Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• veselohra o jednom jednání z roku 1885, jež se odehrává v Kutné Hoře v roce 1611
• jednou z postav této komedie je oblíbený frejíř Mikuláš Dačický z Heslova
• Paní mincmistrová se také stala předlohou pro film Otakara Vávry Cech panen kutnohorských (1938)

Jednoaktová hra, která bývá uváděna společně s další komedií Ladislava Stroupežnického - Zvíkovským raráškem.
Hlavním hrdinou veselohry je renesanční postava vtipného a nezkrotného básníka Mikuláše Dačického z Heslova. Příběh nás zavede do Kutné Hory, abychom mohli být svědky žertovného příběhu o záletné lásce a potrestané nepoctivosti.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal nakladatel František Šimáček v Praze roku 1894 (2. vydání). Počet stran: 81.

OBSAH:

Mikuláš Dačický z Heslova je obviněn u dvorního mincmistra ze dvou prohřešků. Složil posměšnou písničku o dvorním šmelcíři Davidu Wolframovi a políbil paní Žofku, když se ubírala domů z kostela. Je odsouzen k vězení a vydláždění kutnohorského chodníku od kostela svatého Jakuba k chrámu svaté Barbory.

Do rukou Mikuláše Dačického se však dostal lístek, psaný paní Žofkou panu Davidu Wolframovi, ve kterém se domlouvají na hodině společného útěku. David Wolfram je vskutku oním šejdířem, za kterého jej Dačický pokládá. Jelikož si již nahrabal dostatek zlata, chce tajně opustit české království...

Vězněný Mikuláš se obrátí na paní mincmistrovou s prosbou o zaplacení záruky (tehdy takzvaného rukojmí), aby se mohl vzdálit na několik hodin. Chce totiž chytit Wolframa na útěku.
Jelikož však tento důvod tají, paní Ludmila z Vřesovic žádost o zaručení se (tzv. položení rukojmí) odmítne s poukázáním na to, že pan Mikuláš určitě všechny peníze potřebuje jen na "frej, víno, karban nebo kostky".

Situace se ale mění, když na scénu přijde domněle mrtvý havíř, na jehož záchranu pan Mikuláš obětoval 100 dolarů, jež vyhrál v sázce, že políbí paní Žofku.
Paní mincmistrová, jakmile se dozví tuto zprávu, panem Dačickým do té doby skromně tajenou, ochotně zaplatí záruku (tzv. vyplatí rukojmí) a panu Dačickému je tedy dána možnost uskutečnit svůj plán a dosvědčit tak městu, že jádro jeho písniček bylo pravdivé.

Pan Wolfram i s paní Žofkou jsou zadrženi a přivedeni Dačickým na Vlašský dvůr před mincmistrův soud. Je zjištěno, že Wolfram sice nešmelcoval žádné zlato, ale všechny peníze k tomuto účelu od krále mu dané shromažďoval a mínil se jimi obohatit.

Paní Žofce pak pan Dačický zachrání čest tvrzením, že byla Wolframem unesena proti vlastní vůli. Dačický je poté vzat na milost a dláždění i vězení je mu odpuštěno.