Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

STRUČNĚ O AUTOROVI:

• spisovatel světového kalibru
• česká literatura se k němu hrdě hlásí (on se k nám ale nehlásí, "zevropštěl")
• považuje se za francouzského spisovatele
• narodil se v Brně, nyní žije ve Francii
• odmítá odevzdat své dílo k překladu někomu jinému (aby jeho dílo nepokazil); sám však svá díla nepřekládá (napadaly by ho nové příběhy); nutí tak čtenáře naučit se cizí jazyk, aby si jeho díla mohli přečíst

Charakteristika doby, ve které psal

• patří k autorům, kteří u nás byli v období okupace zakázaní
• vydával samizdatově nebo v exilu
• byl členem komunistické strany, ale postupně se jich stranil (pokazil si to u nich dílem Žert)
• řadí se k postmodernistům
• píše jak poezii, tak prózu

Teorie románu

• jeho romány jsou postmodernistické
• vrací se ke starým kořenům literatury (tedy k mýtům)
• nejedná se o pouhé vyprávění; v románech uvažuje, filozofuje; chce zachytit mnohoznačnost a relativitu jednotlivých osob
• v úvodu a doslovu podrobně čtenáři vysvětluje, jak mělo co být (informuje ho, co mělo být hlavní myšlenkou)

CHARAKTERISTIKA DÍLA:

• děj se odehrává v 18. století (není to ale pravé 18. století - vysněné)
• místo děje není určeno
• psáno formou dramatu
• jazyk je čtivý a živý, aktuální (není tam mluva 18. století, ale aktuální jazyk)
• popis scény je velmi jednoduchý, nejsou tam žádné velké kulisy
• hrát se to má bez přestávky, odděleno pouze oponou nebo ztlumením světel
• vzpomínky na minulost zvýrazněné vystouplou částí pódia, kde se daný děj odehrává (herec si na něco vzpomene, tak to začne hrát na vyvýšeném jevišti a tím úplně změní téma dosavadní konverzace, ale po chvíli se k původnímu tématu zase vrátí, jenže za chvilku si zas někdo jiný vzpomene na nějakou příhodu a zase jde na vyvýšené jeviště atp.)
• skvělé prolínání příběhů
• postavy skáčou do vzpomínek, mluví a hrají si s nimi; herci promlouvají i na publikum
• herci ví, že jsou pouze stvořeni - mluví o svém stvořiteli
• prolíná se tu mnoho dějových linií (je to jako jedna velká konverzace)
• hodně asociací

POSTAVY:

Jakub - legrační, někdy trochu hloupý; má rád svého pána; jako jediný má jméno (pán ho nemá); není tak bez viny, jak se na první pohled zdá (např. lhal svému příteli)
Pán - má podobný příběh jako Jakub; naivní a bezděčně věří; má rád Jakuba, je s ním spíš kamarád než jeho nadřízený

DĚJOVÁ LINIE:

1. příběh - JAKUBŮV
   • Jakub byl zamilovaný do dívky, ta byla však zamilovaná do jeho nejlepšího kamaráda
   • Jakub se s touto dívkou pomiloval, ale ani on ani ona to neřekli jeho nejlepšímu příteli
   • tento přítel žije v domnění, že se mezi Jakubem a tou holkou nic nestalo (myslí si, že přece Jakub je jeho kamarád a neměl by nic s dívkou, jíž miluje on)
   • na konci se tito dva kamarádi potkají; nejlepší přítel zve Jakuba na návštěvu (a to proto, že se mu a té dívce narodil syn, který je ovšem nápadně podobný Jakubovi)
   • Jakub to ještě dovrší tím, že se zamiluje do ženy, jež je již zadaná (žena lékaře, který Jakuba ošetřoval)
2. příběh - PÁNA
   • Pán měl rád dívku Agátu, vydržoval si ji, ale ona pořád nechtěla svolit
   • jeho nejlepší přítel s touto dívkou ale celou dobu, co si ji Pán vydržoval, udržoval milostný poměr
   • ani jeden samozřejmě Pánovi nic neřekli
   • poté, co se to Pán dozvěděl, na něho udělal jeho přítel ještě ke všemu léčku (pod záminkou, že chce, aby mu Pán odpustil - že jsou přeci kamarádi a dívka za to všechno může - nalákal ho do postele s touto dívkou; pak přivedl policii a její příbuzné)
   • Pán po tomhle incidentu musel platit alimenty na dítě, které Agáta čekala (a ona přitom žila s tím kamarádem)
   • na konci příběhu Pán "přítele" zabíjí při šermování
3. příběh - HOSTINSKÉ
   • vypráví příběh jedné zamilované paní, kterou její muž už nemiluje
   • ona to na něm vidí, a tak mu řekne, že ho už taky nemiluje
   • on (místo toho, aby byl smutný nebo alespoň naštvaný) je šťastný
   • ona se mu chce za to pomstít, a proto si vezme na pomoc dvě "lehké děvy"
   • začne mu je podstrkovat a tento pán si tu mladší nakonec vezme (načež mu to jeho bývalá manželka po svatbě řekne - že si vzal "lehkou děvu" - a směje se mu a je ráda, že se mu pomstila)
   • do příběhu ale vstupuje Jakub a konec příběhu mění (vstupuje na vyvýšené jeviště, kde se doposavad odehrával příběh, jenž hostinská vyprávěla)
   • Jakub se vžije do role muže a té jeho nové manželce odpustí, že se živila jako "lehká děva" (místo toho, aby ji zavrhl, jak čekala jeho bývalá žena, která to vše ztropila)
   • hostinská celou dobu hrála zhrzenou manželku, která kula pikle na svého manžela

OSOBNÍ NÁZOR:

• kniha byla fantastická, měla jsem ji přečtenou za jedno odpoledne
• pokud se člověk zorientuje ve všech rolích a v tom, že se prolíná současnost s minulostí, ihned se začte
• kniha má i vtipné pasáže
• zaujalo mě, že herci s diváky mluví a ví o sobě, že jsou jenom loutky a že doopravdy neexistují
• líbí se mi, že Kundera má knihu tak pod palcem (na začátku i konci má podrobně rozepsané pokyny ke hře)