Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Autorova kniha Žert vyšla na jaře roku 1967 a o rok později, na jaře roku 1968, dostala cenu Svazu československých spisovatelů. Roku 1970 byla stažena z prodeje a opět vyšla až v roce 1989. Karel Komárek v Akordu píše: "Je to jedna z mála knih, které se během své dvacetileté nepřítomnosti na domácí kulturní scéně také skutečně četly, a to ze zájmu, z prosté čtenářské lačnosti, nikoli jen z touhy po zakázaném nebo ze zdvořilosti k opozici. Přitahovala a přitahuje jistě i svým politickým významem, ale jak cítíme, nežila a nežije pouze z těchto zásob. Autorovo přání, aby dnes byla jen 'románem a ničím než románem', se v zásadě splnilo, avšak dnešní poměr aktuálního a nadčasového, politického a všelidského v ní bylo třeba znovu prozkoumat."

Kniha má 7 kapitol, které se dále dělí do podkapitol. Román je psán v ich-formě. Nejde o souvislé vyprávění v první osobě, nýbrž o kombinaci čtyř vypravěčů (Ludvík, Helena, Jaroslav, Kostka), kteří se střídají podle schématu A-B-A-C-A-D-(A-B-C). Kompoziční struktura románu je tedy polyfonní. Květoslav Chvatík ve svém díle píše, že rozvržení dílů není stejnoměrné. Rozsah textu jednotlivých postav je založen na násobcích čísla tři. Ludvík má 3 díly a jeho monolog zaujímá 2/3 textu. Monology ostatních zaujímají 1/3 textu, z toho konkrétně Jaroslavova část 1/6, Kostkova 1/9 a Helenina 1/13. Román je tedy tvořen přesnou matematickou strukturou, kterou ovšem v okamžiku četby nevnímáme.
Každá kapitola je monologem, ale pokaždé trochu jiným. Ludvík se obrací k fiktivnímu posluchači, např. uvažuje, v jakém tónu má vyprávět. "O tom, jak jsem dospěl ke svému prvotnímu životnímu ztroskotání (a jeho nelaskavým prostřednictvím též k Lucii), nebylo by obtížné vyprávět lehkovážným tónem a dokonce s jistou zábavností..." A i z jeho povolání matematika vyplývá, že má sklon analyzovat prožité a hledá smysl událostí. Kostkovy monology se podobají vyznání přesvědčeného křesťana s pochybami a sebeobžalobami. Jeho věty jsou většinou krátké, útržkovité, končící otazníky a vykřičníky. Tyto monology jsou spíš než čtenáři věnovány jeho neklidnému svědomí, nebo možná také přímo Bohu. Heleniny monology jsou zase plné frází a banalit. Jaroslav, Ludvíkův přítel z mládí a nadšený folklorista, zase vede většinou úvahy o době přes záznam snu, až po esej o lidové hudbě. Ludvík je viděn v plném světle (zevnitř i zvenčí), protože je centrální postavou románu a jeho příběh je osou syžetu. Další z hlavních postav, Lucie, nemá svůj monolog, to ji činí tajemnou a neuchopitelnou, je však zvenčí osvětlena monology Ludvíka a Kostky.
Děj knihy se odehrává v letech 1948-1963, převážně však v 50. letech a mohlo by se zdát, že centrálním tématem je vztah člověka a historie, ale sám autor k tomu říká: "Když jsem se...v Žertu vrátil na chvíli do 50. let, nešlo mi o to malovat tzv. obraz doby. Padesátá léta mě přitahovala proto, že tehdy dělala historie nevídané experimenty s člověkem, že ho svými neopakovatelnými situacemi ukázala z nevídaných stran a obohatila tak mé pochybnosti i vědomosti o tom, co je člověk a jeho úděl."
Děj se odehrává střídavě v Praze a na Moravě, buď v přítomnosti, nebo v minulosti. S výjimkou sedmého dílu, který se odehrává celý v přítomnosti na Moravě a je rozvržen pouze do několika hodin.

Čtenářský deník	-	Falešný autostop (Směšné lásky), Falešný autostop (Směšné lásky) (2)
	-	Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi), Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi) (2), Jakub a jeho pán (pocta Denisi Diderotovi) (3)
	-	Nesmrtelnost, Nesmrtelnost (2)
	-	Nesnesitelná lehkost bytí, Nesnesitelná lehkost bytí (2)
	-	Směšné lásky, Směšné lásky (2), Směšné lásky (3), Směšné lásky (4), Směšné lásky (5), Směšné lásky (6)
	-	Valčík na rozloučenou, Valčík na rozloučenou (2), Valčík na rozloučenou (3), Valčík na rozloučenou (4)
	-	Ztracené dopisy
	-	Žert, Žert (2), Žert (3), Žert (4), Žert (5), Žert (6), Žert (7), Žert (8)
	-	Žert (rozbor)

Čítanka	-	Kdybys tak raději mlčel
	-	Směšné lásky, Směšné lásky (2)
	-	Žert