Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

FORMA:

Cyklus 12 básní, každá je věnovaná jednomu z měsíců v roce; každá báseň má 13 veršů a totéž strofické členění (5, 5, 3) až na Říjen (4, 6, 3); jambický rytmus

OBSAH:

Šestá Tomanova sbírka básní (1918) popisuje uzavřený cyklus jednoho roku. Básně tvoří jednotný celek navzdory různosti žánrů a témat. Roční cyklus navazoval na dlouhou tradici tohoto motivu v české kultuře: lidové kalendáře, Babička Boženy Němcové, Rok na vsi bratří Mrštíků, Mánesův Orloj...

Objevuje se přírodní lyrika (Březen), báseň inspirovaná významným národním výročím (Červenec - památce Mistra Jana Husa), dělnický sen o budoucnosti (Květen), intimní verše (Červen) a motivy venkovských činností (Srpen, Září...).

I prosté, jednoduché činnosti jsou podány s velkolepostí, která odkazuje ke stránkám národního života. Měsíce roku jsou proměnlivé a přece je v nich trvalost, neboť se pravidelně opakují. Stejně tak je národní bytí trvalejší než dočasné šílenství světové války.

Všechny básně stmeluje naděje, ve které může národ hledat oporu - politický aspekt básní. Měsíce jsou jakýmsi modelem života - zhuštěným zachycením existence.

V básních Toman ukazuje na chudé mezi námi a vybízí k laskavosti a dobrotě srdce. Právě chudí jsou nositeli naděje, proto nesmějí být ze společenství vylučováni.

Básně jsou plné odkazů, citací a parafrází dělnických písní, koled, chorálů, lidových úsloví apod. To připomíná "naše" hranice bezpečného domova - rys kolektivní poezie.

Měsíce patří k vlastenecké poezii z let první světové války stejně jako Dykova Válečná tetralogie, Sovovy Zpěvy domova nebo Mackovy Mé Čechy.
Cyklus byl vysoce hodnocen i předními českými kritiky. Na Tomana navazovali básníci Hora a Hořejší.

VYBRANÉ BÁSNĚ:

Únor
V tichu a samotě člověk slyší zemi. Přestože k němu z dálky doléhají ohlasy války, v přírodě je něco, co dává naději na lepší budoucnost. Země se pomalu chystá na jaro. Sníh taje a voda z něj proudí. Zamrzlá krajina tuší nový začátek a z toho může člověk čerpat naději i pro sebe.

Květen
Motiv návaznosti lidské existence - živé rodiny jsou si vědomy své historie a rovněž role pokračovatelů. Životy, práce a modlitby předků zasahují do současnosti. Budoucnost představují děti, které si společně hrají. Klíčovým pojmem se stává pospolnost. Pokud chce někdo být vítězným bojovníkem, nesmí se povyšovat a zapomínat na družnost.

Červenec
Odkaz Mistra Jana Husa je stále živý. Neměli bychom si však pamatovat pouze jeho smrt na hranici, ale spíše to, jak žil, čemu věřil a hlavně pro co byl ochoten zemřít. Tak s námi bude zůstávat a bdít nad námi i naší budoucností.

Listopad
Stromy už vydaly své ovoce, které lidé nahromadili ve svých domovech pro potěchu svou i dětí. Nyní stojí v chladných listopadových mlhách a čekají. V tu chvíli z nich není žádný užitek, a proto se o ně nikdo příliš nezajímá. Osaměly. Pokud je vichřice nevyvrátí a oni neskončí v plamenech, znovu se budou rozdávat.