Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Odeon v Praze roku 2017 (7. vydání). Počet stran: 141. ISBN: 978-80-207-1778-8.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Ladislav Fuks patří mezi autory ovlivněné druhou světovou válkou.
Knihu Spalovač mrtvol napsal roku 1967 a o rok později byla zfilmována (1968, režie Juraj Herz). Jeho život velmi ovlivnila skutečnost, že byl homosexuál, za což byl dokonce léčen. Do svých knih prolíná množství autobiografických prvků, zejména potom pocitů úzkosti a svázanost z doby, v níž žil.
Proslavil se knihou Pan Theodor Mundstock (1963), po které následovala díla Mí černovlasí bratři (1964) a Variace pro temnou strunu (1966).

O KNIZE:

Spalovač mrtvol - když jsem poprvé otevíral tuto knihu, říkal jsem si, že se musí jednat o nějaký horor s vraždícím monstrem. Po přečtení prvních pár kapitol byl však můj dojem zcela rozdílný...

Pan Kopfrkingl, ústřední postava románu, je milý, přemýšlivý a upovídaný německý Čech žijící v Praze ve třicátých letech. O jeho upovídanosti svědčí zejména fakt, že většina knihy se skládá z jeho monologů. Jako spousta dalších lidí má i pan Kopfrkingl milující rodinu - svou ženu, dvě děti a také kočku. Jediné, co je na něm poněkud netradiční, je jeho povolání. Je spalovačem mrtvol, tedy funebrákem, a svou práci bere zodpovědně a s respektem k pozůstalým. Ve svém volném čase se zabývá filozofováním - jeho východiskem je zejména tibetská filozofie, jejíž moudra si však vykládá po svém.

Rodinou pohodu a vlastně celou pohodu v Československu začíná narušovat zbrojení sousedního Německa, Hitler a nepokoje v Sudetech.
Kopfrkinglovi jsou velmi klidná rodina bez jakýchkoliv hádek a Karel Kopfrkingl odsuzuje veškeré násilí a válku. Zejména kvůli vlastní zkušenosti z první světové války je velký pacifista. Avšak jeho názory nejsou zcela pevné a postoje zcela vyjasněné. Jenže některé věci se začnou měnit. Sudety připadnou Hitlerovi a funebrákův přítel, Willi, začne častěji navštěvovat poklidnou rodinu.

Willi, člen sudetoněmecké strany, je velký příznivec Hitlerovy politiky. Svými názory začne ovlivňovat i pana Kopfrkingla. Říká mu o útlaku Němců, o povinnosti vůči národu a vtlouká mu antisemitskou propagandu do hlavy. Jeho nátlak je dobře promyšlený, apeluje na citlivou povahu funebráka a jeho propaganda spolu se špatně vyloženou tibetskou filozofií způsobí, že Kopfrkingl začne udávat své židovské přátele.
V dobré vůli a s myšlenkou pomoci poté zabije svou ženu i svého syna. Než stihne zabít i svou dceru, začne blouznit a je odvezen sanitkou pryč.

Je velice těžké pana Kopfrkingla soudit. Veškeré zlo, které spáchal, a že ho nebylo málo - dvě vraždy (navíc příbuzných) a udávání poctivých lidí - dělal s dobrým úmyslem. Jeho filozofie byla taková, že smrtí těm nešťastníkům pomáhá, že jejich duše uvolňuje a že jim dovoluje opustit tělo. Základem pro jeho myšlenky byla zcela jistě jeho tibetská kniha, avšak ani budhismus, jenž věří v nirvánu a převtělování, neospravedlňuje vraždění ostatních lidí. Byl také ovlivněn přítelem Willim, který ho neustále nutil zapsat se do sudetoněmecké strany a začít hájit zájmy Němců. Tlak na něj musel být veliký a funebrák ho prostě nezvládl. Není se čemu divit, postavení Němců vzhledem k Čechům bylo složité. Nakonec podlehl díky své utopické vizi, že všichni lidé by se měli být dobře a na světě by neměla existovat chudoba. S čímž souhlasil i Hitler s tím rozdílem, že některé národy jednoduše za lidi neoznačil.
Proměna pana Kopfrkingla je pěkně vidět i na skutečnosti, že sám sebe označuje za abstinenta, nekuřáka a dobrého člověka po celou dobu knížky. Na tom si velmi zakládá, což zejména ke konci působí velmi absurdně vzhledem k tomu, že vraždí členy své rodiny...

Je velice zvláštní, že během novely se objevuje "na scéně" jen velmi malé množství postav. A ty, co už se objevují, se neustále opakují. Jediným mluvčím po většinu času je pan Kopfrkingl, z jehož pohledu děj vidíme. Na různých místech potom podezřele potkává stejné lidi. Nejvíce viditelný byl zcela jistě hádající se pár - pán s pevným kloboukem a žena s vějířem; po celou dobu se náhodně objevují a vždy se hádají. Jejich hádky se stupňují s proměnou pana Kopfrkingla. Pán s červeným motýlkem také není v knize popsán jedinkrát, avšak jeho význam mi zůstal utajen. Dále se v knize tajemně zjevují mládenec s dívkou v saténových šatech.

VLASTNÍ NÁZOR:

Spalovač mrtvol mě velmi nadchl, líbí se mi zasazení novely do opravdového historického prostředí a rovněž mne oslovila problematika integrace obyvatelstva kolem druhé světové války. Velký vliv má v díle i propaganda, jež pana Kopfrkingla zcela pohltí a kvůli níž se nakonec zcela zblázní.

Kniha je psaná poněkud zvláštním způsobem a v první části se trochu táhne, avšak ke konci získá naopak příliš rychlý spád a některé odstavce jsem musel číst dvakrát, abych si ujasnil, co se v nich stalo.

Kniha poukazuje na to, jak jednoduché je ovlivnit jedince a že jde lehko pokřivit lidské ideály. Přestože je dílo psané velmi lehce a s nadhledem, možná až groteskně, samotný příběh je velmi krutý a hororový, což je velmi zajímavý kontrast, který ukazuje, jak moc je hranice šílenství tenká.