Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• hororový román
• umělecký funkční styl

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Ladislav Fuks se narodil v rodině policejního úředníka. Vystudoval gymnázium v Praze. O válečných zážitcích píše již v prvních, ale i ve svých dalších knihách. Dva roky před koncem války byl nasazen na správu statků do Hodonína. Po válce se vrátil do Prahy, vystudoval filozofii. Poznal většinu českých a moravských zámků.
Fuks byl autor psychologických próz 2. poloviny 20. století.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 2003. K vydání připravil, doslov a ediční poznámky napsal Miloš Pohorský. Počet stran: 142. ISBN: 80-207-1127-9.

OBSAH:

Děj začíná v ZOO u leoparda, kde pan Kopfrkingl se svou manželkou vzpomínají na jejich seznámení.

Pan Kopfrkingl pracuje v pražském krematoriu. Je to abstinent, spořádaný muž, milující otec a manžel. S jeho ženou "Lakmé", jak jí často říká, mají dvě děti: dceru Zinu a syna Milivoje. Rád čte knihu o Tibetu. Svoji práci ctí. Spálení mrtvého těla považuje za urychlení odchodu duše, než aby se v zemi rozkládalo.
V krematoriu mají pevný časový řád, jelikož spálení jednoho těla trvá 75 minut. Má i přátele. Doktora Battelheima, k němuž chodí na pravidelné kontroly krve - kvůli své práci se totiž bojí, aby nenakazil něčím rodinu. Dále má přítele Williho, se kterým bojoval v 1. světové válce. Willi však vstoupil do NSDAP a od té doby se jejich názory rozchází.

Jednou však zašli pan Kopfrkingl, Mili a Willi Reinke na box. Po boxu šli domů a Willi přesvědčoval pana Kopfrkingla o jeho nadřazenosti, úspěchu Hitlerova tažení, že vytváří nová pracovní místa, bojuje za spravedlnost a štěstí. Přišel ho přemlouvat i na Štědrý večer. Snažil se mu opět namluvit, že je rodilý Němec, statečný, čistokrevný, nadřazený. Pan Kopfrkingl si to nejspíš uvědomil, protože to oznámil i své rodině při večeři.

Od února 1939 vstupuje do SdP. Přítel Willi mu dal balíček, v němž bylo staré, otrhané oblečení. Měl si jej obléct a 6. března 1939 jít na židovský svátek Chevra Suda (který uctívá narození a smrt Mojžíše) jako žebrák a vmísit se mezi Židy. Když žebral před židovskou radnicí, poznal zde své přátele...

V dubnu byl jako člen NSDAP pozván do německého, pražského kasina. Tam chodila jen vybraná německá společnost. Willi od pana Kopfrkingla vyzvídal, jak je to s jeho židovskými přáteli a rodinou. Německý hodnostář mu nabídl místo ředitele v krematoriu, jen ale pokud se zbaví své židovské ženy Lakmé!

Když byly děti pana Kopfrkingla u tety ve Slatinách, chtěl si se svou ženou udělat krásný večer, ve skutečnosti to byla plánovaná vražda, když ji v koupelně oběsil. Dokonce to šel nahlásit na německou kriminálku. Prý to udělala z nouze, protože věděla, co by ji jinak čekalo. Stal se tedy ředitelem krematoria, protože půlka zaměstnanců včetně ředitele byli Židé.

Později se dozvěděl, že se Mili nedostane na německou školu, a navíc že se baví s boxerem, jenž cvičí, aby mohl mlátit Němce. Tak ho vzal v sobotu, kdy se nespaluje, do krematoria, ubil ho železnou tyčí a dal ho do rakve k příslušníkovi SS, který měl být zpopelněn hned v pondělí ráno. Opět to nahlásil na kriminálku, tentokrát se pohřešoval.

Dcera Zina se dostala na německou školu, ale nebyla šťastná, přišla o své přátele. Také ji chtěl Kopfrkingl vzít do krematoria, ale to, jak to dopadlo, již autor nedokončil.

Příběh končí tím, že po válce pan Kopfrkingl vidí z vlaku své židovské, bývalé přátele, kteří se vrací z táborů domů.

TÉMA:

Ukázka manipulace s člověkem, kdy spořádaný muž kvůli nacismu vyvraždil svoji rodinu.

POSTAVY:

pan Kopfrkingl - zprvu spořádaný muž, později zapálený fanatik, který by pro novou říši přinesl jakoukoli oběť
Willi Reinke - přítel pana Kopfrkingla; přesvědčí ho o jeho nadřazenosti a čistém původu
Lakmé - židovská manželka pana Kopfrkingla

MÍSTO A DOBA DĚJE:

Praha, krematorium, kasino, 1937-1939

POJETÍ DÍLA:

Autor přenesl pozornost z obětí na nositele zla.

JAZYK:

spisovný jazyk s občasnými německými výrazy

SLOHOVÝ POSTUP:

vypravování v er-formě, přímá řeč

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha se mi líbila, válečnou tematiku mám rád. I když toto je brutální ukázka hrůz tehdejší doby.

UKÁZKA:

Po večeři pan Kopfrkingl svou nebeskou políbil a řekl: "Pojď, nevýslovná, dřív, než se svlékneme, připravíme koupelnu." A vzal židli a šli, dívala se na ně kočka. "Je tu horko," řekl pan Kopfrkingl v koupelně a postavil židli pod ventilátor, "asi jsem to přehnal s topením. Otevři ten ventilátor, drahá." Když Lakmé vylezla na židli, pan Kopfrkingl jí pohladil lýtko, hodil jí smyčku na krk a s úsměvem řekl: "Co abych Tě, drahá, oběsil?" Usmála se na něho dolů, snad mu dobře nerozuměla, on se usmál též, kopl do židle a bylo to.