Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Euromedia Group v Praze roku 2005 (2. vydání tamtéž). Počet stran: 127. ISBN: 80-86938-20-4.

OBSAH:

Hlavní hrdina, pan Karel Kopfrkingl (ve filmu z roku 1969 ho hrál Rudolf Hrušínský), je spokojený muž. Má krásnou a milující ženu Marii (Vlasta Chramostová), které říká Lakmé, a dvě šikovné děti - šestnáctiletou Zinu (Jana Stehnová) a čtrnáctiletého Milivoje (Miloš Vognič). Pracuje u žárovišť v krematoriu, kterému říká "můj Chrám smrti". Má oblíbenou knížku o Tibetu, která ho velmi ovlivňuje. Je zapáleným propagátorem žehu, dokonce získá dva agenty, pana Strausse a pana Rubinsteina, kteří jsou podomními obchodníky a ke svému zboží přikládají i přihlášky do krematoria.

V ději se opakovaně objevují bezejmenné postavy: růžolící dívka v černých šatech, starší žena v brýlích s půllitrem piva, starší tlustý mužík s červeným motýlkem v bílém tvrdém límci a pravděpodobně manželský pár - žena s dlouhým perem na klobouku a svazkem korálů na krku (Míla Myslíková) s tlustším mužem s holí a v tvrdém klobouku (Vladimír Menšík). S výjimkou posledních dvou není jisté, jestli to jsou pokaždé titíž lidé.

Děj začíná u klece s leopardem, kde se pan Koprfkingl před sedmnácti lety seznámil s Lakmé. Pochvaluje si spokojený rodinný život a lituje, že nemůže pro své blízké dělat víc. Pozve pana Strausse, svého nového agenta, na čaj, aby spolu dojednali, jak to bude s přihláškami k žehu (ve filmu nesedí na zahrádce taneční restaurace, ale v sále a dvojice zmatených manželů se objeví už tam, v knize je to až v panoptiku). Potom jde i s rodinou do panoptika à la Madame Tussaud. Mili, který je dost ustrašený, nechce jít, ale otec ho uklidňuje. V panoptiku jim majitelka ukazuje příběh o moru v Praze roku 1680. Objeví se tam žena v klobouku s dlouhým perem, je celá vyděšená, neustále vykřikuje, manžel ji nakonec musí odvést.

Pan Koprfkingl neustále nějak zvelebuje byt, nakupuje nové obrazy. Nejvíce miluje koupelnu s velkou vanou. Čte také noviny a zprávy z černé kroniky často cituje. Také mluví hodně o své knize o Tibetu. Mají přátele Reinkeovy (Zora Božinová a Ilja Prachař), kteří jsou Němci a také inklinují k nacismu. Wili pana Koprfkingla stále přemlouvá, aby v sobě probudil německou krev a přidal se k nim, ten (jeho žena měla matku Židovku) to zpočátku odmítá, je ale postupně nahlodáván.

V krematoriu nastoupí pan Dvořák (Jiří Menzel), je velmi nervózní a neustále kouří. Z pasáže, kde ho pan Koprfkingl provází novým pracovištěm, je znát jeho láska ke svému zaměstnání. Lituje mladé ženy, které musí zpopelnit, popisuje dopodrobna, co se děje v pecích.

Dalšími postavami jsou doktor Bettelheim, jeho synovec Jan a hospodyně Anežka. Jan se kamarádí s Milim. Pan Koprfkingl k doktorovi chodí na pravidelné prohlídky: není to přímo řečeno, ale zatímco doktorovi tvrdí, že se bojí nákazy od mrtvých v krematoriu, chodí do vykřičeného domu, jak z knihy vyplyne. Není sice přesně řečeno, o jakou nemoc se jedná, ale doktor Bettelheim je odborník na pohlavní nemoci. (Ve filmu je přímo scéna, kdy pan Koprfkingl jde do nevěstince.)

Po záboru Sudet Zina slaví sedmnácté narozeniny, má oslavu s kamarádkami i se sousedy. Pan Míla, její mládenec, vyfotí rodinné foto i s kočkou Rosanou. Pan Koprfkingl mluví opět o kremaci.

Otec i syn jsou panem Reinkem pozváni na box v klubu mladých. Mili, citlivá povaha, je velmi ustrašený, ale seznámí se s jedním s boxerů (naneštěstí se později ukáže, že je proti nacistům). Opět se tam objevuje podivný manželský pár.

Na Štědrý den přijde na krátkou návštěvu inženýr Reinke a mluví opět o nacismu, o jeho výhodách a podobně, zkrátka pana Koprfkingla láká, aby vstoupil od strany. Pan Koprfkingl opakuje poněkud bezmyšlenkovitě jeho řeči a vypadá to pak, jako že s ním souhlasí - jeho žena, poloviční Židovka, se toho děsí. Navíc Reinke panu Koprfkinglovi opakuje, že je vyvolený, což souvisí s jeho knihou o Tibetu a převtělení dalajlámy.

V březnu se pan Koprfkingl na Reinkeovu radu převleče za žebráka a jde poslouchat k židovské radnici. Má zjistit, jestli Židé nemluví špatně o Hitlerovi, je ale tak překvapený jejich štědrostí, že zapomene poslouchat. Když je potom pozván do luxusního německého Kasina, snad bezmyšlenkovitě vyzradí protiněmecké smýšlení snad o všech svých spolupracovnících či sousedech. Reinke ho upozorní na to, že je jeho žena vlastně Židovka a že by jeho děti měly radši chodit do německých škol. Pan Koprfkingl, odpůrce rozvodů, se sám rozhodne s Lakmé rozejít.

Rodina si udělá výlet na rozhlednu, kde se opět objevuje podivný manželský pár. Pan Koprfkingl mluví teď už silně pronacisticky, je to už za protektorátu, zdá se, že si to neuvědomuje, ale Lakmé to slyší a má podle všeho docela strach.

V krematoriu se stane pan Koprfkingl ředitelem poté, co většinu zaměstnanců zatkne gestapo. Zbytek vyhodí. Neustále ho obtěžuje vrátný Fenek, morfinista, žádá po něm morfium - toho je mu líto, proto ho nechá ve vrátnici.

Když děti odjedou k tetě do Slatiňan, pan Koprfkingl s Lakmé slavnostně povečeří a pak navrhne, aby si šli napustit vanu. Prohlašuje, že je rozbitý ventilátor, nechá ženu vylézt na židli, aby ho otevřela, přehodí jí smyčku na krk a židli jí podkopne. Na policii nahlásí, že byla žena poslední dobou smutná, a tak to vypadá, že spáchala sebevraždu.
Dozví se, že Miliho nejspíš nevezmou na německou školu. Vezme ho podívat se do krematoria v den, kdy se nespaluje. Při průchodu hřbitovem potkají opět podivný manželský pár. V přípravně u rakví pan Koprfkingl vezme železnou tyč, povalí syna na zem a ubije ho. Tato pasáž je obzvlášť hrůzná, protože je vylíčená v jediné strohé větě - a přesně tak to podle všeho pan Koprfkingl cítí. Mrtvého dá do rakve k esesákovi a na policii nahlásí, že se chlapec asi někam zatoulal.

Po získání Polska německou armádou je panu Koprfkingl nabídnuto, aby se podíle na projektu, který sice není jmenován, ale je celkem jasné, o co jde - krematoria v koncentračních táborech. Dotyčný přijme a rozhodne se zbavit i dcery. To však nestačí. Jednoho dne za ním přijde vyslanec z Tibetu a sdělí mu, že on, pan Koprfkingl, je vtělení Buddhy. Pan Koprfkingl přijímá post dalajlámy - a odváží ho sanitka, pravděpodobně do blázince.

Po válce je pan Koprfkingl vezen sanitním vlakem a zdá se mu, že na nádraží vidí známé táře, Židy, doktora Bettelheima s Janem, pana Strausse a Rubinsteina a také ženu, která je mu známá (pravděpodobně Lakmé).