Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

HLAVNÍ POSTAVA:

Karel Kopfrkingl - ženatý, láskyplný, hodný muž, který miluje svou rodinu

VEDLEJŠÍ POSTAVY:

Lakmé (nebeská) - žena pana Kopfrkingla, Židovka, milá, hodná
Zina a Mili - děti Lakmé a pana Kopfrkingla, hodné, poslušné
Wiliam Reinke - Němec, dobrý přítel Karla Kopfrkingla, povyšuje se nad ostatní, manipuluje s lidmi

OBSAH:

Pan Kopfrkingl je normální muž, jako každý jiný té doby. Má krásnou ženu Lakmé, které říká nebeská, a dvě krásné děti, Zinu a Miliho. Jediné co je na něm neobvyklé, je jeho práce. Pracuje totiž v krematoriu jako spalovač mrtvol. Za tu dobu, co tam pracuje, si již zvykl na ten klid, ticho a na to, jak se má zacházet s mrtvými. V té době se už ale začíná připravovat válka. Karla navštíví přítel William Reinke, a vyjádří mu svoji náklonnost k politické straně SdP a k nacistické straně NSDAP. Wiliam přesvědčuje Karla Kopfrkingla, aby se k nim přidal taky, že je pravý Němec a je ho škoda. Pan Kopfrkingl chvíli váhá, ale pak se stane součástí strany. V jeho životě a životě jeho rodiny proběhne mnoho změn. Díky tomu, že se přidal na stranu "vůdce" - jak všichni Němci říkali - ho jeho žena a děti vůbec nepoznávaly. Stal se pro ně jiným člověkem. Pan Kopfrkingl začal být čím dál víc manipulován Wilim. Stal se z něho nacistický, rasistický, násilnický udavač. Nakonec ho Wiliam zmanipuloval tak moc, že Karel Kopfrkingl oběsil svoji ženu (důvodem bylo to, že je Židovka); šel na německou kriminálku, kde to ohlásil tím způsobem, že jim pověděl, že to nejspíše udělala ze zoufalství, protože byla Židovka. Po nějakém čase Wili začal Karla přesvědčovat, že i jeho děti v sobě mají zčásti krev židovskou. A tak pan Kopfrkingl začne jednat. Vezme svého syna Miliho s sebou do krematoria, tam ho železnou tyčí umlátí a nacpe ho do rakve jednoho zesnulého. Policii oznámí, že se ztratil. To, co provedl s Milim, chce zopakovat i se svojí dcerou, ale ta mu uteče.

CITÁT Z KNIHY:

"V krvi a lidském popelu není rozdíl."

VLASTNÍ NÁZOR:

Mně se tahle kniha líbila. Ze začátku jsem si říkala, že to není ani možné, jak se pan Kopfrkingl choval ke svojí ženě a dětem. Líbilo se mi, jakým způsobem autor knihu napsal, všechno je psáno ve třetí osobě. Nejvíce mě zaujal asi ten konec. Nemyslela jsem si, že by byl schopný zabít skoro všechny členy svojí rodiny. V této knize jde krásně vidět, jak se někteří lidé dají tak snadno zmanipulovat. Příkladem je pan Kopfrkingl, nejdříve svoji rodinu hýčká a pak ji pozabíjí.