Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

• bosácké povídky - povídky o lidech žijících na dně společnosti (bosáci jsou schopní lidé, nic nedělají napůl - když pracují, tak pracují pořádně, když nepracují, tak opravdu nepracují)
• za bosácké jsou označovány Gorkého rané povídky - ty mají různou podobu i rozsah, typické je pro ně prolínání romantických a realistických prvků, hrdiny jsou lidé ze dna společnosti se zvláštním svobodomyslným pohledem na svět, kteří odmítají konvenční způsob života; Gorkého bosáci mají posunutou morální hranici, nejsou ničím limitováni a nepřemýšlí o tom - ve světě, ve kterém žijí, ani nemá smysl takto uvažovat

VYBRANÉ POVÍDKY:

Povídka DVA BOSÁCI

• vypravěč (Maxim) - ich-forma
• chronologická povídka

Děj:

Hlavními postavami jsou Maxim, Maslov a Stěpok. Jejich první setkání proběhne v Sevastopolu, kde se Maslov a Stěpok (bosáci) objevili s "hladovýma z Ruska" na dvoře podnikatele, kde žádali o práci. Podnikatel jim nabízí půl ruble za den bez stravy.
Podnikatel nařkl bosáky z krádeže lopat a rýčů, protože jim nechce dát práci. Když bosáci odcházejí, tak je vypravěč pronásleduje. Nakonec se s bosáky střetne. Když zjistí, že má jídlo a peníze, tak zalezou do hospody a vydají se na Kubaň.
U ohně Maslov a Stěpok zpívali tesklivou píseň. Jejich zpěv zaslechli dámy a muži (aristokrati?) a přijeli k nim. Stěpok vyplašil koně, na kterých přijeli, a zůstal po nich jenom bičík a kapesníček. Zde vzniká konflikt mezi Maslovem a Stěpkom. Stěpok chce prodat bičík i kapesníček, ale Maslov ne. Stěpok to odůvodňuje jako cenu za vyslechnutí písně.
Ráno, když se vypravěč probudí, tak je sám a bosáci mu vzali dvě košile.
Po nějakém čase se nechal vypravěč najmout na mlácení. Vydal se do stepi s děvčaty a s gruzínským souputníkem. V cíli se setkává s Maslovem, od kterého zjišťuje, že Stěpok je v Chanské u kmotry. Stěpok si stěžuje, že mu mlátička nestačí. Pracovali spolu u mlátičky. Maslov je zraněn, přišel o ruku. Požádal Maxima, aby to řekl Stěpkovi.
Maxim nachází Stěpku opilého a sdělí mu, co se Maslovovi stalo.
Po roce se vypravěč shledává se Stěpkou. Vypravěč je bohatý a pozve Stěpku do hospody. Dozvídá se, že Maslov zemřel na otravu krve.
Vypravěč předstíral, že je jedním z bosáků, aby zjistil, jací to ve skutečnosti jsou lidé. Přemýšlí nad tím, že napíše do novin. Stěpok si uvědomil, že to bude kvůli pochvale. Vypravěč se se Stěpkou pohádá a rozchází se ve zlém. To však Stěpkovi nebrání, aby nechtěl rubl.

Hlavní postavy:

Maxim - vypravěč, toulal se po světě, aby zjistil, jací jsou bosáci lidé; předstíral, že je bosák; přemýšlí o tom, že napíše do novin ("Polovina lidí má duši jako sníh a druhá jako saze")
Stěpok - menší, nosí zrzavý klobouk bez střechy, oholený
Maslov - nosí vojenskou čepici starodávného tvaru, má plnovous a černé oči
Sergej - podnikatel, tlustý, neohrabaný, ve středních letech s nezdravým obličejem a šedýma přimhouřenýma očima

Povídka ČELKAŠ

• povídka se skládá ze tří částí
• chronologická povídka

Děj:

I.
Popis života v přístavišti. Zobrazení Čelkašova života v přístavu. Všichni ho znají a mají rádi. Hledá svého komplice Míšu, až později se dozvídá, že leží v nemocnici. Jelikož je Míša v nemocnici, potřebuje si najít nového komplice na večer. Na ulici potkává mladíka Gavrilu, jemuž nabídne práci. Mladík se ptá, kolik přesně dostane za tu práci peněz. Gavrilovu úctu si získává tím, že v hospodě pije na dluh.

II.
Gavril miloval moře, naslouchal lodím. Gavrilovi namluvil, že je rybář. Tím, že se Gavrila bál, dělal rámus a málem je viděli. Gavrila žádá, aby jej Čelkaš pustil, spílá mu, že jej podvedl (Čelkašovi se líbil mladíkův strach). Když dorazí k místu jejich loupeže, tak Čelkaš Gavrilovi vezme pas, aby mu neutekl. Po loupeži proplouvají mezi kordony. Hrozí jim, že je chytnou (celní křižník-světlomet - popsán jako ohnivý modrý meč).
Čelkaš nabídne Gavrilovi odměnu 25 rublů za jeho práci. Ten ale nic nechce, chce být už na břehu. Gavrila si vzpomněl na malé hospodářství, nemocnou matku. Čelkaš mu říká, co by si všechno mohl koupit, nebo co by tím získal ("Králem na své zemi" - vlastník půdy). Gavrila se zasní, co by dělal s pěti stovkami rublů. Když dorazí na pevninu, Čelkaš jde prodat lup čtyřem osobám, které na ně čekají. Peníze si hned nevzal - šli spát.

III.
Čelkaš navrhuje Gavrilovi další práci. Ten se však bojí, že by zahubil svou duši, ale když slyší, kolik by za to dostal, tak mu to je jedno. Čelkaš dává Gavrilovi 40 rublů. Na břehu se Čelkaš chce rozloučit. Gavrila začne prosit Čelkaše, aby mu dal i jeho podíl (500 rublů), že on je na rozdíl od něho bude mít na několik let a ne na jednu noc. Čelkaš je rozzloben nad tím, jak je Gavrila lakomý a hodí po něm peníze. Čelkaš začne říkat, jak mu chtěl dát víc. Gavrila říká, jak se za něj začne modlit. Gavrila se stále rozplýval nad penězi a přitom říká, že kdyby mu peníze nedal, tak by se ho zbavil. Čelkaš se rozzlobí a popadne Gavrila za hrdlo. Když odchází, tak po něm Gavrila hodí kamenem. Čelkaš je zraněn a padne obličejem do písku. Gavril se vrací a snaží se mu pomoci. Žádá Čelkaše, aby mu odpustil. Nakonec se rozchází.
Jdou po pláži - každý jiným směrem. Déšť smyl krev i jejich stopy - jako by tu nikdo nebyl a nic se nestalo.

Hlavní postavy:

Gríša Čelkaš - bosák; "starý vlk", všichni ho znají, pijan, odvážný zloděj, nosí otrhané šaty; má chladné šedé oči, na pohled klidný, ale uvnitř vzrušený; má zákaz chodit do přístavu, protože odtamtud vždycky něco ukradne; jeho pomocníkem je Míška, který je v nemocnici (kradou spolu); na ulici se potkává s mladíkem (Gavrila); chce ho podrobit zkoušce (chce ho najmout na špinavou práci, zaplatit mu celou částku, ale lišácky mu zaplatí jen půl, aby poznal, jaký je doopravdy člověk); vymyká se, není zotročený, je nezávislý, nepoddajný člověk; svoboda je smyslem jeho života; má nálepku špatného, nepřijatelného člověka, ale v průběhu povídky je jeho vlastnost zpochybňována; nechce svůj život měnit, je smířen s životem bosáka; i přes jeho postavení ho lidé uznávají; přestože krade, tak je to lepší člověk než Gavrila; v minulosti měl ženu, žil na vesnici, 11 let je už bosák, byl voják (jeho otec byl sedlák)
Gavrila - ze začátku zobrazen jako dobrý člověk, ale je chamtivý; když se ponížil kvůli penězům, tak se z něj stal žebrák; chce peníze, ale nedokáže si na ně vydělat; nechá se najmout od Čelkaše na špinavou práci, je hrozně rozrušený a bojí se

Hlavní myšlenka:

Dílo ukazuje, že se práce stala začarovaným kruhem, který lidi zotročil. Ale lidi sami vytvořili železo a práci. Vytvořili svět, jenž jimi opovrhuje = ironie lidské práce. Technický pokrok lidi zotročil a pohltil je. Parník pohrdá lidmi, kteří se plazí po palubě a otrocky pracují.

"Je vždycky nepříjemné vidět, že člověk, jehož považuješ za horšího a nižšího, než jsi sám, miluje nebo nenávidí totéž, co ty, a takovým způsobem se ti stává podobným."