Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Rozsáhlý román zachycující život egyptského lékaře v pohnutém období panování 18. dynastie egyptských faraónů, kdy došlo k neúspěšnému pokusu o sociální reformu společnosti.

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Finský spisovatel, novinář a dramatik. Narodil se roku 1908 v Helsinkách a jeho život skončil 26. srpna 1979 tamtéž. Po světě je nejznámějším finským spisovatelem a jeho díla se překládají do mnoha jazyků a stávají se nesmrtelnými.

BIBLIOGRAFICKÉ ÚDAJE:

Vydalo nakladatelství Český klub v Praze roku 2004. Z finského originálu Sinuhe egyptiläinen přeložila Marta Hellmuthová, ilustroval Vladimír Tesař. Počet stran: 830. ISBN: 80-85637-83-9.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV:

Sinuhet - inteligentní a citlivý člověk, jenž je hlavní postavou románu a provází nás celým svým životním příběhem od raného dětství až do stáří; Sinuhet je nezodpovědný a kvůli jeho touhám zmaří celý svůj život a stane se nešťastným; jeho největším zájmem je, aby žil pokojný a spokojený život, což se mu ale nedaří; kvůli jeho nešťastné zkušenosti z mládí začne cestovat a objevovat svět
Senmut - nevlastní otec Sinuheta, který ho však vychovával; Senmut je lékařem lidí z chudých vrstev
Kipa - nevlastní matka Sinuhetova, která jej společně se Senmutem vychovala
Kaptah - "otrok", jehož si Sinuhet pořídil, ale který se stal spíše jeho přítelem, nežli sluhou; i přestože je jako otrok považován za hloupého, je do jisté míry inteligentní a v mnohých situacích je Sinuhetovi nápomocen a pomáhá mu dobrou radou; miluje peníze a všechny své pány včetně Sinuheta okrádá, ale jeho by nikdy nezradil
Nefernefernefer - oslnivě krásná kněžka, která učaruje téměř každého muže, Sinuheta také; umí využít své krásy a ženskosti a muži kvůli ní udělají, co si přikáže; miluje peníze a stojí o spokojený život, proto si jej zajišťuje okrádáním mužů, kteří se do ní zamilovali; ona však lásku nedokáže oplatit
Haremheb - krutý a drsný vojevůdce, jenž své vojáky skvěle ovládá a motivuje; stane se Sinuhetovým přítelem; Haremheb je bláznivě zamilovaný do faraonovy sestry Beketamon
Minea - krásná dívka, s obrovským tanečním talentem, do které se Sinuhet zamiluje; Minea je zpočátku velmi divoká a chová se jako chlapec, později se z ní však stane něžná a smyslná dáma; svou hrdost si ale stále zachovává

DĚJ:

Chudý venkovský lékař Senmut a jeho žena Kipa jednoho dne nalezli po vodě plující lodičku z rákosu, v níž byl uložen malý, možná právě narozený chlapec. Kipa mu podle své oblíbené egyptské pohádky dala jméno Sinuhet.

Sinuhet vyrůstal mezi chudými a našel si o dva roky staršího kamaráda Thutmose, který měl výrazný talent - krásně kreslil. Když chlapci zestárli, byli díky bývalému spolužákovi Senmuta, nynějšímu královskému otvírači lebek, zapsáni do učení. Thutmos do školy umění a Sinuhet do lékařské školy "Domu života".

Aby mohli být učenci přijati do "Domu života", museli projít vysvěcením na kněze a jednu noc čekat, zda se jim zjeví bůh Amon. Jediný Sinuhet byl poctivý, zatímco ostatní z jeho oboru celou noc popíjeli. Avšak Sinuhetovi se Amon nezjevil a ostatní, kteří vyprávěli své dojmy ze setkání s bohem, se mu posmívali. K ránu však Sinuhet viděl pohnout se závěs a hlas, který ale patřil knězi mluvícímu za sochu Amona. Sinuhet byl do "Domu života" přijat, avšak přestal věřit v existenci bohů a byl hluboce zklamán. V "Domě života" se Sinuhet setkává s půvabnou kněžkou Nefernefernefer, která mu věnuje prsten. Sinuhet je nejlepším z učenců a učí se velmi rychle a ve svém oboru se vyzná, proto ho královský otvírač lebek Ptahor vyzve, aby mu asistoval při otvírání lebky samotného faraona, jenž je smrtelně nemocný.

Ptahor a Sinuhet však pohořeli a faraon umírá a oni jsou za to "popraveni" a dostávají nová jména. Ze Sinuheta se stává Ten-jenž-jest-osamělý. Novým faraónem je korunován Amenhotep IV., kterého Sinuhet poznává už dříve. Amenhotep ho zavede na osamělé místo za město, kde dostane jeden ze svých záchvatů, při němž k němu hovoří bůh Aton. Na odlehlém místě je nalezne mladý voják Haremheb a odvede je zpět do města. Sinuhet ukončí svá studia a zakoupí si otroka Kaptaha a dům ve šlechtické čtvrti. Ze Sinuheta a Haremheba se stávají přátelé a Haremheb Sinuheta pozve na hostinu, kde se Sinuhet opět setkává s Nefernefernefer, jež je hostitelkou.

Sinuhet a vypočítavá Nefernefernefer se intimně sblíží a ona Sinuheta donutí k tomu, aby prodal všechen svůj majetek a on tak pro krásu a něhu jejího těla učiní. Sinuhet jí daruje i dům svých rodičů a později i jejich hroby a tím je připraví o věčný život. Senmut a Kipa spáchají sebevraždu a Sinuhet je zoufalý. Nechá se zaměstnat v "Domě smrti", kde nezákonně těla svých rodičů nabalzamuje a tím jim věčný život zajistí. Sinuhet a otrok Kaptah, jenž je nespokojený se svým novým pánem, uprchnou lodí do Sýrie.

V Sýrii se Sinuhet naučí psát i číst tamního písma, seznámí místní obyvatele egyptskému lékařskému umění a stane se vyhledávaným lékařem. Na Sýrii táhne egyptská armáda v čele s Haremhebem, který se opět potkává se Sinuhetem a nabízí mu, aby ho ve válce provázel jako vojenský lékař. Sinuhet přijímá a poprvé v životě zažívá bitvy na vlastní kůži. Haremhebovo vojsko vítězí, avšak faraon jej povolává zpět do Egypta. Haremheb dal Sinuhetovi zlato a řekl mu, aby cestoval po vzdálených zemích a zjišťoval, jak to tam chodí. Sinuhet a Kaptah se vydávají na cesty...

Další navštívenou zemí je Země Mitannu a poté Babylonie. V Babylonii se Sinuhet stal též uznávaným lékařem a král Burnaburiáš si ho povolal, aby mu vyléčil zuby, kvůli kterým ho zužovala zlá bolest. Sinuhet jej vyléčil, zub mu vytrhl a král za odměnu svolal celé své vojsko, aby si jej Sinuhet prohlédl. Sinuhet se v Babylonu přiučil mnoha dalším lékařským dovednostem. V Babylonii se zrovna koná tradiční svátek - Den nepravého krále, kdy je zvolen nejhloupější muž na jeden den králem a poté je usmrcen. Zvolen je Kaptah, jenž ale netuší, že celé je to jen žert. Do královského harému přivezou novou dívku z daleké Kréty - Mineu, která se brání zbraněmi a nehodlá mužům podlehnout. Sinuhet Mineu i Kaptaha vysvobodí a utíkají z Babylonie...

Další navštívenou zemí je země Chatti, kde Sinuhet opět léčí lidi a je za to bohatě odměňován. Sinuhet slíbí Minei, že ji doprovodí až na její rodnou Krétu, kde se může zasvětit svému bohu. Vzájemně se do sebe zamilují, ale v cestě jim stojí právě Mineina víra...

Sinuhet, Minea i Kaptah přijíždí na Krétu. Obyvatelé Kréty vítají Mineu a ona vítá svou zemi tancem s býky. Blíží se den, kdy má Minea vstoupit do Temného domu, kde sídlí její bůh, ona však zjistí, že je do Sinuheta zamilovaná, jde proto v noci za ním. Symbolicky se s ním ožení, ale intimně se nesblíží, protože Minea musí zůstat neposkvrněná, aby ji její bůh v Temném domě přijal. Minea vstoupí do Temného domu a Sinuhet je rozhodnut, že na ni počká, ale ona se nevrací. Proto se rozhodne, že ji s Kaptahem půjdou najít a z labyrintu vysvobodí. Sinuhet najde mrtvolu záhadného zvířete s hlavou býka a tělem hada, jehož lidé na Krétě považovali za svého boha. "Bůh" každého, kdo vstoupil do Temného domu, vždy usmrtil a nechal tělo v jezeře. Takhle zemře i Minea. Sinuhet je z její smrti velmi zdrcen a utápí svůj žal ve víně, Kaptah ho však zvedne ze dna a odjíždí spolu zpět do Sýrie.

Když dorazí do Simry, zjistí, že mnoho věcí se změnilo, Egypťané jsou ve městě nenáviděni a přepadáváni. Také Sinuhet se stává obětí přepadení. Až král Aziru pro něj pošle, aby vyléčil jeho syna, tak se Sinuhet dozvídá, že král má v plánu získat větší moc a dobýt Egypt. Ze Sýrie Sinuhet s Kaptahem putují do rodného Vesetu, kde si pořídí malý dům s hospodyní a Sinuhet se stane lékařem chudých i přesto, že Kaptah nesouhlasí. Kaptah zakoupí výhodně několik objektů, mezi nimiž je i krčma U Krokodýlího ocasu. Tam se Sinuhet zamiluje do dívky Merit a stanou se milenci. Haremheb se vrací z války ve městě Kuš.

Ve Vesetu nastává válka mezi "Amonovými lidmi" a "Atonovými lidmi". Sinuhet využije těchto nepokojů a nechá unést Nefernefernefer do "Domu smrti", později ale skutku velmi lituje. Mezitím se Haremhebovi zadaří svrhnout "Amonovi lidi", jejichž pozemky jsou rozděleny mezi chudé občany. Heremheb a Sinuhet jsou pozváni do faraónova paláce na známku vítězství. Sinuhet se tam setkává s dávným přítelem Thumnosem, který pracuje jako umělec pro samotného faraóna, a sám je jmenován královským otvíračem lebek. Dalšího dne jde faraón navštívit chrám Atonův, ale je napaden, což ho rozzuří a je rozhodnut založit nové město, které nazve Achetaton - Město nebeských výšin. Sinuhet se setkává se starým přítelem z "Domu smrti" a ten mu sdělí, že Nefernefernefer opět díky své ženskosti obrala všechny muže o majetek a z "Domu smrti" unikla.

Sýrie je napadena a Haremheb stojí o to, aby dostal povolení jít do války. Faraón mu jej ale neposkytne. Sinuhet začne vyučovat v "Domě života" a pomáhá ve Vesetu chudým lidem s dodáváním potravy. Hrihor, kněz Amonův, žádá Sinuheta, aby se zbavil faraóna, než přivede město do záhuby. Královská matka Tij umírá a Sinuhet se od její škaredé služebné Mehunefer dozvídá, že je pravděpodobně faraónovým nevlastním bratrem. Mehunefer se do Sinuheta zamiluje, svádí ho a touží se s ním oženit. Sinuhet proto odjíždí do Sýrie, aby jí unikl a také sjednal mír s králem Aziru.

Sinuhet se setkává s králem a díky jejich dříve uzavřenému přátelství probírají podmínky, za kterých by mohl nastat mír. Do Vesetu se Sinuhet vrací s úspěchem. Merit vychovává dítě, jehož matka zemřela a Sinuhet si ho velmi oblíbí. Ve městě byly stále větší nepokoje a kněží Amonovi se prosebně tázali Sinuheta zda přesvědčí faraóna ve víru v Amona, či zda se ho zbaví.

V zemi nastávaly čím dál tím surovější konflikty. Byla přepadena krčma U Krokodýlího ocasu a přímo před Sinuhetovýma očima byla zabita Merit i malý chlapec, o němž se Sinuhet dozvídá, že byl jeho otcem on, jen se mu to Merit bála prozradit. Pro Sinuheta se hroutí svět. Amonovi kněží stále naléhají, proto Sinuhet namíchá faraónovi do vína jed a ten posléze umírá. Na trůn usedá Tutanchaton, který je později kvůli své víře v Amona přejmenován na Tutanchamona. Heremheb a Sinuhet táhnou do války proti Chetitům.

Nastává válka. Haremhebova vojska vítězí, ale přichází o mnoho životů. Sinuhet ve věznici v Gaze nachází Kaptaha, jenž je považován za zvěda. Faraón Tutanchamon je slabý a na pokraji smrti, stará se o výstavbu svého hrobu a téměř o nic jiného. Poté se dostává zprávy, že umírá...

Nefertiti, kterou Haremheb odmítá, se chce pomstít. Proto se spřátelí s princeznou Beketamon - Haremhebovou láskou, a navrhuje jí, aby se stala ženou syna chetitského krále. Beketamon souhlasí a napíše mu dopis. Z toho důvodu mezi Egypťany a Chetity nastává mír, což ale Haremheb netuší. Plán o sňatku vychází najevo, a proto Sinuhet připraví o život syna chetitského krále, prý pro dobro Egypta. Novým faraónem je kněz Aj a aby se právoplatným vládcem mohl stát Haremheb, musí mít královskou krev. Haremheb se pomiluje s Beketamon proti její vůli a ona mu porodí syna Ramesse. Poté Haremheb táhne do války proti Ubijcům a když se vrátí, zplodí jí dalšího syna. Beketamon touží po pomstě. Proto se obveseluje s nejchudšími muži a žádá po nich za to kámen. Když už má kamenů dostatek, nechává postavit dům, aby Haremhebovi stále připomínal potupu, jakou mu Beketamon způsobila. Po smrti Aje usedá na trůn Haremheb. Sinuhet se opět stává lékařem, ale protože řeční proti faraónovi, Haremheb ho vyhání z Egypta. Sinuhet odchází na pobřeží východního moře, kde sepíše patnáct knih, které posléze ukládá na dně moře...

JAZYKOVÉ PROSTŘEDKY:

V přímé řeči se vyskytuje hovorová čeština.
V přímé řeči Haremheba se vyskytuje nadmíru vulgárních výrazů.

FIGURY:

Inverze: "...nedávno bylo mé jméno vepsáno..."
Apostrofa: "Já Sinuhet, syn Senmuta..."; "Královská Nefertity, jak bych mohl..."
Řečnická otázka: "Cožpak jsem ti neříkala tisíckrát, že všichni muži jsou stejní a že se jim nemůže důvěřovat?"

TROPY:

Synestézie: "Avšak její jazyk byl ostřejší než žihadlo vosy..."
Personifikace: "...a mé kroky ji sledovaly..."
Přirovnání: "Je šeredná jako měšec."; "Přišla chvíle, kdy se mé srdce zalilo štěstím tak, jako z přezrálého plodu přetéká šťáva."
Epiteton: "...má krev se uklidnila..."

CITÁT Z KNIHY:

"Kdokoli pil někdy vodu z Nilu, touží opět spatřit řeku Nil. Jeho žízeň se neuhasí vodou nižádné jiné země."

VLASTNÍ NÁZOR:

Jsem velmi ráda, že má volba zůstala právě na této knížce, u níž jsem nečekala, že mě tak zaujme. Ale zaujala. Zpočátku jsem doslova "hltala" každé slovo a od knížky jsem se nemohla odtrhnout. Záliba se začala vytrácet až v částech, kdy byly popisovány bitvy a válka sama o sobě. To už jsem jen doufala v to, aby knížka rychle skončila a potupně přiznávám, že jsem dokonce začala přeskakovat nezáživné odstavce, abych se co nejrychleji "přelouskala" k opět záživnějším situacím. Nejvíc mě bavilo, když bylo vyprávěno o Sinuhetově životě s ženami. To, co mi docela vadilo, byla Haremhebova slovní zásoba. Vím, že v knížce měl být ztvárněn jako drsný muž, ale podle mě by se dalo improvizovat a nemusela být použita taková škála vulgárních výrazů, jež podle mě skoro až knize ubírají na kvalitě. Dle mého osobního názoru určitě stojí za to si tuhle knížku aspoň jednou přečíst. Jsem ráda i za to, že se rozšířili trochu mé znalosti o způsobu života v Egyptě a celkově starověku. Určitě někdy sáhnu po další knížce Miky Waltariho...