svatební šaty šít. Sotva první zhynul, již se vdala, nyní po třech letech si to odpykala. Na rovu jejího prvního manžela, sedí houká do šera běloučký holoubek. Nehoukej, nevolej holoubku, volá na něj žena, výčitky jí přepadly. Je dívka navždy zatracena a hrobu jí již není. Tělo její vznáší se na vlnách, našli ho lidé. Pohřbili ji tedy na poli žitném v mohyle s kamenem.

VRBA
Jednoho dne se manžel ptá paní, proč je ve dne živá a v noci je její tělo mrtvé a studené. Paní řekne, že tak to má již od narození. Muž ale není spokojen a odejde k bábě kořenářce. Ta mu poví, že v noci je duch jeho paní ve vrbě. Pán tedy dá vrbu pokácet, ale když se vrátí domů, zjistí, že je jeho žena mrtvá. Běží zpět k pokácené vrbě a ptá se, co má dělat. Vrba mu poradí - až z jejího dřeva udělá kolébku pro svého syna, že matka bude se synkem rozmlouvati, až si jednou ze dřeva udělá píšťalku.

LILIE
Zemřela mladá dívka, ale ještě předtím poprosila, aby byla pohřbena v lese. Když tak bylo učiněno, na jejím rovu vykvetla lilie. Jel kolem pán na lov a honil laň. Však místo laně najednou spatřil lilii. Rozkázal ji vykopat a dal ji do své zahrady. Sluníčko svítí a lilie naříká. Pán ji zavede do zámku a ona se za něj provdá. Pán ale je povolán králem a musí odjet. Matce nařídí, aby se o manželku a syna dobře starala. Jenže matka vystaví paní slunci a když se muž vrátí, spatří zvadlou lilii a mrtvé dítě. Prokleje svou matku a dá ji potrestat.

VLASTNÍ NÁZOR:

Erben umí výstižně podat děj a nahnat hrůzu. A proto jsou jeho balady snad nejlepšími českými veršovanými horory.