Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Dobrovský v Praze roku 2019. Ilustroval Gustav Doré. Počet stran: 248.

OBSAH:

Kniha vypráví na 248 stránkách příběhy Dona Quijota. On se tedy ve skutečnosti jmenuje Quijano a pochází ze Španělska z náhorní plošiny La Mancha, ale jednoho rána se vzbudil a neměl to ve své hlavě úplně v pořádku, zkrátka se zbláznil. Kvůli všem rytířským knihám, které měl Quijano v knihovně, si myslel, že je mu souzeno stát se velikým a známým rytířem, který bude bojovat s draky, zachraňovat princezny a tak podobně. V jeho bláznovství si změnil jméno na Dona Quijota de la Mancha a sehnal si starou zbroj po dědečkovi, kterou si sám opravil. Ale to nebylo všechno - dále potřeboval dobrého koně, a tak si vzal svoji starou hubenou klisnu Rosinantu, jež ovšem v jeho poblázněném vidění vypadala jako nejlepší kůň světa. Ještě potřeboval zdatného zbrojnoše. Jen na to pomyslel, už ho napadlo, že oním zbrojnošem bude jeho soused, statkář Sancho Panza. To se ví, že se Sanchovi i jeho rodině nelíbilo, aby je Sancho opustil, ale když mu Don Quijote slíbil vladařství, tak svolil. Vzal si svého oslíka, protože nechtěl jít pěšky. Don Quijote svou Rosinantu a vyjeli.

Náhle si Don Quijote uvědomil jednu podstatnou věc - jako správný rytíř nemá dívku, pro kterou by měl všechna ta dobrodružství vykonávat. Chvíli jel na Rosinantě a bloumal, jaká dívka by byla pro to vhodná. Tu si vzpomněl na selskou holku z města Toboso, Aldonzu Lorenzovou, jenže její jméno připadalo Donu Quijotovi nepatřičné, a tak si ji přejmenoval na Dulcineu z Tobosa.

Když byl spokojený s jejím jménem, objevilo se první dobrodružství. Se Sanchem přišli k poli, kde stály velké větrné mlýny, které točily svými lopatami. Ale v očích Dona Quijota to byli zlí obři, kteří chtěli boj. Tedy Don Quijote se s nimi pustil do boje, naneštěstí prohrál. Díky této příhodě se utvořilo rčení: "Bojovat s větrnými mlýny."

Pokud chcete znát další příhody Dona Quijota, musíte si knížku přečíst.

CHARAKTERISTIKA POSTAV:

Don Quijote - blázen, postarší
Sancho Panza - hlupák, středního věku
Dulcinea de Toboso - krásná, mladá

VLASTNÍ NÁZOR:

Kniha byla velice vtipná a svým způsobem i dobrodružná. Mám pocit, že osoba, která to neměla v hlavě v pořádku, nebyl ponejvíce sám Don Quijote, ale Sancho Panza, neboť i přestože věděl o chorobě Dona Quijota, stále s ním zůstával a čekal na svoje slíbené vladařství.
Knihu bych doporučila všem, stojí za to si ji alespoň jednou přečíst.