ČESKÝ JAZYK Literatura aneb studentský underground - čtenářský deník, životopisy, čítanka, slohové práce, slovníček pojmů - www.cesky-jazyk.czwww.cjl.cz | www.literka.cz Publikování nebo další veřejné šíření obsahu serveru Český-jazyk.cz je bez písemného souhlasu provozovatele výslovně zakázáno! Užití výhradně jen pro osobní účely je možné.



Menu

­

Kundera Milan (*01.04.1929 - †11.07.2023)

   
­­­­

Falešný autostop (Směšné lásky)

Falešný autostop je příběh mladé dvojice. Začíná jízdou v autě, prvním dnem dovolené dvojice, kde je stručně popsán vztah k dívce - mladík na ní oceňuje to, co dosud u žen poznal nejméně, její čistotu. Miluje také její stydlivost, nesmělost a vůbec miluje vše, čím se odlišuje od ostatních žen. Dívka však svoji povahu nemohla ovládnout, styděla se jen, když věděla, že se bude stydět a často si přála cítit se ve svém těle volně.
Při zastávce na pumpě si dívka musela odskočit a když se vracela, tak si svého přítele v autě jakoby "stopla". Mladík se zeptal, kam si slečna přeje jet a tímto začal celý "falešný autostop". Od tohoto okamžiku se pár vtělil do jiných postav a choval se k sobě jako žena se svým "zákazníkem". Dívka byla velmi žárlivá a když viděla, jak s ní mladík koketuje (jako s neznámou stopařkou), zděsila se. Když to mladík zpozoroval, chtěl z hry vycouvat, objal dívku, ale ta to odmítla a ve hře pokračovala dále. Jenže mladíka naštvalo, že dívka odmítla být sama sebou, když po tom zatoužil, a začal se ke "stopařce" chovat tak nějak chladně a odměřeně, možná až tvrdě, nepokračoval v lichotkách.
Mladík se nedržel plánu, že mají jet do Tater, ale odbočil úplně jinam. Až dojeli do Nových zámků. Dvojice zde šla do restaurace, kde si dívka překvapivě dala vodku, i když bez své role si alkoholický nápoj nikdy nedávala. Mladíka zaujalo, že jeho dívka dovede být i lascivní (chlípnou) slečnou, ovšem pak si uvědomil, že když ji umí hrát, tak jí jistě také je. Čím více psychicky se mu dívka vzdalovala, tím více ho přitahovala fyzicky. Dívka se ve své roli dokázala uvolnit, nestyděla se a dokonce si užívala pohledy ostatních můžu a snažila se, aby její pohyby byly co nejdráždivější. Rozhovor mezi párem začal zacházet do čím dál tím větších nehorázností, avšak nikdo neprotestoval, byli každý přece ve své roli. Mladík už se pak ke své dívce začal chovat vyloženě jen jako k děvce, která má poslouchat jeho potřeby. Když přišli do pokoje, mladík měl asi tyto pocity:

"... Zdálo se mu, že ta dívka, tak jak ji miloval, byla jen výtvorem jeho touhy, jeho abstrakce, jeho důvěry a že skutečná dívka stojí teď před ním a je beznadějně cizí, beznadějně jiná, beznadějně mnohoznačná. Nenáviděl ji."

Nyní toužil ponížit nikoli stopařku, ale opravdu svou vlastní dívku. Ve chvíli, kdy se dívka před mladíkem ocitla nahá, shodila ze sebe masku a byla zase tak plachá a stydlivá, ovšem mladík už hru nesmazal a začal jí rozkazovat, co má dělat. Dívka prosila, ale nepomohlo jí to. Se slzičkami chtěla s hrou skončit, avšak mladík byl neústupný. Ve chvíli, kdy se oba "spojili", dívka si oddychla, měla radost, že alespoň teď hra konečně skončila. Jenže tak to nebylo, jejich milování se proměnilo v milování bez citu a lásky. Dívka hlasitě plakala, ale ani to jí nebylo dopřáno. Po milování mladík zhasl, nechtěl dívku vidět, věděl, že hra skončila, ovšem bál se návratu do obvyklého vztahu k dívce. Dívka stále plakala a opakovala "já jsem já, já jsem já, já jsem já..." Mladík však ležel nehnutě.

VLASTNÍ NÁZOR:

Toto kraťoučké dílko mě velice zaujalo. Je spoustu pohledů, ze kterých se na dílo můžeme podívat. Je velice působivé.

Mladík s dívkou hráli hru? Ano, to jistě, ale je tu takový "problém", že hranice této hry byly překročeny. Je pravdou, že vždy z ní někdo chtěl vycouvat, nicméně v té chvíli to nebylo vzájemné. Dívka se ve své roli cítila dobře a žádaně, a myslela si, že takovou ji její přítel vždy chtěl mít, proto ve hře nechtěla hned na počátku přestat. Jenže mladík na ni právě miloval to, jaká byla, což si dívka neuvědomovala a chtěla se pro něj stát lepší. Ve chvíli, kdy byly překročeny hranice hry, začal se mladík dívat na svou dívku jako na děvku, nenáviděl ji. Zde jsem našla trochu rozdílný pohled na věc u dívky, jež si naopak roli užívala, až na scénu v pokoji.

Nemohu posoudit, který z partnerů je na vině, to snad ani nejde. Ale k závěru mi dívky přišlo až trošku líto. Mladík nereagoval na její pláč a choval se k ní lascivně. Dívka podle mě musela cítit strašlivou bezmoc, chtěla všechno zpátky, chtěla toho svého přítele, jenže mladík se nedokázal tak rychle vrátit do reálu, protože hra a to jak se dívka ve své masce chovala, na něj mělo podle mě obrovský vliv a myslím, že ho to i hodně nepříjemně překvapilo, proto se choval tak tvrdě. Možná tím dívce chtěl ukázat, že si nepřeje, aby se to opakovalo, že si nepřeje, aby se ona tak chovala.

Začátek dovolené dopadl tak, že dívka byla bezmocná a uplakaná, a on byl znechucen tím, jak se jeho "čistá" dívka dokáže chovat. Oba si uvědomili, že hra skončila, avšak podle mě je těžké poté dělat jakoby nic a vrátit se do reálu. Kdyby nebyla překročena oná hranice, tak ještě možná, ovšem to, co oba zažili, byl velmi silný zážitek. A to před sebou měli ještě třináct dnů dovolené...

Vytisknout (Ctrl+P) Stáhnout v PDF

Zdroj: sakinka, 02.11.2007

­­­­

Diskuse k výpisku
Milan Kundera - Falešný autostop (Směšné lásky)







Mapy webu Čtenářský deník - Životopisy - Čítanka - Spisovatelé Důležité informace Podmínky používání - Vyloučení odpovědnosti - Nastavení soukromí


Ověřovací kód Opište kód z obrázku (jiný kód ↑)