Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Argo v Praze roku 2009 (1. vydání). Z anglického originálu The Book Thief přeložil Vít Penkala. Počet stran: 526. ISBN: 978-80-257-0188-1.

OBSAH:

Liesel Memingerová, neboli Zlodějka knih, je hlavní a zároveň titulní hrdinka knihy od Markuse Zusaka, mladého australského autora. Na počátku knihy se Liesel blíží věku deseti let, na konci je o čtyři roky starší.

Jde o bledou a vyhublou dívku s hladovým úsměvem, který se jen málokdy ukáže na jejích věčně se chvějících rtech. Má světlé vlasy, což se v nacistickém Německu, kde se tato kniha odehrává, velmi cení, protože to vyhovuje požadavkům na ideální vzhled příslušníka "vznešené" árijské rasy. Oči má ale hnědé, což už tehdejšímu ideálu neodpovídá. Její končetiny autor často přirovnává k tenkým ohnutým drátkům, což je docela výstižné, jelikož v tehdejším Německu nebylo opravdu jídla nazbyt. Lieselinu stravu tak tvořila hlavně hrachová kaše a kradená nezralá jablka. Ačkoli byla slabá fyzicky, její "duševní" síla byla obrovská.

Na počátku knihy Liesel působila jako uzlíček nervů, protože byla stále vystresovaná, všeho se bála, celé noci proplakala. Těžko by se tomu mohl někdo divit - právě jí zemřel malý bratříček a její matka, komunistka na útěku, ji zanechala u adoptivních rodičů. Svou ustrašenost však dokázala překonat. Nakonec se vzepřela učitelce i dětem, které ji ponižovaly.

Liesel také zpočátku vypadala jako hloupá zvláště proto, že navzdory svému věku neuměla číst. Brzo se však číst naučila a knihy tak zbožňovala, že je neváhala krást ze soukromé knihovny bohaté obyvatelky města, která o tom - jak se později ukázalo - věděla, ale nechávala Liesel, aby si knihy brala.

Liesel byla velmi hodná a laskavá, což se projevilo, když neváhala pomoci Maxovi - Židovi, jenž přišel polomrtvý k prahu jejich domu. Měla velmi originální nápady - například Maxovi do sklepa domu, kde se schovával před fašisty, přinesla sníh, aby si mohl postavit sněhuláka. K Maxovi byla velmi loajální - když byl odváděn do pracovního tábora, přinesla mu chleba, nevšímajíc si kopanců a nadávek z řad německých vojáků. Její statečnost se projevila i za náletu, kdy v krytu dokázala ostatním číst, aby odvedla jejich myšlenky od děsivé skutečnosti kolem.

Ochotně předčítala knihy také staré sousedce, aby ji potěšila, ačkoli tatáž sousedka před nedávnem plivala na dveře jejich bytu a jinak dávala najevo své antipatie.

Liesel byla podle mě statečná dívka, která dovedla odpouštět a měla soucit s každým člověkem. Zaujala mě také svým velmi originálním způsobem myšlení.