Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Milenec je rozsahově nevelká, ale o to víc strhující próza pojednávající o erotickém vztahu patnáctileté školačky a o dvanáct let staršího bohatého Číňana odehrávající se v Saigonu, francouzské Indočíně.
Dívka, jejíž jméno se v knize neuvádí, pochází z rodiny, která žije v dluzích. Otec zemřel, má jen matku, která se jí a jejím bratrům stále více oddaluje a žije ve svém světě. Bratři jsou dva - starší a mladší. Starší obírá rodinu o peníze a šikanuje mladší sourozence, mladšího bratra má dívka nejraději.
Je jiná než ostatní dívky. Chodí na francouzské lyceum, kde je jen pár bělošek. Je výstřední, nosí obnošené, téměř průhledné šaty s velkým výstřihem, zlaté večerní lodičky, výraznou rtěnku a růžový plstěný klobouk s černou stuhou. Když přijíždí do Saigonu, upoutá jeho pozornost. Pozornost bohatého čínského muže, který je již deset let zasnoubený se stejně bohatou a urozenou čínskou dívkou. Nedá se tomu zabránit, nabídne jí odvoz ve své černé limuzíně.

"Patnáct a půl. V Sadeku se to roznese velice rychle. Stačí se podívat, jak chodí oblečená, vždyť je to hanba. Matka to nemá v hlavě v pořádku, ta ani neví, jak má vychovávat dceru. Chudák dítě. Jen si nemyslete, ten klobouk není tak nevinný, ani ta rtěnka, to všechno o něčem svědčí, tak nevinné to zas není, má to přilákat pohledy, peníze..."

Zamiluje se do ní. Ona je nezkušená, ale přitahuje muže a dobře to ví. Pohrává si s ním. Lákají ji jeho peníze, kterých její rodina neměla nikdy dost. Nechává ho, aby si ji vzal. Objevuje kouzlo vzrušení.

"Nevěděla jsem, že se při tom krvácí. Ptá se mě, jestli mě to nebolelo, říkám že ne a on je moc rád."

Chodí s ním do jeho garsoniéry, kde se oddávají erotickým hrátkám. Zpočátku si povídají, potom jde čistě o milostný akt. Zve ji na drahé večeře, dává ji diamanty, seznamuje se s její rodinou. Opravdu ji miluje.
Školu a penzionát bere dívka spíš jako hotel. Díky tomu, že je běloška a díky přímluvě její matky jí tolerují, že se od milence vrací pozdě v noci nebo až k ránu.
Osud jí připraví ránu - umírá její milovaný mladší bratr. Definitivně se rozhodne odjet do Francie... Nastává loučení. Loučení s krásným Číňanem, který je zasnoubený s nějakou neznámou čínskou dívkou. Ona si myslí, že jej nemiluje. Až po tom, co loď opouští indočínský břeh, začíná cítit opak. Pozdě. Už jej nikdy neuvidí.
Po mnoha letech, když už sedí stará ve svém pařížském bytě, jí zavolá. Řekne, že chtěl jen slyšet její hlas... Ten telefonát je jejich posledním spojením.

"A pak už nevěděl, co jí má říct. A pak jí to řekl. Řekl jí, že je to jako dřív, že ji stále miluje, že ji nikdy nepřestane milovat, že ji bude milovat až do smrti..."

Čtenářský deník

-

Milenec, Milenec (2)