Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Oskar - 20 let, rodiče po smrti, svěřili jej do péče zámožného strýce, který jej podporoval pouze do doby, dokud stačil kapitál, jenž mu zanechali Oskarovi rodiče, když peníze došly, nechal Oskara, aby se o sebe postaral sám, jen čas prázdnin mu dovolil strávit na jeho statku, ale Oskar mu musel po tuto dobu dohlížet na jeho dítka a opakovat s nimi školní látku. Strýc, ačkoliv se o něj nestaral, užil jeho rodičů práva, aby rozhodl nad budoucím Oskarovým povoláním. Rozhodl tedy, že Oskar bude studovat práva. Oskar by si raději zvolil něco jiného, ale nechtěl se rouhat proti památce rodičů, a tak uposlechl bez námitky a studoval pilně a úspěšně.
Oskar počíná psát verše, neví, co se to s ním děje, nechce tomu věřit, brání se tomu (profesoři varovali před psaním veršů), místo učení píše verše, nakonec se ale přemohl a zkoušky úspěšně odbyl.
Přišlo mu pozvání na prázdniny od rodičů jeho žáka Roberta, kterého doučoval, neboť Oskarovou zásluhou dělal jejich syn pokroky (otec Roberta - Jan Svoboda, vrchnostenský správce na Radlicích). Oskar tam je šťastný, chodí často do přírody na procházky. Poté přijde dopis od Isabely Mirohorské, která zvěstuje své kmotře, paní správcové, úmrtí staré vzdálené tety a odjezd své matky, vdovy po majoru, která nechce ve velkém městě ponechat dceru sama. Žádá tedy, aby ji na ten čas, co bude pryč, v domě svém ubytovala. Paní správcová se na Isabelu těší. Oskar nadšen z dopisu, představuje si dívku, která jej napsala, jako velice ušlechtilou, krásnou a křehkou, kterou vezme pod svou ochranu - sní o tom. Isabela je ale jiná - vystupuje sebejistě, nezdráhá se, je z toho zklamaný, Isabela se chystá na povolání vychovatelky. Pak má přijet hrabě Hronský, pán na Radlicích, aby lovil v lesích - pohoštění u správců. Problém pytlákovy rodiny - muž Bártové se poranil v práci v panském lese, byl nemocen, pak jej nechtěli přijmout zpět => děti měly hlad => pytlačení (pytlačení v panském lese pod přísným trestem žaláře). Isabela chce u hraběte, proslulého svou neoblomností, orodovat. Isabela - dcera muže, kterého si hrabě vážil, je mu něčím sympatická, zároveň na dívku velmi odvážná - obsluhuje ho (zastupuje paní správcovou jako hostitelku), téma: spravedlnost, vina - nevinnost => vymohla si výminku (čtyři neděle u úředního sluhy si odsedět). Oskar to slyšel => Isabela se mu již zdá jiná, ušlechtilá, začne ji zbožňovat.
Isabela a Oskar tráví spolu čas, Oskar se svěří Isabele se svými básněmi, ta v něm pozná nadějného básníka, oba dva zahoří k sobě láskou. Isabela jej podporuje => nabádá ho odeslat verše nakladateli, ale Oskarovi je nechtějí vydat, Isabela jej nabádá, ať to nevzdává, Oskar o sobě pochybuje.
Nečekaná návštěva hraběte Hronského na faře, přeje si vidět Isabelu a mluvit s ní (Hronský jí říká, že vychovatelky to mají těžké, zda to dobře uvážila, slibuje jí, že se jí postará o místo v přijatelné šlechtické rodině).
V Praze - Isabela poslala Oskarovy verše nakladateli sama, vyšly v časopisech. Dialog Isabely a matky - o tom, co ji trápí - trápí ji, že Oskar zatracuje svůj talent, své schopnosti pro ni - "Ach, matko, co se může mé bolesti vyrovnat, když se mi ponejprv přesvědčení vnutilo, že jsem to já, že je to láska jeho ke mně, která jeho géniovi křídla podvazuje..." (matka neví, jak jí pomoci).
Isabela se Oskara vzdává, utíká z Prahy pryč (do Uher jako vychovatelka), Oskar odjel s mladým baronem Vorovským. Isabela sleduje Oskarovu básnickou dráhu - čte jeho sbírky, pak Oskara zavřou, v jeho satirách se poznalo mnoho ctihodných vysokorodých osob => Isabela mu odjíždí pomoci, obrátí se na hraběte Hronského, hrabě nejdřív odmítá, Isabela se nabízí být jeho otrokyní, když Oskarovi pomůže na svobodu. Říká, že zkusí jít prosit jinde, pokud odmítne, on chce ji mít za ženu, Isabela na to přistupuje - "Můj život náleží tomu, kdo Oskarovi svobodu navrátí."
Oskar nachází v baronu Vorovském přítele, Isabelu stále velmi miluje, neví, čí zásluhou jej pustili. Oskar a Vorovský se spolu procházejí po Starém Městě, zajdou do kostela - tam má hrabě Hronský svatbu, Oskar pozná v jeho nevěstě Isabelu.
Pražané slavili narozeniny zeměpánovy plesem, pro dobročinné účely - má tam přijít i hrabě Hronský se svojí ženou. Oskar se náhodou na plese dozví o hraběnčině činu, že to byla ona, která jej zachránila a hraběte si vzala, aby mu tím vykoupila svobodu - Oskar potkává na plese dvě mladé dámy - starší Helena - vdaná, zkušená, sebevědomá, výřečná, dobrá společnice, mladší Hermina - svobodná, nezkušená, stydlivá, citlivá, oplakává osud hraběnky. Helena se dá s Oskarem do řeči, tématem je mladá hraběnka. Hermina uhodla, co všem ostatním ušlo - viděla pohledy Oskara a hraběnky a poznala, že se již dávno znají a milují, Oskar zmizel z plesu.
Oskar a Isabela se setkali v zahradě blízko letohrádku, kde byla hraběnka sama. Oskar nabádá Isabelu, aby opustila hraběte a odešla s ním. Isabela odvětí, že klamat nebude a nechce. Oskar řekl, že využije všech prostředků, aby se stala jeho.
Hrabě se s Oskarem smířil, vyhledává jeho společnost. Vyjížďka hraběte a Isabely na koni, hrabě sděluje své ženě, že pozval Blanského, ta to odmítá. Hrabě jí říká, že ví, že může klidně spát, že nad ctí jeho rodu bdí žena, která raději zvolí smrt, než zradu... Isabela začala věřit a doufat, že ji hrabě pochopil a rozumí jí, řekla mu to, on si to vyložil jinak - že jej začala milovat - "Konečně, konečně." Isabela vystoupila na vrcholek skály nad propastí a pověsila se na slabý stromek a pustila se dolů do vody. Pomník na tom místě s nápisem: "Milovala povinnost nad život."
Hermína si vzala Vorovského, Oskar žil o samotě, jen svatě její památce...

Čtenářský deník	-	Cikánka
	-	Černá divizna, Černá divizna (2), Černá divizna (3)
	-	Černý Petříček, Černý Petříček (2), Černý Petříček (3), Černý Petříček (4)
	-	Divousové
	-	Frantina, Frantina (2), Frantina (3), Frantina (4)
	-	Hubička, Hubička (2)
	-	Kantůrčice, Kantůrčice (2)
	-	Kříž u potoka, Kříž u potoka (2), Kříž u potoka (3), Kříž u potoka (4), Kříž u potoka (5), Kříž u potoka (6), Kříž u potoka (7), Kříž u potoka (8), Kříž u potoka (9), Kříž u potoka (10), Kříž u potoka (11), Kříž u potoka (12), Kříž u potoka (13)
	-	Lamač a jeho dítě
	-	Láska k básníkovi
	-	Námluvy, Námluvy (2)
	-	O krejčíkově Anežce
	-	Skalák
	-	Večer u koryta
	-	Vesnický román, Vesnický román (2), Vesnický román (3), Vesnický román (4), Vesnický román (5), Vesnický román (6), Vesnický román (7), Vesnický román (8)
	-	Zvonečková královna

Čítanka	-	Aforismy
	-	Černý Petříček, Černý Petříček (2), Černý Petříček (3)
	-	Frantina
	-	Kříž u potoka, Kříž u potoka (2), Kříž u potoka (3), Kříž u potoka (4)
	-	Na bludné cestě
	-	Námluvy
	-	Pán a sluha, Pán a sluha (2)
	-	Poslední paní Hlohovská
	-	Společnice, Společnice (2)
	-	Vesnický román
	-	Za májového večera, Za májového večera (2)