Román zachycuje hlubokou hospodářskou změnu v životě staré Šumavy po pověstné vichřici a po rozsáhlé kůrovcové nákaze, která následovala.
BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:
Vydal Československý spisovatel v Praze roku 1977 (1. vydání tamtéž). Kresby Cyril Bouda. Počet stran: 264.
OBSAH:
Román o osudu zámožného sedláka zobrazuje tragické důsledky pýchy a rozmařilosti, jež v době přechodné dřevařské a povoznické konjunktury v 70. letech minulého století, způsobené přírodní katastrofou, vedly k rozvratu životních hodnot obyvatel Šumavy.
Romantický název románu
V ráji šumavském je vlastně první ironií, kterou v celém díle nalezneme. Děj knihy je totiž zasazen do sedmdesátých let devatenáctého století, kdy byla Šumava zasažena vichřicí neobvyklé síly, která nadělala mimořádné škody na lesních porostech. Ke zkáze, kterou vykonal vítr, se přidává děsivé přemnožení kůrovce. Lidé ze zapadlého kouta mocnářství ovšem ve většině případů pro padlé stromky příliš netruchlí, naopak, dřevo je hodnotná surovina a tak tam, kde před několika lety bylo sotva na chleba, nastává nyní ráj na zemi. Všeho je dostatek: práce, jídla, pití, zábavy.
Hlavními postavami románu jsou Podhamerský sedlák (jakožto prototyp náhlého zbohatlíka) a jeho děti (dcery Nany, Rezla, Pavlína a Vincek). Podhamerský si hluboce zakládá na svém majetku a na možnostech, které mu vlastnictví takového majetku umožňuje. Tok příjmů Podhamerského má ovšem jediný pramen, samozřejmě jako u většiny lidí toho času je to ve zpustošeném lese. Po svatbě své druhé dcery Rezly se ovšem Podhamerský dostává do dluhů, protože ve věci věna byl poněkud velkorysejší, než by bylo dobře a tím začíná kolotoč jeho potíží - doma zůstává pouze nejmladší dcera Pavlína a jeho žena. Za jejich režie (sedlák je většinu času v lese) to jde v hospodářství od desíti k pěti a sedlák na své furiantství pomalu, ale jistě doplácí. Podhamerského děti pobraly víceméně po otci, zejména tedy dcery Nany a Rezla, které se obě výhodně vdaly (Nany za vysloužilého vojáka, Rezla za zestárlého majitele pily). Rezla po konfliktu se svým manželem pilu opouští a vrací se na statek k otci, kde se zamiluje do milého své sestry Pavlíny, bývalého učitele. Bývalého proto, že mu Podhamerský slíbil finanční prostředky k dalšímu studiu. Učitel Rezle její city opětuje a tím nepřímo dojde k vlastní předčasné smrti.
Protipólem Podhamerskému je Rankelský Sepp a jeho vnuk Václav, kteří zastupují penězi nezkaženou menšinu. Václav je většinu části knihy na vojně, když se vrací, jeho dědeček pro něj má již nevěstu, dceru vdovy, které kdysi zachránili seno před podzimními dešti a tak zajistili přežití jejího dobytka. Na scénu ovšem přichází Rezla, jejíž starý muž je již několik týdnů na smrtelné posteli a Václav, okouzlen její krásou, odchází za ní. Jeho odchod nedojde až k "maximální krajnosti" a neposkvrněn se vrací do chalupy svého dědy a jeho život se posléze vrací do starých kolejí. Rezla ovdoví, pilu prodává a odchází do jiného koutu země, Nanin manžel přijde v lese při práci o ruku a celá rodina posléze o nevýhodně uložené úspory, Podhamerský je zadlužen a jedinou jeho nadějí je dřevo v ještě netknutém kousku lesa. Ten však lehá popelem a Podhamerský při pohledu do vzdálených plamenů zbytků svého majetku umírá.
Poslední strana knihy je věnována žebračce, která se asi po patnácti letech od smrti Podhamerského objevuje v blízkosti usedlosti vnuka Rankelského Seppa - Václava, který v pomatené žebračce poznává Rezlu.
VLASTNÍ NÁZOR:
Román
V ráji šumavském znamenal mou první neškolní konfrontaci s
Klostermannem a nebolelo to tolik, jak jsem původně čekala. I když nepatří mezi
literaturu odpočinkovou, v dramatičtějších pasážích se kniha četla docela zlehka.