Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dobrovský v Praze roku 2017 (1. vydání). Z německého originálu Blackout: Morgen ist es zu spät přeložil Bc. Matouš Hájek. Počet stran: 376. ISBN: 978-80-7390-188-2.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Marc Elsberg, vlastním jménem Marcus Rafelsberger, se narodil ve Vídni roku 1967. Ve Vídni také studoval a pracoval, dokud se roku 1995 na osm let neodstěhoval do Hamburku.
V roce 2007 začal psát svůj bestseller Blackout.
Dnes žije s manželkou opět ve Vídni.

CHARAKTERISTIKA KNIHY:

Blackout je lehká četba.
Marc Elsberg se držel prostého děje, vyhýbal se zdlouhavým popisům prostředí nebo složitým úvahám. Šel po faktech, čistě technických faktech. S jedinou výjimkou, vznikající vztahem mezi hlavní postavou, programátorem Pierem, a jeho přítelkyní Sonjou.

Blackout má nálepku bestselleru, něco jiného lze tedy očekávat jen stěží - být to hlubokomyslná, nadčasová kniha, nikdo z těch, kteří nad knihou nechtějí uvažovat, jenom se po práci odreagovat, popřípadě se zasmát, by si ji nikdy nekoupil. Já jim to nezazlívám, rozhodně sám nejsem žádný myslitel, a přes všechnu tuto mou kritiku nechci říct, že je to vysloveně špatná kniha.

Elsberg se perfektně (nebo tak alespoň dokázal působit) obeznámil se světem elektráren, elektrárenských softwarů a kyberterorismu, stejně tak jako s fungováním státních nebo mezinárodních bezpečnostních složek.

Přesto ve mně zůstává dojem, že mohl trochu více propracovat děj. Ano, je tam několik zvratů, bohužel ale téměř typicky filmových, ne nečekaných nebo dokonce překvapujících. Z tohoto pohledu nic nového. Starou, obehranou osnovu vložil do - to musím uznat - zajímavého prostředí se zajímavou zápletkou, masivním výpadkem elektřiny, který zasáhne nejprve celou Evropu, později i USA. Některé situace působí vysloveně jako klišé.

Zajímavý je i způsob členění textu. V několika prvních kapitolách se seznámíme s několika skupinami postav, přičemž každá skupina má svou vlastní příběhovou linii. Tyto linie se pak proplétají, splývají a rozdělují, ale společně tvoří celý příběh. Tento příběh je pak ještě rozfázován po dnech výpadku.

DĚJ:

Cestou domů si italský programátor Piero Manzano s pochybnou minulostí uvědomí, že znenadání přestaly svítit pouliční lampy i fungovat telefonní síť.
Doma se Manzano ze zpráv dozví, že výpadek proudu postihl celou Evropu. Aby zjistil více, nabourá se do tzv. chytrých elektroměrů a objeví, že do nich někdo nahrál škodlivý kód, který pravděpodobně může za všechno.
S touto novinkou se vypraví na příslušné úřady a ty začnou s Manzanem spolupracovat.

V ulicích se mezitím s každým dnem stupňuje zoufalství obyvatel a s ním i výtržnosti. Postupně dochází zásoby vody a jídla, hygienická situace se rapidně zhoršuje. Kvůli absenci elektřiny ze sítě dochází i k nehodám v jaderných elektrárnách a některá území jsou zamořena radiací. A aby toho nebylo málo, po několika dnech podlehne i USA.

Manzanovi se nicméně podaří dostat na webovou stránku, kde najde konverzace teroristů.
Když stránku analyzují odborníci Europolu, podaří se jim vystopovat dvě teroristické základny a útočníky zadrží.

POSTAVY:

Hlavní, již výše zmíněnou postavou je Piero Manzano - italský programátor s pochybnou minulostí hackera, schopný a rozumný svobodný čtyřicátník.
Aby Manzano mohl své domněnky interpretovat Evropské unii, využil dceru svého souseda Bondoniho - Laru. Ta se sice nijak výrazně neprojevuje, ale díky ní Manzano pozná její kamarádku Sonju Angströmovou, pracující pro MIC - Monitorovací a informační středisko Evropské unie. Sonja Manzana vyslechne a dostane jeho teorii k vyšší místům. Sonja je mladá, milá slečna s dobrými konexemi. Nejdříve si nechce přiznat, že k Manzanovi něco cítí, nicméně od začátku trochu žárlí na své kamarádky, Fleur a Chloé, kterým se Ital také líbí.

O Manzana se Evropská unie umí dobře postarat, je ubytován v hotelu s vlastními záložními generátory. Manzano se zase ujme americké reportérky, Lauren Shannonové, které nabídl sdílení pokoje. Pokoje se sprchou...
Manzano je zřejmě švihák, protože i Lauren se do něj pomalu ale jistě zakouká.

François Bollard - jeden z nejdůležitějších lidí v Europolu, ke kterému je odkázán Manzano. Už od úplného začátku Manzanovi nevěří, a Bollardovu důvěru si Ital zcela nezíská nikdy.
Bollard místy zneužívá svého postavení ve prospěch své rodiny, pro kterou by udělal cokoli (můžeme mu to zazlívat?), a když poblíž místa, kde pobývají jeho rodiče, vybuchne atomová elektrárna, zapomene při výslechu zadržených útočníků na všechny zákony o vyhrožování.
François Bollard je energický, starostlivý a nedůvěřivý, nicméně spravedlivý.

Je těžké rozebírat u Blackoutu každou postavu, a to hned ze dvou důvodů: za prvé, Marc Elsberg vytvořil postav více či méně důležitých desítky, a za druhé - žádnou nijak pečlivě neprofiloval.

ÚRYVEK:

"Moji rodiče," pokračoval Bollard vztekle, "museli opustit dům, kde moje rodina žila po několik generací. Já sám jsem tam vyrostl. Moje děti ten kraj milovaly. S největší pravděpodobností už se tam nikdy nepodíváme."
Přitiskl klouby prstů sevřené pěsti na mužův ohryzek. Cítil jeho strach.
...
Cítil, že Řek se může každou chvíli sesypat a chytil ho pevněji. Jeho oči se leskly a plnily slzami. Z mužova pohledu Bollard poznal, že pochopil, jak vážně to myslí.
"Ten blokující kód," zeptal se Bollard ještě tišeji, ještě chraplavějším hlasem, "co se musí zadat každých osmačtyřicet hodin. K čemu slouží? Čemu dokáže zabránit? Kolik času nám zbývá? Tak mluv, ty sobeckej hajzle!"
Muž se třásl po celém těle a po kulatých tvářích mu stékaly slzy.
"Já...to nevím," fňukal. "Opravdu to nevím."