Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• spoluautorství Zdeněk Svěrák
• literární druh: drama
• literární žánr: komedie

Děj hry se odehrává na nebi, kde velikáni českého národa - praotec Čech, sv. Václav, Jan Hus, Karel Havlíček Borovský, Jan Amos Komenský, Radecký, Tyrš a babička - sledují události a strachují se o osud lidu.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Paseka v Praze a Litomyšli roku 2009. Počet stran: 71. ISBN: 978-80-7185-959-8.

STRUČNĚ O ZDEŇKU SVĚRÁKOVI:

Zdeněk Svěrák, narozený v roce 1936, je český dramatik, scenárista, herec a autor písňových textů. V roce 1962 začal pracovat v Československém rozhlase. V něm také vznikla myšlenka fiktivního národního velikána Járy Cimrmana. Roku 1967 pak také vzniklo Divadlo Járy Cimrmana zkoumající jeho odkaz. Pro toto divadlo připravil Svěrák první hru pojmenovanou Akt a na dalších čtrnácti se pak podílel spolu s Ladislavem Smoljakem, který zemřel v roce 2010. Na začátku devadesátých let minulého století začal Zdeněk Svěrák psát scénáře pro filmy jako například Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Film Kolja získal krom jiného také Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film v roce 1996.

DĚJ:

Za začátku první světové války sedí v České nebeské komisi tři lidé: zapomnětlivý pohan praotec Čech, vzdělaný Jan Amos Komenský a zbožný svatý Václav. Pravidelně řídí a hlasují o chodu českého nebe.

Jednoho dne se na návrh Václava rozhodnou, že by se komise měla rozrůst o další tři členy - tedy na šest, a to kvůli světové válce na zemi. Po dlouhém diskutování nad slavnými osobnostmi českých dějin přijmou Karla Havlíčka Borovského, Jana Husa a nakonec i po mírné rozepři babičku, postavu od Boženy Němcové.

Společně musí rozhodnout o osudu českých vojáků, kteří dezertovali z rakousko-uherské armády, nebo o osudu Hanky a Lindy, autorů známých rukopisných padělků.

Údělem České nebeské komise je určit, kdo z nich by měl vstoupit do nebe a kdo musí zůstat v očistci.
Také zajistí místo v nebi pro Karla Sabinu, zrádce národa, a Bedřicha Smetanu.
Jejich rozhodování je doplněno o cvičení s Miroslavem Tyršem a o výstupy maršálka Radeckého, který touží po ovládnutí komise.
Závěrečným činem komise v dramatu je určení nového českého krále, jenž nastoupí na trůn po skončení války. Nakonec rozhodnou o tatíčkovi národa T.G.Masarykovi.

Hra nemá velký dějový posun, jedná se v podstatě o záznam z jednání České nebeské komise.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

Autor se komediálně snaží o vyrovnání se zápory a klady postav českých dějin a o probuzení národní hrdosti.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Hlavní postavy:

Jan Amos Komenský - "Učitel národů"; vzdělaný; v jedné chvíli zbabělý člen České nebeské komise; ustavičně poučuje a snaží se vzdělávat praotce Čecha, ale celkem bezúspěšně
Jan Hus - člen komise, který zastává konzervativní hodnoty týkající se pravdy, cti a ženské role; je alergický na všechny zmínky o ohni; velký obdivovatel Karla Havlíčka Borovského
svatý Václav - zbožný předseda České nebeské komise; zastává funkci prostředníka s Bohem
Karel Havlíček Borovský - nejvzdělanější postava hry; pokrokový člen komise; úsečný a oplývá suchým humorem

Vedlejší postavy:

praotec Čech - jediný pohan v České nebeské komisi; komolí názvy děl a jména autorů české literatury, nikdy se neúčastní hlasování
babička - postava z knihy Boženy Němcové; prostá žena, které nejvíce v nebi chybí zvířátka
maršálek Radecký - negativní povýšená postava; poroučí České nebeské komisi a touží po jejím zrušení; silně oddaný Rakousku-Uhersku

PROSTŘEDÍ A DOBA DĚJE:

Příběh se odehrává ve smyšleném českém nebi v průběhu první světové války.

KOMPOZICE:

Divadelní hra má jedno dějství. Knižní scénář má 71 stran, audiohra je dlouhá 55 minut. Celá hra působí jako výchovná komedie. Citáty a hesla reprezentují jednotlivé postavy, hra obsahuje citaci opery a národní písně.

JAZYK:

Útvary jazyka

Všechny postavy mluví striktně spisovnou češtinou kromě praotce Čecha, který využívá češtinu hovorovou.

Stylové rozvrstvení slovní zásoby, lexikální, syntaktické a textové prostředky

Autor příliš nevyužívá slova zabarvená, většina díla je napsána neutrální slovní zásobou. Jsou použity historismy a slovní hříčky. Hra obsahuje nakupení slovních obratů a narážek na Jana Husa o ohni. Celá hra je psána dialogem, neobsahuje monology ani postavu vypravěče.

OKOLNOSTI VZNIKU DÍLA:

Divadelní hra měla premiéru 28. října 2008 v žižkovském Divadle Járy Cimrmana.
Již v roce 1918 byl v režii J.A.Palouše natočen stejnojmenný němý film podobného obsahu, ze kterého Zdeněk Svěrák vycházel. Autoři psali hru s vědomím, že je to jejich poslední společné dílo, jelikož Ladislav Smoljak byl vážně nemocen. Ve srovnání s jinými dramaty autorské dvojice Svěrák-Smoljak hra vyznívá velmi pateticky.

Společensko-historický kontext

Hra zobrazuje vybrané postavy národní historie, rekapituluje jejich přínos, klady a zápory.

Literární kontext

Doba po sametové revoluci - autorské Divadlo Járy Cimrmana. Dalšími podobnými divadly jsou například divadlo Semafor, Sklep, Ypsilon nebo divadlo Rokoko.