Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• interpretace textu Krylovy písně Bratříčku, zavírej vrátka

O AUTOROVI:

Karel Kryl se narodil 12. 4. 1944 v Kroměříži jako syn knihtiskaře, který tam přesídlil po záboru Sudet. Po studiu na střední průmyslové škole a ukončení vojenské služby se roku 1968 uchytil u Československé televize. Písně začal skládat v reakci na srpnové události a následujícího roku se uchýlil do exilu. V zahraniční pracoval jako sportovní a hudební redaktor Svobodné Evropy, studoval dějiny na univerzitě v Mnichově a cestoval v rámci turné po Evropě, Americe i Austrálii. Po návratu do vlasti kritizoval nové poměry, nesouhlasil s rozdělením republiky. Zemřel 3. 3. 1994 v Mnichově na následky srdečního infarktu. [2, 3]

Krylova hudební i literární tvorba je téměř výlučně protisovětská s vlasteneckým zaměřením. V začátcích byl ovlivněn Jiřím Suchým a folkem pronikajícím do ČSSR, po srpnových událostech však rychle nasadil ostrý společensko-kritický tón. Většinu jeho písní lze označit za protestsongy, tj. písně brojící proti současnému režimu, jeho politice a bezpráví. Během pobytu v exilu se nestal členem žádného uskupení, pouze spolupracoval s některými zahraničními nakladatelstvími, texty se šířily i samizdatovými opisy, např. v edici Popelnice. [1, 2, 3, 4, 7]

Významná díla

Beletrie

• Kníška Karla Kryla (Kolín nad Rýnem, 1972) - první soubor písňových textů vydaných po roce 1968
• Z mého plíživota (Toronto, 1986) - lyrické texty se sarkastickým nádechem
• Půlkacíř (1993) - rozhovor s M. Čermákem, hodnocení porevoluční situace

Diskografie

• Bratříčku, zavírej vrátka (LP 1969, Mnichov 1971)
• Rakovina (LP Mnichov 1969) - považována za nejlepší Krylovu desku [5]
• Děkuji (CD 1995) - posmrtně vydaný soubor nejoblíbenějších písní

Zpěvníky

• Hraje a zpívá Karel Kryl (1969) - zpěvník vydaný nedlouho před emigrací
• Písně Karla Kryla od A do Ž (1995) - posmrtně vydání obsáhlý soubor (169 písní) s akordy [2, 3, 4]

Sbírka

Kníška Karla Kryla [1] vyšla v exilu roku 1972, obsahuje autorovu poezii z šedesátých a začátku sedmdesátých let. Píseň Bratříčku, zavírej vrátka se však poprvé objevila na stejnojmenné desce, jež vznikla ještě na území ČSSR jako výběr z asi 40 písní vysílaných v ostravském rozhlase. Vydavatelem měl být Supraphon, ale z politických důvodů od projektu ustoupil a předal ho Pantonu. Téměř celý náklad byl však po nástupu nového, prorežimního ředitele společnosti zničen. [5]

Většina písní na LP Bratříčku, zavírej vrátka kritizuje politickou situaci v republice a některé z nich i zlidověly. Nejzřetelnější protest proti okupaci a Sovětům je slyšet v písních Píseň neznámého vojína, Pasážová revolta, Pieta a samozřejmě Bratříčku, zavírej vrátka. Do všeobecného povědomí pronikly Anděl či Morituri te salutant, ve školních zpěvnících se dále vyskytují Jeřabiny, Nevidomá dívka, Salome a Veličenstvo kat. [8]

INTERPRETACE TEXTU PÍSNĚ:

Tematika

Píseň Bratříčku, zavírej vrátka je okamžitou reakcí na srpnové události roku 1968, tedy příjezd sovětských vojsk a usídlení ruských vojáků na území republiky. Není blíže určen čas ani místo - jednak to nebylo v tehdejší době potřeba, jednak se tak autor snaží dosáhnout nadčasovosti, jak dokládá i alegorický charakter textu. Autor se stylizuje do pozice staršího bratra, jenž utěšuje svého mladšího sourozence. Ačkoli se ho snaží povzbudit, nezakrývá nijak bezvýchodnost situace. Odpor považuje za zbytečný, zůstává pasivní, celkové ladění textu (i melodie) je dosti depresivní. V refrénu nabádá k opatrnosti při přátelení se Sověty, upomínku lze vztáhnout i na poválečné období.

Kryl si pro své vyjádření nesouhlasu vybral pro něj typickou formu užívající mnoho symbolů a odkazů, která i přes notnou dávku patetičnosti vystihuje pocity lidí zaskočených okupací. Schopnost přesně vyjádřit obavy, nejistoty a beznaděj občanů Kryla proslavila především a byla hlavním důvodem jeho popularity až do konce osmdesátých let minulého století.

Kompozice

Bratříčku, zavírej vrátka popisuje konkrétní situaci, postrádá však dějovost, jedná se proto o lyrickou skladbu. Obsahuje čtyři sloky o šesti verších, za druhou a čtvrtou následuje čtyřveršový refrén, na konci písně rozšířený o varovné memento. Rýmové schéma je poměrně jednoduché, jedná se sdružený rým (AABB), výjimkou jsou vždy poslední dva verše, které se rýmují až s odpovídajícími řádky v následující sloce. Tříčtvrťovému rytmu odpovídá básnická stopa daktyl, dvě na každý řádek sloky a tři v refrénu. Opět můžeme pozorovat drobnou odlišnost v posledních řádcích, kdy se daktyl mísí s trochejem. Interpunkce textu postrádá čárky a tečky ve větách, velká počáteční písmena jsou nicméně ponechána. Tento způsob zápisu souvisí s Krylovým charakteristickým přednesem, umožňuje však stále oddělit jednotlivé výpovědi.

Jakožto lyrická píseň nemůže Bratříček obsahovat dějovou gradaci či jiné kompoziční postupy typické pro epiku, větší naléhavost sdělení je vyjádřena častějším užitím velkých počátečních písmen v poslední sloce. Jako zesílení výpovědi funguje i recitativ v závěrečné části refrénu.

Jazyk

Ačkoli mají Krylovy písně poměrně jednoduchou kompozici, která nesnižuje srozumitelnost sdělení pro běžného posluchače, používá autor zhusta básnických prostředků, symbolů a obrazů. Celé dílo lze považovat za alegorii, kde bratříček představuje spoluobčany či republiku a zmiňovaná cesta další vývoj. Noc je symbolickým označením normalizačního období, beránek a vlk představují ČSSR a velký, zlý SSSR. Podobně zavírání vrátek odkazuje na pohádku o kůzlátkách a vlku. Označení železné maringotky je eufemismem a metaforou pro tanky, zlehčující - ač poněkud ironické - je i konstatování to jsou jen vojáci. Symbolem jsou i bratříčkovy polobotky, naznačující nepřipravenost na nastalou situaci.

Ve větší části textu můžeme pozorovat asyndeton, tedy vynechávaní spojovacích výrazů. Nalezneme v něm také méně zřetelnou aliteraci (vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci, buď se mnou bratříčku, bojím se).

K dosažení nadosobního pojetí využívá autor přítomný čas. Velký důraz je kladen i na shodu v rýmu (krátká - vrátka; nevzlykej - polykej) a na zvukomalbu (nelibozvučné hranatých železných maringotkách). Na rozdíl od jiných Krylových písní je celý text bez vulgarismů a nespisovných výrazů, výjimkou je pouze účelně použitý (zlehčuje situaci) tvar velikej.

ZDROJE:

[1] SOCHROVÁ, Marie. Čítanka IV. k literatuře v kostce. Praha: Fragment, 2007, s. 140-141. ISBN 978-80-253-0361-0.
[2] ZIZLER, Jiří. Karel Kryl. In: Slovník české literatury [online]. 1995, 31. 12. 2007 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=2
[3] Karel Kryl [online]. 2013 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: www.karelkryl.cz
[4] Karel Kryl. In: Wikipedia [online]. 2001- [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Kryl
[5] Bratříčku, zavírej vrátka. In: Wikipedia [online]. 2001- [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: cs.wikipedia.org/wiki/Bratříčku,_zavírej_vrátka
[6] PROKEŠ, Josef. Karel Kryl. In: Fakulta informatiky Masarykovy univerzity [online]. 2008 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: www.fi.muni.cz/~qprokes/folk/folk002.htm
[7] JAREŠ, Michal. Edice Popelnice. In: Slovník české literatury [online]. 2009 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1673
[8] Já, písnička. Cheb: Music Cheb, 1995, 267 s. ISBN 80-859-2503-6