Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Obecní dítě je možno přiřadit k typu nazývanému vývojový či výchovný román. Jedná se v něm o vývoj a zrání vesnického chlapce Pavla Holuba, jenž se vlastní silou vypracovává ze dna společnosti. Jeho otec byl obviněn z vraždy a popraven, matka pak odsouzena na deset let do vězení. Pavlova sestra Milada se shodou okolností, hlavně díky přízni zámecké paní, dostala na vychování do poblíž ležícího kláštera, Pavel se však stal obecním dítětem a byl dán do péče opilce pastýře Virgila a jeho ženy. Vyrůstá tedy v pastoušce a lidé jím pohrdají, na což on reaguje vzdorovitostí a trucovitostí. Dokonce projevuje jakousi hrdost na svou špatnou pověst. Nedbá na dobré rady místního učitele, vášnivě je zamilován do pastýřovy hezké dcery Vinsky. Postupně u něho ale dojte k obratu, především po návštěvě u sestry Milady v klášteře...

OBSAH:

Do farní obce Kunovice se přistěhovali manželé Holubovi se dvěma dětmi. Barbora, matka dětí, byla svým manželem Martinem týrána a musela pracovat i za něj, protože Martin byl neustále opilý. Její starší syn Pavel se jí sice snažil pomáhat, ale i lidé ze vsi si všimli, že v cihelně, kterou koupili, se málo pracuje, proto museli odejít. A tak si sbalili věci a vydali se na cestu. Lidé ale objevili mrtvého faráře v jeho pokoji, vše kolem rozházené; vina padla na Holubovy a Martina svaloval vinu na svou manželku, ta nic nevyvracela. Bylo ale na ní vidět, že se muže bojí a neobviní ho. Martin byl popraven, Barbora šla na 10 let do vězení.

Nyní ale vesnici nastal problém, kam s dětmi? Malou Miladu si vzala místní zámecká paní a chtěla ji slušně vychovat. O Pavla už ale nikdo zájem neměl, proto skončil u místních málo oblíbených lidí, kteří kradli.

O Pavla projevil zájem místní učitel, jenž mu za docházku do školy slíbil boty, ty také dostal, ale do druhého dne byly pryč. Pavlova "nevlastní sestra" Vincka mu nalhala, že je učitel čaroděj, a co daruje, druhého dne zmizí. Proto se mu začal vyhýbat, byl zklamaný a tvrdě pracoval ve fabrice pastýře Virgila, naučil se krást a stal se z něj velký darebák, který se zamiloval do Vincky, ovšem ta měla povahu ještě horší než Pavel.

Tak uběhlo pár let a konečně mohl spatřit svou sestru Miladu, jež byla poslána do kláštera. Nikdo z vesnice si s ním nedokázal poradit, až učitel dostal nápad: Dovolí mu navštívit Miladu. A to na něj také platilo, protože svou sestru má rád a chce pro ni jen to nejlepší.
V ten den se také rozhodl, že bude dobrý a bude se chovat tak, aby se za něj sestra nemusela stydět. Dohodli se, že Pavel pro matku postaví dům a Milada mu dala své uspořené peníze do začátku. Chtěl se v klášteře stát čeledínem a začít tak svůj lepší život, ale nechtěli jej.

Vydal se zpět domů a opět udělal hloupost a musel se schovat u učitele a ukrýt sestřiny peníze. Dohodl se s učitelem, že u něj zůstane a bude se snažit vydělat peníze, aby mohl koupit pozemek. Pomáhal v kovárně, v lese dřevorubcům a dalším, nikdo si na něj nemohl stěžovat. Po nějaké době se dočkal i chvály. Ovšem Virgil a jeho žena chtěli, aby se Pavel vrátil, on však odmítal.

Starosta onemocněl a žádný lékař už mu nemohl pomoci, ale zastavila se u něj Virgilka a on ji požádal o její medicínu. V noci zavolali Pavla, aby mu ji donesl a on mohl starostu osobně požádat o pozemek. Po cestě ho dohnal Virgil, jemuž dala jeho žena jed pro starostu. Před Pavlem ale lahvičku rozbil a slíbil, že se polepší. Pavel zásilku předal, jenže ráno byl starosta nalezen mrtvý s lahvičkou v ruce.

Vina okamžitě padla na Pavla, protože byl u starosty viděn s lahvičkou. I když policista a učitel poznali v lahvičce heřmánek, ostatní trvali na svém obvinění. Vincka prosila Pavla, aby neprozradil rodiče, jinak by byla ostuda a ona by si nemohla vzít starostova syna Petra.
Pavel celou pravdu neřekl a vesničané ho skoro zmrzačili. Proto ho pro jeho vlastní dobro zavřeli do vězení, kde strávil určitou dobu a mezitím se vyšetřoval jeho případ. Nakonec byl zbaven viny a mohl se vrátit domů, kde to však neměl lehké.

Vincka si vzala Petra, Pavel pracoval dál, až našetřil dostatek peněz, aby mohl koupit neúrodnou půdu, kde stojí stará cihlárna a začal s učitelovou pomocí stavět svůj domeček. Ostatní mu práci všemožně ztěžovali a ničili. Nakonec pomohl v noci hlídat Virgil, který cítil, že brzy zemře a chtěl se změnit a pomoci.
Za nějakou dobu domek postavil a mohl se zde nastěhovat. Učitel byl přeložen do jiného místa a věnoval mu pár kusů nábytku. Nyní se musel protloukat téměř sám, našel si a uzdravil psa a sblížil se s Arnoštem.

Na podzim vesnice koupila stroj na mlácení obilí, který byl velmi těžký. Petr chtěl dokázat, jak jsou jeho koně silní a chtěl stroj uklidit. Koně ale váhu nezvládli a nebýt Pavla a jeho rychlé reakci, Petr by zemřel.
K Pavlovu domu začala chodit dívka Sláva a on i Arnošt se do ní zamilovali, jenže dala přednost Arnoštovi a brzy slavili svatbu.

Jednou dostal Pavel konečně svolení navštívit sestru, ale trochu se vyděsil, protože vypadala nemocně. Svěřil své obavy hraběnce, ta se za ní jela podívat. Ujistila ho, že vše je v pořádku, ale za nějakou dobu mu poslala zprávu, aby ihned přišel do kláštera. Našel svou sestru mrtvou, vypadala nemocně. Pohřbil ji a vydal se na cestu domů. Potkal starého učitele a dlouho si povídali. Pavel mu sdělil, že od hraběnky dostal kousek pozemku a mnoho dalšího. Učitel na svém místě moc dlouho nevydržel a rozhodl se s přítelem odjet do Ameriky.

Když Pavel dorazil domů, čekala tam na něj jeho matka, která se vrátila z vězení. Zůstala s Pavlem v jeho novém domě...

ANALÝZA:

Děj se odehrává ve venkovském prostředí a je zde zachycena hlavně chátra, která ovlivňuje Pavlův život, a vesničané, kteří si vůči němu na začátku vytvořili předsudky.
Dalším důležitým prvkem zde je starý učitel, jenž na Pavla nezanevřel, i když viděl, co všechno provádí.

Pavel je hodný chlapec, který se snaží pomáhat své matce a později cítí zodpovědnost za svou sestru. Když vidí, že je o ni dobře postaráno, snáze snáší všechny útrapy, jež ho čekají.
Po nějaké době dostane možnost sestru vidět a pocítil, jak ji miluje. Ta celou dobu pilně střádala, aby Pavel mohl postavit dům. Vysvětlil jí, že se nemůže vrátit zpět, protože ve vesnici je zloděj, ale v klášteře jako pacholek pro sebe viděl budoucnost bez krádeží, mohl by se konečně stát řádným člověkem. Ve vesnici by se mu to nikdy nepovedlo, jak si sám sobě namlouval.

Chudoba a Virgil ho donutili krást jídlo a dřevo. Vedl skupinu místních dětí a dělali neplechu. Pavel byl často přistižen a později na něj byla svalena vina pokaždé, když se něco ztratilo. On si i užíval a jejich obvinění nevyvracel. Myslel si o všech vesničanech, jak jsou hloupí. Vesničané jím také opovrhovali a nejraději by jej zahnali.
Učitel mu chtěl pomoci, ale nespravedlností osudu byl Pavel podveden a díky tomu zanevřel na všechny.

Pavel nemohl za své rodiče, ale když se o něj nikdo nestaral, nikdo také nemohl čekat, že z něj vyroste řádný člověk. Místo toho se mu raději všichni vyhýbali a později na něj nadávali.
Změnil se jen kvůli své sestře, ve které viděl světici a která mu ukázala cestu, po níž se má vydat. Ona sama se snažila být hodná a modlila se pro své rodiče, aby se měli co nejlépe. Věřila, že její modlitby je mohou spasit. Odříkala si mnoho věcí, až z toho onemocněla a jeptišky v klášteře ji nechaly v rukou Boha a nepomohly její stav zlepšit. Její smrt chápaly jako boží vůli.

Obecní dítě je výchovný román, který popisuje vývoj a dospívání vesnického chlapce Pavla, jenž se vlastní silou vypracovává ze dna společnosti.
Dílo je od začátku napsané velmi svižným způsobem, který nedovolí čtenáři od čtení odtrhnout oči a jen co se začte, už je na konci. Celý příběh vypráví vypravěč a největší pozornost upírá na Pavla, proto je také nejvíce propracovanou postavou. Během chvíle si ho čtenář oblíbí a všechno jeho trápení prožívá s ním.

Autorka ukazuje prosté vesnické prostředí se svými prostými obyvateli a předsudky. Učitel se snaží Pavla varovat před jeho nerozvážností a zlomyslností vůči ostatním, chce ho chránit, protože ví, jak si může zničit svůj budoucí život a ví, jak je těžké si svou pověst zlepšit. Sám totiž vše prožil a ani nyní mu lidé všechno nezapomněli.

Zvláštní postavou je zde Virgil, za života zlý a skoro krutý, ale když cítí, že už moc dlouho žít nebude, bojí se smrti a začne Pavlovi pomáhat, jen aby zmírnil svá pekelná muka.