Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Slavný filosof Jean-Jacques Rousseau přijíždí se svou ženou Terezou a její matkou na panství markýze Girardina do Ermenonvillu, aby zde trávil dny svého stáří. Jsou ubytováni v letohrádku v parku a je jim přidělen sluha Nicolas. Jeana Jacquesa Ermenonville doslova uchvátí a velmi si oblíbí markýzova syna Fernanda, se kterým vede dlouhé filozofické debaty. Tereza se stane milenkou Nicolase, kterému nejsou lhostejné obrovské peníze, které bude mít Tereza po J.J. smrti. Madam Levasseurová si narozdíl od své dcery Terezy uvědomuje nebezpečnost Nicolase i jednání své dcery. Tereza také poblouzní Fernanda, ale ten si brzy uvědomuje hrůzu svého činu a odhalí i Terezin románek s Nicolasem.
J.J. je zavražděn a podezření padne na Nicolase. Po pohřbu J.J. v ermenonvillském parku Tereza nejprve zachovává poslušně smutek, ale poté se přestěhuje k Nicolasovi. Nicolas však dobře ví, že kdyby se vzali, nebude mít Tereza z J.J. pozůstalosti ani soust. Proto spolu žijí ve společensky pobuřujícím svazku - jen jako milenci.
Fernand miluje Gilbertu a chce si ji vzít, ale protože je věrný ideálům J.J. chce nejprve jít bojovat za svobodu do Ameriky. Gilberta ani její dědeček, hrabě de Robinet, nechtějí čekat a požadují po Fernandovi rozhodnutí – buď Gilberta nebo Amerika. Fernand odjede do Ameriky, bojuje po buku revolucionářů. Seznámí se Hortenzií (mulatka) a vezmou se. Poté se na nějakou dobu vrací do Francie. Revoluce je v plném proudu a všichni "bývalí" (zastánci monarchie) jsou zavíráni do vězení nebo popravováni. Popraven je i král Ludvík - revoluce se nebojí nikoho. Zatčen je i Fernand, ale nakonec je propuštěn. Situace se vyostřuje i v Americe – Fernand nemá o Hortenzii žádné zprávy – jen o krvavých sporech mezi otroky a jejich pány. Manžel Gilberty Mathieu emigruje a je zabit v bojích. V těchto vypjatých chvílích k sobě Fernand a Gilberta znovu nacházejí cestu.
Kniha končí převezením ostatků J.J. do pařížského Pantheonu.

VLASTNÍ NÁZOR:

Bláznova Moudrost je románem o Velké francouzské revoluci a především o filosofovi J.J.Rousseauovi. Její nespornou kvalitou je to, že nikoho a nic neidealizuje.
Proto se zde střetávají dva Rousseauové – jeden je filosofem, který píše o výchově a mnoho lidí podle jeho zásad vychovávalo své děti – druhý je člověkem, který sám dal své potomky do útulku pro sirotky a žil s hloupou a nevzdělanou Terezou, která však byla velmi starostlivá a naivně milující a právě proto si ji Rousseau vybral – potřeboval někoho, kdo by se o něj staral.
Také revoluce není zobrazena jen jako boj za ideální, svobodnou a rovnou společnost, ale také jako bitva, která se bezohledností a krutostí vyrovná dřívějším válkám ve jménu monarchie. Zatýkání, popravování a pronásledování šlechticů, touha po moci a vlivu vede k úplnému znetvoření ideálů revoluce.
Očima Fernanda si čtenář pomalu všechno uvědomuje – vidí, jak si každý Rousseaua vykládá po svém, mnohdy i v úplném protikladu k Rousseauovým představám, sleduje nespravedlivý útlak šlechticů, kteří by rádi bojovali po boku revolucionářů, ale pro svůj šlechtický původ jsou odmítnuti.
Feuchtwanger nezastírá, že ani boj za ideály a dobro lidstva není bez obětí, a že také může pro mnoho lidí skončit zklamáním a rozčarováním.

Čtenářský deník	-	Bláznova moudrost, Bláznova moudrost (2)
	-	Bratři Lautensackové
	-	Ďábel ve Francii
	-	Jefta a jeho dcera
	-	Lišky na vinici, Lišky na vinici (2)
	-	Ošklivá vévodkyně, Ošklivá vévodkyně (2)
	-	Po sezoně a jiné povídky, Po sezoně a jiné povídky (2)
	-	Úspěch (Čekárna)
	-	Židovka z Toleda, Židovka z Toleda (2), Židovka z Toleda (3)

Čítanka

-

Židovka z Toleda