Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kosmas se narodil pravděpodobně v kněžské rodině, studoval a zdržoval se po řadu let v cizině. Po svém návratu do Prahy se stal kanovníkem a poté děkanem svatovítské kapituly. Dlouhá desetiletí pozoroval, přemýšlel a kladl si otázky o smyslu věcí. Teprve jako stařec se rozhodl napsat kroniku. Kronika česká je jediným dochovaným dílem Kosmovým.

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

Základní Kosmovou ideou bylo odpovědět si na otázky: Čím Češi jsou, odkud přišli a kam směřují... Líčením minulosti míří do současnosti a jde mu především o mír mezi Čechy a mezinárodní postavení, tato idea do díla velice proniká... Kronika se dochovala celkem v 15 rukopisech z 12. - 16. století, přičemž tři z nich byly za válečného neklidu v 19. - 20. století zničeny. Kosmas si někdy přetvářel historii k obrazu svému, aby byla v souladu s jeho idejí.

HLAVNÍ POSTAVY:

Vysoká šlechta, lidé, kteří měli vliv na chod státu i světce, například sv. Václav a hlavně tedy dynastie Přemyslovců...
Postavy lze rozdělit na historicky doložené a nedoložené, například Křesomysl, Neklan, Mnislav.

DĚJ A KOMPOZICE:

Kosmova kronika se dělí na tři díly.

První
Jejím zdrojem jsou povídání starců, začíná potopou světa, potom vypravuje známé pověsti z pohanských dob (Krok, Krokovy dcery, praotec Čech, dívčí válka)...

Mezi chudým neznalým národem povstal muž jménem Krok, byl po všech stránkách výjimečný. Rozsuzoval lidi a dával rady. Měl tři dcery: Kazi, Tetu a Libuši.
Libuše s Přemyslem ustanovili společenský pořádek, jenž měl dlouhé trvání.
Jsou zde zapsány mravy a zvyky této doby. Kniha končí únosem Jitky z kláštera Svinibrodského a nastoupením Břetislava I.

Druhý
Začíná výpravou Břetislava I. do Polska, převezením ostatků sv. Vojtěcha do Prahy. Jsou zde záznamy o středověkém mučení - oddělení končetin od těla či vyjmutí očí...
Tato kniha končí nastoupením Břetislava II. v roce 1092.
Zdrojem této knihy jsou Kosmovy zážitky.

Třetí
Začíná zúčtováním s pohanstvím za Břetislava II., sváry mezi Přemyslovci, občanskou válkou mezi Přemyslovci. Zaznamenává i určité zázraky - Ludmilin šátek, který odolal ohni.
Zdroj: věrohodné povídání lidí. Posledním záznamem je zmínka (anonymní) o Kosmově smrti.

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

Doba byla primitivní a také lidé. Vzdělanci byli jen příslušníci církve, uměli psát a využívali latiny. Kosmas viděl dlouhou a velkou slávu české země, dával jí mnoho nadějí, a to se podepsalo na kronice...

JAZYK A STYL:

Je kladen větší důraz na formu než na obsah. Je propojeno líčení jednoho roku po druhém (anály) s historickým vyprávěním v próze.

• není to psáno pouhým výčtem dat, ale vytváří drama a děj mezi jednotlivými postavami
• hodně přímé řeči
• smyšlené-fiktivní dialogy
• odkazy na Bibli a starověkou antiku
• přívlastky, slovní hříčky, metafory a přirovnání
• próza; místy se vyskytují rýmy, časoměrný verš
• Kosmas psal tzv. živým jazykem

VLIV DÍLA:

Přímo na Kosmase navázal Kanovník vyšehradský a tzv. Mnich sázavský.
O Kosmase se opírali však také další historici, protože je to nejen dílo umělecké, ale i historicky hodnotné...

VLASTNÍ NÁZOR:

Kronika se mi nečetla nejlépe, jelikož to není zrovna kniha, kterou bych si vypůjčila a pročítala si ji někde doma u šálku čaje. Ale líbí se mi na této knize barvité popisování situací. Není to jen snůška dat a informací. Historická část-povídání starců je dobrou doložkou k dějepisu.

CITÁT Z KNIHY:

Po vylití potopy a po zmatení lidí, kteří se zlým úmyslem stavěli věž, pokolení lidské, skládající se tehdáž asi z dvaasedmdesáti mužů, bylo za takovou nedovolenou a nerozvážnou opovážlivost rozptýleno božskou mstou v tolik různých jazykových rodů, kolik bylo hlav mužských. Každý z nich se toulal a prchal, a jsouce daleko široko rozptýleni, bloudili po rozličných krajinách světa, a ač jich den ode dne ubývalo na těle, přibývalo jich mnohonásobně z jeho pokolení do pokolení...