Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• podtitul: Jak se nemožné stalo možným... na Schindlerově seznamu

Paměti dítěte ze Schindlerova seznamu, které spolu s rodiči a dvěma sourozenci přežilo holocaust díky německému továrníkovi Oskaru Schindlerovi.
Leon Leyson, narozený jako Leib Lejzon, byl teprve 10letý, když nacisté obsadili Polsko. Žil v Krakově a podařilo se mu s rodiči a dvěma sourozenci dostat do továrny Oskara Schindlera. To zachránilo části rodiny život. Oskar Schindler se osobně angažoval na záchraně Leonovy rodiny, když její členy udržel jako své zaměstnance a nakonec všechny dopravil až do Brněnce v Sudetech, kde se dočkali konce války. Leon, původně malý chlapec pracující pro Schindlera na dřevěné bedně, aby dosáhl na páku stroje, nikdy nezapomněl na svého zachránce. Podal už jako americký občan další svědectví o skutcích Oskara Schindlera.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Fortuna Libri v Praze roku 2013 (1. vydání). Z anglického originálu The Boy on the Wooden Box přeložil Petr Mikeš. Počet stran: 239. ISBN: 978-80-7321-734-1.

O KNIZE:

Tuto knihu napsal Leon Leyson (narozen jako Leib Lejzon). Vypráví v ní o svém těžkém dětství, kdy prožil jako židovský chlapec hrůzné věci. Vydání svých pamětí se bohužel nedožil. Na konci knihy se objevily i úryvky z řeči, kterou pronesly jeho děti na pohřbu. Proto uvádím i jejich jména - jsou to Marilyn J. Harran Leysonová a Elisabeth B. Leysonová.

OBSAH:

Příběh začíná v polské vesničce Narewka, kde své dětství prožívá Leon Leyson. Leon je desetiletý chlapec, nejmladší ze 4 sourozenců. A i přestože neměli moc peněz, byli šťastní. Jejich židovská rodina žila poklidně vedle křesťanů a všechno se zdálo v pořádku.

Rodina se stěhuje za prací do Krakova. Leon poprvé jede vlakem, vidí fungující kanalizaci, svítící žárovky a je fascinován novým světem. To se ale rychle změní. Krakov obsadili nacisté. Leon si začne všímat změn ve společnosti. Všichni Židé musí nosit žlutou šesticípou hvězdu, nesmí chodit do parku, jezdit tramvají nebo dokonce chodit do školy. Ze začátku to nebere na velký zřetel, ale po čase mu to přijde nespravedlivé.
Pro něj zlomový bod přichází, když na vlastní oči vidí, jak jeho tatínka zbijí do krve nacisté. Potom už jde všechno z kopce. Na místě, kde původně žilo 5000 lidí, bylo nyní vystavěné krakovské ghetto, které bylo určeno pro 15000 Židů! Židé z Krakova tam byli uzamčeni, zatímco okolní svět fungoval dál. Jeden byt obývaly až 3 rodiny, které se do té doby neznaly. Leon každý den hledal alespoň něco k snědku. Věděli jste, že ze šlupky od brambory se dá udělat polévka pro celou rodinu?
Jediný způsob, jak opustit ghetto, bylo mít povolenku pro pracující. To se povedlo Leonovu tatínkovi, jenž pracoval ve smaltovně u (na první pohled) nacisty Oskara Schindlera.

V březnu 1943 začala likvidace ghetta. Z počátku lidé mohli odejít na venkov dobrovolně (aspoň si to mysleli), později byli Židé bez lítosti zabíjeni. Leonovi se díky odvaze a důvtipu podařilo přežít, to se bohužel nedá říct o jeho bratrovi. Ti, co likvidaci ghetta přežili, byli odvezeni do pracovních táborů. Leon byl oddělen od své rodiny a přesunut do Płaszówa. Najednou se mu zdá ghetto jako procházka růžovým sadem. Každodenní 12hodinové směny venku v zimě nejsou jednoduché pro nikoho. Natož tak pro 13letého podvyživeného kluka.

Leon má ale štěstí, Oskar Schindler ho i jeho rodinu zaměstná a umístí do tábora vedle továrny, kde nově pracují. Navenek se to zdá jako další tábor plný trpících Židů. Pravda je však jiná. Oskar Schindler si pamatuje všechny jejich jména, zdraví je a chválí jejich práci. Příděly jídla jsou vyšší a směny nejsou tak dlouhé. I když Leon v podobné továrně nikdy nepracoval a v té době nedosáhl dokonce ani na páky a musel stát na dřevěné bedně, Oskar Schindler mu dal šanci...

Jednu dobu byli dokonce "Schindlerovi Židé? (tak se říká asi 1200 Židům, které zachránil před koncentračními tábory) přesunuti do Brněnce v tehdejším Československu. Oskar Schindler někoho podplatil a přemluvil, že jeho Židé jsou školení a musí je vzít s sebou, jinak výroba nemůže pokračovat. Následně sepsal jmenný seznam, a tak všechny zachránil.

Leon Leyson po tříletém pobytu v uprchlickém táboře v Německu v roce 1949 emigroval do USA. Ve svých devatenácti letech si doplnil své zanedbané vzdělání a posléze vyučoval skoro 40 let na střední škole v Huntington Parku. Zemřel v lednu 2013 na následky leukémie.

ÚRYVEK Z KNIHY:

"Nacisté nás zavalili lavinou omezujících opatření. Všude po Krakově se objevily plakáty v polštině a němčině, zesměšňujíci Židy. Líčily nás jako groteskní karikatury, špinavé a s velkými zahnutými nosy. Nic na těch obrázcích mi nedávalo žádný smysl. V mojí rodině jsme neměli moc šatstva, ale maminka se pečlivě starala o to, aby šaty udržovala čisté a pospravované. Přistihl jsem se, jak studuji nosy v celé naší rodině. Žádný z nich nebyl nijak zvlášť velký. Nemohl jsem pochopit, proč ti Němci chtějí, abychom vypadali jako něco, čím nejsme..."