Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Filip Dubský - sedlák a starosta obce honické, spravedlivý, tvrdohlavý, umí lidi odhadnout
Václav - jeho syn, dobrý mladík, miluje Verunku, která je pro něj vším, po nesouhlasu rodičů se sňatkem rozhodnut odejít na vojnu, kde již padl jeho bratr
Jakub Bušek - sedlák, první radní v Honicích, vášnivý pytlák, nerad se nechává zahanbit, egoistický
Verunka - jeho dcera, hodná, milá, citlivá, miluje Václava
Valentin Bláha - vysloužilý voják, chudý, poctivý, jeho čest je pro něj velmi důležitá
František Fiala - krejčí, podvodník, nepoctivý, vychytralý, úlisný
Kristýna - jeho dcera, hloupá, nechápavá, neumí zpívat, ani s ní nikdo nechce tančit, nevychovaná
Josef Habršperk - švec, dobrý přítel Bláhy, moudrý, prozíravý, odhaluje nepoctivost

DĚJ:

Tato hra má přes třicet účinkujících a její konflikt je prostý. Vysloužilec Bláha po dvanácti letech vojenské služby žádá honického starostu Dubského o místo ponocného. Ten mu i se svou ženou tento post přeje. Ale ročních 130 zlatých by se hodilo i úlisnému krejčímu Fialovi. Jak ve dne šít a v noci hlídat sice neví, ale se svými sedmi dětmi se musí ohánět. Při sporech často nejde o dobro věci, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský a Bušek. Ti jsou však právě v nevůli dík sporu o věno a Dubského navíc štve, že Bušek pytlačí. Je jisté, že obci by svobodný voják prospěl lépe, ale Bušek nemůže Bláhovi odpustit, že si spolu s kamarádem-ševcem Habršperkem zakládají na svém rozhledu. Oba zamlada poznali svět a sedláky, z nichž "žádnej nepřišel dál než do Strakonic", mají je za nevzdělance, což je případ právě Buška. Ten tedy přeje Fialovi. Vychytralý krejčík má vymyšleno několik lstí, jak soupeře poškodit na cti a tak získat jeho hlasy. Pomluví ho ženě radního Šumbala, známého karbaníka, který manželce slíbil, že s kartami skončil. Namluví jí, že Bláha jejího muže znovu svedl ke hrám. Dále navede dceru Kristýnu, aby napsala a vyvěsila paličský list: "Jestli nezvolí hromada za ponocnýho Bláhu - na ves sedne ze čtyř stran červenej kohout ..." Průhledná intrika na čas uškodí Bláhovi, ale když jde do tuhého, dokáže vtipný Habršperk že byl výhružný list psán Kristýninou rukou. Věc pak vezme rázně do rukou selka Dupská. Přiměje Fialu k doznání špatnosti a výbor se konečně rozhodne pro Bláhu. Bušek si mezitím odskočí zapytlačit, přičemž zabije zajíčka. Nebyl tedy přítomen odhalení viníka a žádá zopakování vyšetřování. To vše děla proto, že nemá Bláhu rád, protože ten mu kdysi řekl, že je nevzdělanec. Dojde k hádce, kdy starosta a první radní zruší den předem smluvený sňatek jejich dvou dětí, Venci a Verunky. Ti jsou oba zoufalí a Václav, pro kterého život bez ní nemá smysl, odchází na vojnu. Spor přeruší příchod četníka, který zjišťuje, kdo u panského lesa střílel. Habršperk pytláka viděl, ale slíbí Buškovi, že ho neprozradí, když se omluví Dubskému, dětem dovolí svatbu a uzná, že se v Bláhovi mýlil. On však odmítne, ale švec mu dá šanci a při výslechu svou odpovědí vesele napíná četníka i prvního radního. Ten si pak uvědomí ostudu, kterou by mu a rodině uvěznění způsobilo a souhlasí s danými podmínkami. Habršperk pak četníkovi tvrdí, že si řemeslem zkazil oči a je skoro slepý, takže střelce nepoznal. Kniha končí Václavovým návratem (daleko nedošel) a jeho znovushledáním s Verunkou.

HLAVNÍ MYŠLENKA:

"Naši furianti" je závažná hra o mezilidských vztazích, která je plná výsměchu omezenosti vesnických boháčů a tzv. furiantství, jehož podstata tkví u každého v něčem jiném (viz děda Dubský v závěru: "Všichni jste furianti."). Dubského furiantství spočívá v pocitu nadřazenosti a Bláhovo či Habršperkovo je v myšlence, že ti, kteří nepoznali svět, jsou nevzdělanci.