Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• knížka je vhodná pro čtenářky od 12 let
• předchozí vydání vyšlo pod názvem Anna za dveřmi

Dívčí román, jehož hrdinka, šestnáctiletá Anna, se jen s obtížemi smiřuje se svým novým domovem na venkově.
Rodiče se rozhodnou odejít z Prahy a natrvalo přesídlit na chalupu. Annin život se tak rázem zcela změní. Pro dívku z velkoměsta není snadné zvyknout si na venkovský režim ani na nové spolužáky maloměstského gymnázia. Také tatínek, jenž se rozhodne podnikat, není zpočátku příliš úspěšný. Zdá se, že jediným světlým bodem v tomto novém světě je pro Annu profesor matematiky.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Albatros v Praze roku 2001 (2. vydání, 1. pod tímto názvem). Ilustroval Vratislav Hlavatý. Počet stran: 117. ISBN: 80-00-00905-6.

DĚJ:

Děj se odehrává po revoluci, tedy v 90. letech 20. století. Kdo pamatuje tuto dobu, pousměje se při vzpomínce na vodovou trvalou či laclové džíny, po kterých touží hlavní hrdinka i její spolužačky. Stejně zvláštní může dnešnímu čtenáři připadat i pasáž, kdy musí Anna při úrazu otce běžet přes celou ves k jedinému domu, kde mají telefon. Samotný Aniččin příběh je ale univerzální a zařaditelný do každé doby a každého prostředí.
Název knihy nechává tušit hlavní myšlenku - tajemným slovem daskind (= "das Kind") se rodiče vzájemně upozorňovali, když se chystali sdělit něco, o čem by Anna neměla vědět.

"Tátova maminka umřela, ještě než si mamku vzal, a mamčina v době, kdy mi byly dva roky. Ani táta ani máma nemají sourozence. Tak s kým jsem se mohla bavit o rodinných tajemstvích? V každé rodině jsou totiž věci, o kterých se před dětmi nemluví. Protože by to nepochopily. Protože by tomu nerozuměly. Protože by si zbytečně dělaly starosti. Protože mají mít pěkné dětství. Protože mají na takové věci ještě dost času. A tak dál..."
(str. 40-41)

Dívka, která dosud poslouchala tajně za dveřmi, v průběhu různých událostí dospěje a rodiče ji přijímají za rovnocenného partnera při rozhodování a komunikaci.

Její příběh začíná v Praze. Anička je jedináček, dobře se učí, dobře vypadá, ale na otázku, čím by se jednou chtěla živit, nedokáže tatínkovi odpovědět.
"To všechno jsou blbosti!" usazuje ji táta, když mu vypočítává své zájmy a dovednosti, mezi které patří schopnost se dobře upravit, moderní tancování nebo šití dívčích módních doplňků.

Stěhování z Prahy na venkov jí nabídne naprosto nový svět. Rodina se rozhodne usadit na chalupě, kterou zatím využívali pouze přes léto k rekreaci. Táta zde bude provozovat živnost a Anička má dojíždět na gymnázium do blízkého města.

Náležitě se připraví, aby udělala dojem, hned první chvíle v Hřejkovicích ji ale zaskočí - musí potupně dobíhat školní autobus, celá pošpiněná blátem se doptávat v cizím městě na gymnázium a ještě si nechat líbit posměvačné narážky spolužačky Lucky.
Anička si brzy ve třídě najde dobrou kamarádku Hanku, chlapci ji ale vůbec nezajímají, oči může nechat na třídním učiteli, mladém matikáři Alešovi. Naivně si nalhává, že si brzy povšimne jejích půvabů, bojuje o dobré známky jako lvice, různé situace, kdy jí Aleš nabízí pomoc (např. doučování po prodělané nemoci), si vykládá po svém.

Tátovi se v Hřejkovicích nevede tak dobře, nabízet opravy všeho druhu lidem z venkova, kteří si vesměs vše obstarají sami, nebyl dobrý nápad. Rodina musí šetřit, přesto se táta odhodlá k překvapivé investici - pořídí krávu. Maminka je nespokojená, zato Aničce se starost o zvíře zalíbí. Stará paní Janatková jí vysvětluje, jak dojit a jak se o krávu postarat, jak uchovávat a zpracovávat mléko...
Ke krávě po čase přibude ještě pes, pár kuřat, králíci...
Anička vše dobře zvládá a život na vsi se jí líbí. Zato maminka zvyklá na ruch velkoměsta se tu trápí, proběhne několik "daskindovských rozhovorů" a výsledkem je rozhodnutí odjet na nějaký čas k tetě Heleně do Prahy.

V té době už táta pracuje na dobré zakázce, ale zraní se pilou a je nucen pár dní strávit v nemocnici. Anička proto musí řešit několik problémů najednou - obstarat domácnost i hospodářství, vylepšit známky ve škole a dát vědět matce o tátově úrazu. V nouzi pozná pravé přátelé, babi Janatková i Hanka jí s čímkoliv ochotně pomohou, největším pomocníkem je ale Honza, synovec Janatkové, mlčenlivý a vážný morous ze školního autobusu. Naprosto přirozeně reaguje, když vidí Annu v nesnázích, odveze tátu do nemocnice, uklidí dílnu, vypomůže se zvířaty a uklidní rozrušenou Aničku.
Ta prozře i ze svého platonického omámení třídním profesorem, který jí neprávem vyčiní za to, že se nedostavila k opravnému testu. Důvod Aniččiny absence nakonec přijímá až později, po domluvě jiné učitelky, která naopak působí přísně, ale také nabízí Aničce pomocnou ruku. Známku z matematiky si tedy Anička napraví, učitel ji už ale nadále vůbec nezajímá, stejně jako celé gymnázium.

Anička už ví, kam a ke komu patří, dá se dohromady s Honzou a přestoupí na zemědělskou školu.
Srovnal se taky vztah s maminkou, která se vrátila a plánuje vypomáhat v butiku ve městě.

"Už nemusím poslouchat za dveřma. Naši se o všech problémech baví i se mnou. Peněz moc nemáme. Ale co na tom? Časem to bude určitě lepší. A zlatý řetízky a takový věci - k čemu to je?"
(str. 115)