Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Tato kniha je románem, který se odehrává v 1. polovině 19. století v Podještědí. Dějištěm je mlýn Dolanských a statek Potockých.

Děj začíná tím, když v Dolanském mlýně zemře mlynář a zanechá mlynářku samotnou s celým mlýnem. Paní mlynářka věděla, že to sama nemůže zvládnout, ale všechny ženichy prvně odmítla. Nakonec, pod nastávajícím tlakem, si vybrala za muže stárka, jenž už za nebožtíka mlynáře ve mlýně sloužil. Mlynářka si do mlýna vzala schovanku, dívenku Evičku, která byla do té doby sirotek. Evička byla na svůj věk velmi vnímavá a hodná dívka. Milovala knihy a mlynářka ji vedla ke spořádanému stylu života. Z malé Evy vyrostla krásná, mladá, sečtělá a pracovitá žena. Žila poklidným životem až do okamžiku, kdy jí její pěstouni- mlynář a mlynářka vyprávěli o rodině Potockých. Jejich neštěstí spočívalo v tom, že před lety Józa, které zlomil srdce jeden z Potockých chlapců, seslala na Potocké kletbu, podle níž už nikdy nikdo z této rodiny nebude mít štěstí v lásce a v manželství.
Evička chtěla vždy splnit nějaké boží poslání, a proto se rozhodla, že kletbu Potockých zlomí. To se o ni už začal zajímat mladý Potocký-Štěpán a Eva se nezdráhala. Ze začátku spolu žijí v poklidném manželství, plném lásky a štěstí. Ale poté začínaly nastávat neshody, Štěpán začal pít, chodit do hospody, k muzice, začal Evě vyčítat, že tak hodně čte a že má radši knihy než jeho... Všechno vyvrcholilo tím, když se jim narodí malé děvčátko- Evička. Štěpán na dítě strašně žárlil, a proto se snažil najít útěchu u jisté Mařičky Holé. K Evě se choval hrubě a jejich manželství se začalo pomalu hroutit.
Jednou po prohýřené noci po Evě hodil kovanou dýmku, Evička zraněná padla k zemi, a Štěpán leknutím utekl. Naštěstí Evičku našel Štěpánův bratr Ambrož. Když se Eva probrala ze mdlob, vyznal jí Ambrož svou tajnou lásku k ní a prosil ji, aby s ním někam odešla. Eva však odmítla a rozhodla se, že bude trpět tiše dál a pokusí se zachránit své manželství. Ambrož tedy utekl někam daleko do hor, aby zapomněl. Eva tedy zašla za Mařičkou, ke které se mezitím Štěpán přestěhoval, a prosila ji, aby jí muže vrátila zpět. Třeba jen kvůli jejich malé dcerce. Jenže Mařička se jí jen vysmála do tváře. Štěpán však celý tento rozhovor slyšel z půdy a uvědomil si, co všechno nebohé manželce způsobil. Vrátil se k ní a dušoval se, že už bude všechno dobré. Jejich manželství bylo zachráněno.
Štěpán se měl dokonce stát představeným, jenže tím, že jeho bratr odešel, zůstal na všechno sám a musel si půjčit peníze. To se nelíbilo jeho konkurentům, tak vypukla velká bitka, v níž byl Štěpánův bratr Amrož, jenž mu přinesl peníze na srovnání dluhů, zabit. Po smrti bratra se Eva, Štěpán a malá Evička odstěhovali do Dolanského mlýna, kde všichni našli konečně spokojenost a klid.

HLAVNÍ POSTAVY:

Eva - sečtělá, chytrá, hodná, milující, vytrvalá, obětavá
mlynářka - hodná, věrná, neoblomná, čestná
mlynář - zásadový, pověrčivý, hodný, má svou hlavu
Józa - nešťastná, uvrhla kletbu na rodinu Potockých
Štěpán - žárlivý, prokletý, chytrý, nevěrný
Ambrož - podivín, hodný, uzavřený, samotářský
Mařička - potvora, dívka se nehezkou pověstí, sprostá

MOTIVY:

V díle se vyskytují motivy mateřské, ale hlavně partnerské lásky, dále smrti, věrnosti, utrpení a povinnosti.

ROZBOR DÍLA:

Dílo je psáno zastaralým jazykem, nachází se zde hodně starých, historických slov.
Autorka používá spoustu přechodníků, což jsou tvary slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. Řadíme ho mezi neurčité slovesné tvary. Např.: "Tedy jsi mi lhala a mne podvedla chlubíc se, že obětavost tě do domu toho přivedla?"
Dále se zde často objevují kontrasty, např.: Eva (mravně čistá) X Mařička (prospěchářská, prohnaná), přirovnání, např.: "...nakládá s tebou jako s otrokyní...", a také popisy jsou velmi pěkné.

MOJE HODNOCENÍ:

Kniha je velmi poutavá, děj zajímavý a zápletka velmi dobře vymyšlená. Líbily se mi některé autorčiny popisové pasáže a to, s jakým vztahem o postavách, lásce i utrpení píše. Kniha je psána takovým straším jazykem, proto se čte celkem špatně. Doporučila bych ji těm, kteří se nebojí číst v takovém jazyce, jsou trpěliví, protože některá souvětí nebo věty si musíte přečíst několikrát. Ale jak říkám, kniha je velmi pěkná a příběh je hodně silný. Někdy jsem musela dokonce i zamáčknout slzu v oku.