Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Lidové noviny v Praze roku 1999. Počet stran: 285. ISBN: 80-7106-284-7.

ÚVOD:

Román Ze světa lesních samot napsal Karel Klostermann pro revue Osvěta, ve které vycházel od června 1891 a jde o první román volného "šumavského" cyklu. Knižně vyšel roku 1894 a byl kladně přijat kritikou a především čtenáři.

OBSAH:

Děj knihy se odehrává na Pürstlinku nedaleko bavorských hranic. Hlavní postavou je revírník Kořán, jenž zde žije v nedotčené krajině se stařenkou Nany (která zajišťuje domácnost) a dále s hajným Vavruchem, postrachem pytláků.

Před Kořánovým příchodem zde žil krutý revírník, který nutil Vavrucha během drsných zim kácet stromy. Další jeho povinností bylo stopování pytláků, kteří sužovali místní revír. Dokonce několik mrtvol pytláků leží dodnes v lese. To Kořán je člověk klidný a pracovitý, který nesnáší jakékoliv násilí na kterékoliv osobě.

Život na Pürstlinku poklidně plyne, revírník s hajným kontrolují a starají se o lesy až do doby, kdy přichází krutá zima. Myslivna je odříznuta od zbytku světa a nastává nuda, která ji obestírá. Jednoho dne nastane změna. Revírník oznámí, že se bude ženiti a že se za dva týdny vrátí i s manželkou. Zároveň sem přichází příručí Svijanský, jenž má pomáhat revírníkovi a hajnému. Příručí se seznámí s hajného dcerou Katy, do níž se zamiluje, ačkoliv je prostá a nevzdělaná; na rozdíl od něj.

Po svatbě přijíždí na myslivnu revírník a jeho paní Zdenička, která se seznamuje s domácností a životem v horách. Najednou jsou zimy pro revírníka zábavnější a veselejší, ale též ho stíhají výčitky svědomí, že svou ženu dovedl z krásných Českých Budějovic do tak nehostinného kraje. Život plyne dál, střídají se jara, léta, krátké podzimy a dlouhé kruté zimy. Každoroční stereotyp přeruší kníže, jenž sem zavítá s přáteli na lov. Je to velkou událostí pro každého, ale nejhorší noční můrou pro Svijanského, jelikož jeden z knížecích přátel se dvoří Katy, což příručího rozčílí a málem ho úmyslně zastřelí při lovu.

Nadále si Svijanský čím dál více uvědomuje rozdíly mezi ním a Katy. Dokonce se snaží přinutit Katy, aby se naučila psát, ale ta odmítne. Navíc se v lesích objeví velké množství pytláků, které se snaží Svijanský, revírník a hajný vystopovat. Revírník musí kvůli tomu odmítnout návštěvu matky své manželky, a Zdenička odchází uraženě nadobro z myslivny.

Pytláci jsou čím dál agresivnější, až jednoho dne revírník narazí na pytláky a ti ho postřelí. Naštěstí ho najde hajný a jeho dcera se o něj stará místo Zdeničky. Následně je posláno pro doktora, k němuž je to pět hodin cesty. Přesto doktor dorazí a Svijanský se strachem o revírníka pošle Zdeničce dopis s informací o zdraví pana revírníka. Zdenička přispěchá a bez poděkování odežene Katy pryč.

Po tomto útoku následuje ještě větší pátrání po pytlácích, až Svijanský v sebeobraně postřelí jednoho pytláka. Z tohoto činu se musí zpovídat před soudem a ten samí den zaútočí na myslivnu pytláci, kteří hledají Svijanského. Naštěstí Katy vyhledá příručího, aby ho varovala, aby se nevracel na myslivnu. Svijanský slíbí, že se pro ni za čas vrátí. Revírník na nátlak své ženy zažádá o místo revírníka v jiném místě a hajný se roznemůže na nohy a ochrne.

Další neštěstí stíhá další a Šumavu zachvátí ukrutná vichřice, která změní Šumavu k nepoznání. Nikdy už nebude vypadat stejně jako dříve. Mnoho lesů zmizí a život na Pürstlinku nikdy už nebude stejný...

Za čas se blízko Pürstlinku objeví Svijanský jako revírník a ptá se po Katy. Zjistí, že je vdaná a má dvě děti, revírník se Zdeničkou se odstěhovali a starý hajný už zemřel.

Na Pürstlinku žili a budou žít pouze lidé, kteří se v těchto končinách narodili, ale ti, co jsou odjinud, nemají šanci zde prožít spokojený život.