Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• rok vydání: 1877
• žánr: sociálně-kritický román

Anna Karenina je sociálně-kritický román Lva Nikolajeviče Tolstého. Román byl napsán v letech 1873-1877. Jde o rozsáhlou sociologickou sondu do ruské společnosti konce devatenáctého století s výrazným psychologickým podtextem. Tolstoj popisuje realistickou skutečnost, kritizuje vyšší společnost, na jednotlivých postavách charakterizuje určitou skupinu lidí.
Tolstoj psal Annu Kareninu téměř 5 let. Jde o rozsáhlý román rozdělený na 8 částí. Každá z nich pak je ještě dále dělena do krátkých kapitol. Původně byl vydán ve 3 svazcích.

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT:

• v 1. polovině 19. století v Evropě vrcholila průmyslová revoluce
• rozvoj přírodních a technických věd
• s rozvojem společenských věd do literatury vstupuje zájem o studium lidského nitra
• 2. polovina 19. století byla dobou kolonizace (největšími kolonizačními velmocemi byla Anglie a Francie)
• v literatuře převládal realismus a naturalismus

O AUTOROVI:

• narozen 9. září 1828 v Jasné Poljaně
• zemřel 20. listopadu 1910 v Astapovu
• pocházel ze šlechtické rodiny - dostalo se mu řádné výchovy a vzdělání
• po odchodu z univerzity se věnoval sebevzdělávání
• zúčastnil se sevastopolského tažení (= bitva o Sevastopol během krymské války)
• podnikl dvě studijní cesty po Evropě - utvrdil se ve svém negativním názoru na její vývoj, přenášený i do Ruska
• zabýval se vzděláním dětí mužiků a také vztahem mezi mužikem a bárinem
• působil také jako učitel v rodné vsi
• zabýval se náboženstvím a filozofií
• "tolstojovství"= obětavá láska k bližnímu, neodporovat zlu násilím
• zemřel na pouti do Bulharska
• jeho další díla: trilogie Dětství, Chlapectví a Jinošství (1852-1856); Vojna a mír (1863-1869); Vzkříšení (1899)

TOLSTÉHO SOUČASNÍCI:

• Francie: Émile Zola, Honoré de Balzac, Gustave Flaubert
• Rusko: Alexandr Sergejevič Puškin, Anton Pavlovič Čechov, Fjodor Michajlovič Dostojevskij
• Čechy: Karel Havlíček Borovský, Božena Němcová

HLAVNÍ POSTAVY:

Anna Karenina - mladá a krásná Ruska; manželka vysoce postaveného státního úředníka Alexeje Karenina; v manželství je nespokojená; miluje společenský život (hlavně doma v Petrohradu); veškerou lásku a péči věnuje synu Serjožovi; později její žárlivost přeroste až v paranoiu, která je pak jednou z příčin její smrti
Alexej Karenin - starší, seriózní úředník; nemá rád společnost; smyslem jeho života a náplní dne je práce
Alexej Vronskij - mladý a společenský důstojník; je ochoten Anně obětovat úplně všechno
Konstantin Levin - mladý venkovský hospodář; přítel Štěpána Oblonského; miluje Kitty Ščerbackou (je však velice nesmělý); autorovo alter ego; zajímá se o vztah mužika a bárina a snaží se zlepšit pracovní podmínky lidí pracujících na jeho hospodářství; je velice hodný a přemýšlivý
Kitty Ščerbacká - vlastním jménem Jekatěrina; nejmladší ze tří dcer knížete Ščerbackého (starší Dolly a Natalie); zpočátku se chová poměrně dětinsky, její největší starostí jsou plesové šaty; po svatbě s Levinem "dospěje" a začne se starat o dům i děti

DĚJ:

Anna Karenina je jedním z největších děl ruského spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého. Děj se odehrává ve 2. polovině 19. století v carském Rusku, konkrétně ve dvou největších ruských městech, Moskvě a Petrohradu. Je rozděleno do dvou dějových linií.

Hlavní postavou celého románu je Anna Arkaděvna Karenina, manželka vysoce postaveného ruského úředníka Alexeje Alexandroviče Karenina. V manželství s o mnoho let starším, chladným a nespolečenským Kareninem však není spokojená. Jedinou útěchou je pro ni malý syn Serjoža, kterému věnuje všechnu svou lásku.

Při návštěvě svého bratra Štěpána Arkadjiče Oblonského a jeho manželky Dolly v Moskvě se seznámí s mladým důstojníkem Alexejem Vronským, v té době nápadníkem Kitty Ščerbacké, Dolliny mladší sestry. Navzájem se do sebe zamilují a naváží spolu milostný vztah, jenž udržují i po návratu do Petrohradu.

Zpočátku je jejich vztah krásný a vášnivý a oba jsou velmi spokojení. Později však začne mít Anna výčitky kvůli svému manželovi a synovi a v návalu emocí Kareninovi přizná svou nevěru. On se ale kvůli zachování své pověsti odmítá rozvést a důrazně Annu žádá, aby svého milence opustila. Pokud tak neučiní, budou jí odepřeny veškeré styky se synem.
Anna se dlouho nemůže rozhodnout, ale nakonec (i kvůli dítěti, které se svým milencem čeká) prchá s Vronským do ciziny. Čím dál častěji se však kvůli milovanému synovi trápí.

Po narození dcery, k níž nechová ani zdaleka takovou lásku jako k synovi, navíc začne na Vronského žárlit. Tím chladne také jeho láska k ní a jejich vztah už není ani zdaleka ideální. Annu navíc trápí to, že je za svou nevěru společností odsouzena a opovrhována, zatímco Alexej žije dál svým veselým společenským životem.

Narůstající žárlivost Kareniny ničí jejich vztah i Annino duševní zdraví. V záchvatu touhy po pomstě Vronskému za jeho činy, kterými jí prý tolik ublížil, spáchá sebevraždu skokem pod jedoucí vlak.

Ústřední postavou druhé dějové linie je Konstantin Levin, mladý venkovský hospodář a přítel Štěpána Oblonského. Je zamilovaný do Kitty Ščerbacké, s níž se později ožení a začne žít na svém hospodářství. V jejich vztahu hraje, stejně jako u Kareniny s Vronským, velkou roli žárlivost, kterou ale na rozdíl od nich překonají. Kromě manželských potíží řeší Konstantin Levin chod svého hospodářství a život mužiků na něm. Mimo toho se také zabývá smyslem lidského života a svým posláním na zemi.

V románu jsou také rozebírány různé politické problémy a situace té doby, jako například agrární a průmyslová revoluce v Rusku či postavení žen ve společnosti.

Slovenskou verzi tohoto výpisku naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/citatelsky-dennik/lev-nikolajevic-tolstoj/anna-kareninova-3.html