Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Matka Palageja Nilovna Vlasovová žije se synem Pavlem Michailovičem. Jeho otec je zámečník, notorický alkoholik, který často bije svojí ženu a někdy i syna. Když jednoho dne přišel domů a opilý se snažil zbít Pavla, ten, tehdy čtrnáctiletý, se poprvé vzepřel otci a zahnal ho kladivem. Otec překvapeně ustoupil. Potom si ho však celé roky nevšímal. Otec zemřel náhle. Od té doby živil matku syn - pracoval ve fabrice. Postupně si Pavel obstarával různé knihy, zavíral se do pokoje a do noci četl. Nato se u něj začali setkávat různí mladí lidé a často diskutovali o věcech, kterým matka nerozuměla. Postupem času matka začala chápat, o co se snaží její syn s pomocí hnutí, naučila se číst, připojila se k synovi a pomáhala mu roznášet agitační letáky, jak to bylo potřebné. Vyvrcholením první části byl protestní pochod dělníků přes kolonii. Podle očekávání vůdce pochodu zatkli. Matka se přestěhovala do města k synovým přátelům. Tam se aktivně zapojila do hnutí - pomáhala razit a roznášet letáky, starala se o uprchlíky z vězení. Druhá část knihy ukazuje životní osudy matky, čas čekání na soudní proces se synem a ostatními členy sociálně-demokratické strany, organizátory protestního pochodu v kolonii. Děj je propojený s různými střetnutími s lidmi, které sama Nilovna začala přesvědčovat o správnosti jejich věci.

Autor zobrazuje bídný život dělníků a rolníků, kteří slepě poslouchají vysoce postavené osoby a bojí se cokoliv povídat nebo to ještě podniknout. Matka se snaží pracovat co nejvíc, aby nemusela myslet na syna ve vězení. Nakonec se dočká vytouženého soudního procesu, jenž autor zobrazil jako absolutní frašku. Rozsudek byl znám dávno před začátkem procesu. Všichni byli sice uznáni za vinné a posláni na Sibiř, ale z procesu vyšli v podstatě jako vítězové. Ve své řeči Pavel shrnul celý program socialistů a obvinil tehdejší stát za zotročené dělníky. Nebyla to už řeč dělníka, kterým původně Pavel byl, ale obhajoba intelektuála-socialisty. Román končí jaksi neurčitě. Matku zatýkají, přitom ji začne policista škrtit a tím román končí. Záleží na čtenáři, jaký závěr si vybere.

Román je netradiční v tom, že autor zobrazuje dělnické hnutí očima osoby, která není původně revolucionářkou. Postupně se mění z ustrašené bytosti na aktivní členku hnutí pod vlivem bídy a lásky k synovi, jak to tvrdí Gorkij.

Román zachycuje všechny charakteristické prvky revoluční činnosti - přechod od boje za hospodářské požadavky k boji politickému, organizování dělnických kroužků, rozšiřování letáků a provolání, střetnutí s policii, žalářování, revoluční propagandu na vesnici, májovou demonstraci, vystoupení revolucionářů před soudem - kde v řeči Pavla Vlasova je uměleckou formou vyjádřen celý program ruské sociální demokracie - program ruských bolševiků. Tím se stal román učebnicí revoluce, příruční knihou evropského proletariátu. Není proto divu, že 3. srpna 1907 podal petrohradský tiskový komitét trestní oznámení na Gorkého se žádostí, aby proti němu bylo zahájeno trestní řízení, "...pro rozšiřování díla, které nabádá k těžkým zločinům, vzbuzuje v pracujících nenávist k majetným třídám obyvatelstva, podněcuje ke vzpouře a k buřičským činům, a také k rouhání."

Čtenářský deník	-	Bosácké povídky
	-	Matka

Čítanka	-	Děti slunce
	-	Hořké povídky
	-	Léto
	-	Na dně

Slovenskou verzi tohoto výpisku naleznete na adrese:

• www.slovensky-jazyk.sk/citatelsky-dennik/maxim-gorkij/matka.html