Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Vetus Via v Brně roku 1999 (2. vydání). Z francouzského originálu Sur la lecture přeložil Miloš Hlávka. Doslov napsal Igor Fic. Počet stran: 64. ISBN: 80-86118-36-3.

O DÍLE:

Esej Dnové četby (Sur la lecture) je osobní meditací Marcela Prousta nad významem čtení v lidském životě. Autor se zamýšlí nad čtením jako tichým, intimním aktem, který nám otevírá jiné světy, ale zároveň zdůrazňuje, že pravý smysl knihy se rodí až ve spojení s vnitřním životem čtenáře. Literatura podle něj nemá být autoritativním hlasem, nýbrž podnětem k představivosti, vzpomínce a duchovní introspekci.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Dílo nemá klasické postavy, ale vystupují zde dvě výrazné perspektivy:

• vypravěč (ich-forma) - sám Marcel Proust, jenž reflektuje své dětství, chvíle čtení, vzpomínky na dům své babičky a letní dny; působí jako citlivý, hloubavý člověk s bohatým vnitřním světem
• čtenář (implicitní postava) - Proust oslovuje čtenáře jako partnera v dialogu o významu čtení

ŽÁNR A KONTEXT DÍLA:

• žánr - filozofická esej s autobiografickými prvky
• kontext - esej je původně předmluvou ke knize Johna Ruskina Sésame et les lys, přeložené Proustem do francouzštiny; jde o text z počátku 20. století (1905), v němž se odráží nejen Proustův vztah ke čtení, ale i širší kulturní a estetická hlediska tehdejší doby, jež kladla důraz na introspektivní a subjektivní vnímání světa

TÉMA:

Hlavním tématem je čtení jako duchovní zkušenost a jeho vztah k dětství, samotě, paměti a vnitřnímu světu člověka. Proust zkoumá, jak čtení ovlivňuje naše vnímání reality a jak kniha vstupuje do dialogu s tím, kým jsme.

OBSAH:

Text nemá klasický děj, ale Proust popisuje:

• své dětství v domě své babičky, kde se ve stínu stromů nebo za oknem při dešti snažil nerušeně číst, i když jej okolní svět často vytrhoval zpět do přítomnosti
• vnitřní prožitky spojené s četbou - jak se ponořil do románových světů a jak se při čtení setkával se sebou samým
• kriticky komentuje společenskou roli čtení, včetně způsobu, jakým se kniha může stát módním doplňkem či náhražkou skutečného porozumění
• závěrem dospívá k tomu, že čtení je jen začátkem a že každý čtenář musí nakonec najít vlastní porozumění a rozvinout svůj vnitřní svět

HLAVNÍ MOTIVY A MYŠLENKY:

• čtení jako akt samoty a svobody
• kniha jako nástroj sebepoznání, nikoliv autority
• paměť a dětství - jak se zážitky z četby spojují se vzpomínkami na konkrétní místa a časy
• kritika mechanického čtení - čtenář by neměl pasivně přijímat autorovo slovo, ale aktivně přemýšlet a tvořit
• duchovní autonomie čtenáře - pravá hodnota knihy se odhalí pouze v dialogu se čtenářovou duší

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

• bohatý, poetický jazyk - dlouhé, rytmizované věty, metafory a personifikace
• evokace nálad a vzpomínek - například popisy letního dne, ticha domu či zvuků přírody
• filozofické úvahy - jazyk je abstraktní, kontemplativní, často klade řečnické otázky
• oslovování čtenáře - Proust vytváří vztah mezi autorem a čtenářem jako mezi partnery

ZHODNOCENÍ:

Dnové četby je hluboce introspektivní text, jenž neosloví každého svou formou, ale nabídne mnoho těm, kteří mají vztah ke čtení a duchovnímu životu. Je to text, který povzbuzuje k vlastnímu myšlení a nutí čtenáře zastavit se a přemýšlet nejen o knihách, ale i o sobě samém. Pro čtenáře, jenž hledá v literatuře něco víc než jen příběh, je tato esej opravdovým pokladem.