Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• první část fantasy trilogie Stříbrokřídlý (následuje: Slunokřídlý)
• pro starší děti a mládež

Dobrodružství mladého netopýra Stína na jeho dlouhé cestě domů.
Stín pochází z netopýří kolonie Stříbrokřídlých a je rozhodnutý prokázat své schopnosti při dlouhém a nebezpečném tahu na jih, do Zimoviště vzdáleného miliony mávnutí křídel. Bouře ho zažene nad oceán - daleko od matky, kamarádů a jediného způsobu života, který zná. Zima se rychle blíží a osamělý vyděšený Stín ví, že se musí v co nejkratší době dostat ke své kolonii. A tak začíná podivuhodná cesta - od holubí pevnosti v městských věžích až po krysí království hluboko pod zemí. Stín se cestou seznámí s Marinou, Jasnokřídlou netopýří samičkou, jež má na předloktí podivný kovový kroužek, setká se s tajemným netopýřím albínem Zefýrem, jenž slyší minulost i budoucnost, a s dvěma obrovskými kanibalskými netopýry Gordem a Chropem odchycenými v jejich rodné džungli a přenesenými do záhadné lidské laboratoře na severu. Kdyby jen Stín dokázal poznat, kdo jsou jeho přátelé a kdo nepřátelé...

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Triton v Praze roku 2005 (1. vydání). Z anglického originálu Silverwing (Silverwing) přeložili Libuše a Luboš Trávníčkovi. Ilustroval Pavel Buchta. Počet stran: 248. ISBN: 80-7254-695-3.

OBSAH:

Stín byl novorozené mládě žijící v kolonii Sříbrokřídlých. Větřík a ostatní mláďata se mu posmívali, protože byl menší a neměl tak velká a pevná křídla. Měl pouze maminku jménem Ariel. Jeho otec Kasiel zmizel. Stín ho nikdy neviděl, ale věděl, že byl okroužkovaný od lidí. Nikdo nevěděl, co ty záhadné kroužky znamenají.

Mezi netopýry a sovami panoval přísný zákon. Žádný netopýr nesměl být venku po východu slunce. Pokud ho nějaká sova zahlédla, měla právo ho zabít. Samozřejmě že to všichni netopýři dodržovali. Ale Stín byl zvědavý. Díval se na východ slunce a uviděl jen malý kousek zářivého kotouče. Sledovala jej však sova. Když se mladý netopýr vrátil do Stromu bezpečí, kde přebývali, zavolala si ho k sobě jedna ze stařešin, Frýda. Ukázala mu, jak to bylo kdysi. Netopýři létali i ve dne. Poté přišla válka mezi zvířaty. Protože se netopýři nechtěli přidat ani na jednu stranu, sovy je vyhnaly do noci. Stařešina mu však také řekla o Nokturnině příslibu, o tom, že netopýři budou moci zase volně létat i přes den.

Mezitím se sovy chystaly k vypálení Stromu bezpečí, jako trest za Stínovu zvědavost. Celá kolonie Stříbrokřídlých se musela vydat na cestu do Zimoviště dřív, než plánovali. V Zimovišti, které se nachází v teplejších krajinách, přečkávala kolonie zimu.

Cesta byla dlouhá a Ariel se bála, aby to Stín zvládl, a tak mu raději pomocí echolokace ukázala záchytné body cesty.
Když letěli nad oceánem, zastihla je bouře. Stína to odfouklo pryč. Naštěstí přistál na lodi, která ho dovezla na ostrov. Tam potkal Marinu. Marina je netopýr z kolonie Jasnokřídlých, ale vyhnali ji, protože byla okroužkovaná. Nabídla Stínovi pomoc při hledání ztracené kolonie. A tak se vydali za dobrodružstvím...

Jedním záchytným bodem byla i věž, v níž žil starý netopýr Zefýr. Byl to léčitel a slyšel minulost i budoucnost. Předpověděl, že Stínův otec Kasiel je stále ještě naživu. Stínovi to dodalo novou energii.
Cestou potkali dva obrovské netopýry z džungle, Gorda a Chropa. Zabíjeli ostatní zvířata a dokonce i netopýry. Stín s Marinou museli předstírat, že jsou na jejich straně, aby je také nepostihl tak strašlivý osud. Jednou v noci jim do jídla dali uspávací bylinky a utekli. Chrop a Gord jim však byli v patách a sledovali je na cestě do Zimoviště.

Mezitím sovy vyhlásily válku všem netopýrům a zakázaly jim vylétat i v noci. Již nebylo nikde bezpečno.

Zrovna se chystalo na bouřku, když mladé netopýry dostihli Gord s Chropem. Gord vytrhl Marině její kovový kroužek ze zápěstí. Stín s Marinou se rychle letěli schovat do bouřkových mračen. Když za nimi přiletěli netopýři z džungle, do Gorda se trefil blesk, přitahován kovovým kroužkem. Chrop už kroužek měl, blesk ho také neminul. Bylo po nich.

Když doletěli do Zimoviště, Stín se přivítal s kolonií, jež Marinu láskyplně přijala. Všem vyprávěli ten dlouhý příběh plný dobrodružství. Zmínil se i o tom, že jeho otec je stále ještě naživu. Stín si konečně už nepřipadal tak malý a bezvýznamný.