Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Románová sága vychází do jisté míry z historických reálií a prostřednictvím osudů egyptského lékaře přibližuje historické období panování osmnácté dynastie egyptských faraónů (zhruba 1410 až 1370 př.n.l.).
Sinuheta nalezli bezdětní manželé - vesetský lékař a jeho žena - na rákosové lodičce plující po Nilu. Dali mu jméno Sinuhet, vychovali ho a umožnili mu stát se lékařem. Jako lékař začal slibnou kariéru, léčil samotného faraóna, seznámil se s dědicem trůnu Achnatonem a s Haremhebem, který později sehrál významnou úlohu v pozdějším ději. Pro neuváženou lásku přišel o všechen majetek a skončil u nejpodřadnější práce omývače mrtvol. Později utekl do Smirny, kde opět nabyl majetku i váženého postavení. Setkal se zde znovu s Haremhebem, jenž se mezitím stal velitelem královských vojsk a přes Smirnu vedl armádu, aby porazila povstání pouštních národů. Ten mu pověděl o tom, že na trůn nastoupil Achnaton, který začal uctívat nového, mírumilovného boha Atona, boha slunce, i o odporu lidu k tomuto nového bohu. Získal Sinuheta pro spolupráci a vyslal ho sjednávat vojenskou podporu. Sinuhet tak cestoval do Babylonu, do říše Chetitů, na Krétu a zpět do Smirny. Na svých cestách zažil mnohá dobrodružství, dostalo se mu úcty od vládců různých zemí za poskytované lékařské služby, a velmi rozmnožil svůj majetek.
Ve Smirně se dozvěděl o pozvolném úpadku Egypta, kde lidé nerozuměli novému bohu. Rozhodl se vrátit do Egypta a díky přátelství s Haremhebem se stal faraónovým osobním lékařem a začal také uctívat nového boha.
Státní pokladna byla postupně vyčerpána nesmírnými náklady na budování honosného města na Nilu, zasvěceného novému bohu a po období neúrody tak nastala doba hladu. Faraón s rodinou, kromě matky, i se svým lékařem Sinuhetem odešel do svého nového města, kde byl svými věrnými ukolébán informacemi, že v zemi je blahobyt a klid. Také Sinuhet byl ukolébán nepravdivými zprávami, ale když se začínaly objevovat náznaky, že situace není tak dobrá, odjel zjistit skutečný stav. Již po cestě do Vesetu viděl, že v zemi je bída a hladomor. Královské město Veset bylo rovněž zbídačelé a v královském paláci našel Sinuhet umírající faraónovu matku. Ta mu před smrtí vyprávěla, že před lety poslala syna první faraónovy manželky v rákosové kolébce po Nilu, aby sama mohla vládnout Egyptu. Tak se Sinuhet dozvěděl pravdu o svém původu, ale tajemství si nechal pro sebe, protože věděl, že by mu nikdo neuvěřil.
Později se Sinuhet podílel na smrti faraóna, po němž se zmocnil trůnu Haremheb. Nastalo období nepokojů, ve kterých zemřelo mnoho lidí, i Sinuhetova nová rodina. Egypt se vrátil k bohu Amonovi, ale zatrpklý Sinuhet dál uctíval mírumilovného Atona a hlásal jeho víru. Haremheb jej z přátelství nechtěl tvrdě trestat, ale nakonec mu nezbylo, než Sinuheta vykázat z Vesetu do vyhnanství, kde Sinuhet dožil.

Kniha překračuje rámec historického románu a vyjadřuje autorův odpor k válečnému běsnění (kniha poprvé vyšla v roce 1946) a víru v humanismus, lidskou rovnost a důstojnost. Osobité vyprávění, strhující příběh, exotické historické pozadí a jedinečná atmosféra činí z Egypťana Sinuheta vynikající dílo, které jistě stojí za přečtení.