Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydal Knižní klub v Praze roku 1995 (1. vydání). Z anglického originálu Mutant Message Down Under přeložila Milena Bauerová. Počet stran: 157. ISBN: 80-7176-230-X.

SHRNUTÍ:

Kniha vypráví o americké doktorce Marlo Morganové, jež je zároveň autorkou tohoto díla. V knize se dozvídáme o její pouti napříč australským kontinentem, kterou podnikla s domorodým kmenem.

Po příletu je Marlo odvezena na místo setkání. Zde je po očistných obřadech pozvána, aby s kmenem podnikla cestu napříč jejich domovinou. Na počátku cesty váhá, zda cestu podstoupí. S myšlenkou krátkého výletu se vydává na pouť.
Tento "krátký výlet" se ale protáhne na několik měsíců, kdy s autorkou poznáváme Austrálii. V knize není napsané místo, kde putování začalo, ani kde končí. Přesto se však dozvídáme spoustu informací o australském vnitrozemí, přírodních podmínkách, jež zde panují, rostlinách a zvířatech, které se zde vyskytují, a především o životě domorodců, kteří žijí v souladu s přírodou, z níž si berou jen to, co nutně potřebují. Marlo se seznamuje s jejich historií, uměním, zvyky, obřady, léčebnými metodami i s duchovním životem.
V knize můžeme sledovat, jak se hlavní hrdinka od domorodců učí jejich způsobu života.
Na konci cesty se Marlo rozloučí s každým členem kmene a odejde zpět do "civilizace".

PŘÍBĚHY:

Začátek
Marlo Morganová vystoupila z letadla a nastoupila si do džípu, který ji měl odvést na místo setkání. Na schůzku se důkladně připravila. Oblékla si svůj nový kostým a ozdobila se svými oblíbenými šperky. Cesta džípem trvala dlouho a Marlo začala pochybovat, zda vůbec jede se správným člověkem. Místo luxusního hotelu džíp zastavil před starou, plechovou a rezavou budovou. U ní seděly ženy, které se Marlo ujaly. Marlo se musela převléknout do jejich tradičního oděvu. Když vcházela do staré, plechové budovy, zahlédla, jak její věci hoří v plamenech. V boudě po obřadech byla přijata za člena kmene. Teď již nezbývalo nic jiného, než se vydat na cestu, která na Marlo čekala.

Telepatie
Jednoho rána se mladý domorodec vydal napřed, aby vykonal úkol telepatie. Marlo o tom nic netušila a brala ono ráno jako každé jiné. Pokračovali v cestě. Najednou se náčelník Majestátní Černá Labuť zastavil a klesl na zem. Celý kmen ho následoval a dohromady vytvořili jakýsi útvar, jenž připomínal písmeno U. Marlo opakovala vše po ostatních. Později se dozvěděla, že mladý domorodec ulovil klokana a poslal svoji myšlenku kmenu. Žádal o svolení, aby mohl klokanovi uříznout ocas. Je to totiž nejtěžší část jeho těla a mladý domorodec se při cestě napil zkažené vody a teď je slabý a nemocný. Náčelník mu to dovolil. Všichni rozložili na zbytek dne tábor. Někteří domorodci šli pomoci Kouzelníkovi a Léčitelce připravit odvary z bylin pro nemocného. Jiní zase hloubili hlubokou jámu na klokaní tělo. Za chvíli se domorodec vrátil s obrovským klokaním tělem bez ocasu. Šlo na něm vidět velké vyčerpání. Léčitelka s Kouzelníkem nemocného ošetřili a kmen měl zase na několik dní zabezpečené jídlo.

Zranění
Jednoho dne se domorodec Velký Lovec Kamenů procházel po strži. Najednou se ozvala veliká rána a všichni se podívali dolů do strže, co se stalo. Dole uviděli, jak Velký Lovec Kamenů leží v kaluži krve. Bleskurychle ho členové kmene vynesli nahoru, aby ho Kouzelník a Léčitelka mohli uzdravit. Zjistili, že se jedná o otevřenou zlomeninu na jeho noze. Léčitelka měla jeho hlavu v klíně a Kouzelník asi dva centimetry nad jeho nohou mával svýma rukama a něco si mumlal. Potom mu začal kouzelník mnout kotník a Léčitelka dělala to samé s kolenem na zraněné noze. Společně s nimi i zraněný prováděl nějakou modlitbu. Po ukončení zmáčkla Léčitelka svou trubici, ze které vytekla zvláštní hmota, kterou Velkému Lovci Kamenů pokryla zraněnou část nohy. Celou noc hlídali členové kmene zraněného. Druhý den se mohl Velký Lovec Kamenů na zraněnou nohu postavit a nebyly vidět ani žádné známky kulhavé chůze. Je to ukázka, jak primitivní kmeny dokáží uzdravit i závažnější poranění daleko rychleji než studovaní lékaři.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Marlo Morganová - moderní americká lékařka; na začátku příběhu si zakládá na svém vzhledu a cení si toho, že je vždy připravena zvládnout jakoukoli situaci běžného života; postupně se mění; je schopna přijmout myšlenky a názory kmene; ukazuje se, že je velmi učenlivá, vytrvalá a citlivá
Úta - třicetiletý domorodec; při prvním setkání s Marlo ledabyle oblečený tak, že působil až "podezřele"; jediný člen kmene, jenž uměl anglicky, a tak pomáhal Marlo komunikovat s domorodci; na začátku příběhu se k Marlo chová dost stroze a odměřeně, působí nesympaticky; postupně k ní nachází cestu a jeho chování je přívětivější
Náčelník Majestátní Černá Labuť - byl to asi padesátiletý muž s prošedivělými vlasy a přistřiženým vousem; měl černé sametové oči, ze kterých vyzařoval klid a bezpečí; v jeho tváři se zrcadlila síla a důstojnost; byl moudrý a uznávaný všemi členy skupiny

FORMA:

Stylistika
Tato kniha patří mezi cestopisný román. Je to fiktivní dílo, které autorka napsala podle vlastních zážitků. Děj vypráví autor díla. Příběh se odehrává v Austrálii. V textu se často vyskytuje popis krajiny a zvyků. Je zde jen málo přímé řeči.

Jazyk
Kniha je psána spisovným jazykem. V knize jsou domorodé názvy (wiltja; kupů; billabong), občas se zde vyskytují i málo známé výrazy (trust; intuice; analogie). V knize také najdeme pořekadla (jako bych házela perly sviním). Zvláštní jsou také jména domorodců (Velký Lovec Kamenů; Švadlena; Kouzelník).

Koncepce
Kniha má 157 stran a je rozdělena do 30 kapitol. Děj se vrací do minulosti, jde o retrospektivu. V úvodu knihy najdeme poděkování autorky lidem, kteří ji podporovali k sepsání této knihy a také myšlenky náčelníků kmene a jiných osob. Mně se nejvíce líbila myšlenka Marlo Morganové.

Narodila jsem se s prázdnýma rukama.
Zemřu s prázdnýma rukama.
Život jsem poznala v jeho plnosti s prázdnýma rukama.

HODNOCENÍ:

Kniha mě moc zaujala. Dozvěděla jsem se v ní spoustu informací o domorodých kmenech. Moc se mi líbí, jak domorodci čerpají z přírody věci potřebné pro každodenní život. Velmi zajímavé bylo i popisování způsobů léčení a komunikace pomocí telepatie. Myslím si, že si některé kapitoly autorka trochu "přikrášlila", ale i tak je až neskutečné, jak málo stačí domorodému člověku ke spokojenému životu. Moc ráda bych také prožila takové dobrodružství jako Marlo.