Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

Kniha nese podtitul Zelený román, čemuž odpovídá i její grafická úprava (zelené stránky, zelené písmo...).
Poprvé vyšla v nakladatelství Argo roku 2001.
Obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001.
Grafickou knižní úpravu navrhl Pavel Růt, kapitoly jsou uvedeny dřevorytem z německé kroniky z 15. století.

V knize je důležitá symbolika (srp, voda, viklan, smírčí kříž, Odradek, ...) a výběr jmen pro postavy, které jako by předurčovaly, kým jsou (Tomáš Mor, Kostryba, Mastil, Nový, Novotný...).

Román je rozdělen do dvou knih.

PRVNÍ KNIHA:

Děj první z nich se odehrává v 19. století ve Staré Vsi pod Vlhoští (autor chybně uvádí rod ženský, ve skutečnosti je kopec rodu mužského, tedy ten Vlhošť). Vypráví příběh o hastrmanovi, který se po letech strávených v cizině vrací do Čech na malou ves, a líčí jeho postupné polidšťování především díky vnímání lidových zvyků, jež jsou v kraji dodržovány. Samozřejmě nemůže chybět ani milostná zápletka. Hastrman se zamiluje do Katynky, dcery rychtáře, a postupně odstraňuje všechny překážky, které mezi nimi stojí.

POSTAVY:

hastrman (Johanes Salmon, baron de Caus) - postava nejvíce psychologicky rozpracovaná. Přichází jako pán vědomý si své moci, opovrhující lidmi a stává se opatrovatelem svých poddaných (v zimě nechá kácet stromy, které miluje, aby lidé nepomrzli...), milencem (nadbíhá Katynce, ona si vyberte jiného, a tak se ji rozhodne zničit a znásilní ji, ale přeci jí nakonec podléhá a ukládá ji "k ledu" do doby, která bude pro ně oba příznivější k žití), zvědavcem (odhaluje drobná tajemství svých poddaných a vidí v nich jejich lidskost). Přeci jen však vždy zůstává napůl cesty. Je zároveň vraždícím vodním démonem i lidumilem a volnomyšlenkářem (Hrtánek - viz literatura).
Katynka - dívka, která ztělesňuje pokrok, odvahu, ale i lidové tradice a pohanské zvyky. Je ztělesněním Země a snad proto si jako partnera nevybírá ani Fidelia (víru), ani Vovsa (rozum), nýbrž hastrmana (symbol vody).
páter Fidelius - představuje křesťanskou víru, která je na jednu stranu zkostnatělá a vytýká lidem tradice a pohanství, ale na druhé straně sama podléhá (farář miluje Katynku a protože je zručným řezbářem, vyřeže si ze dřeva erotickou panu s její podobou).
učitel Voves - symbolizuje vládu rozumu. Je volnomyšlenkářem, není věřící a přeci se účastní všech pohanských i křesťanských svátků. Miluje Katynku, ta jím ale pohrdá.

ALUZE:

Katynka jako Divá Bára, hastrman podobný Erbenovu Vodníkovi (zelený frak, vysoký klobouk), objevuje se zde postava Karla Hynka Máchy.
Nejzajímavější na knize je odkaz k pohanství. Hastrman je jakousi podobou sv. Jana, který je sice křesťanskou postavou, ale byl v podstatě dosazen na místo pohanského boha - ochránce lesa. Za zmínku také stojí figura Odradka, jakési pohanské modly, zároveň však varovného signálu. Trochu připomíná Kafkův Odradek, obojakou bytost, která je alegorií jeho vlastní existence.

DRUHÁ KNIHA:

Druhá kniha se odehrává v současnosti, v 21. století. Je laděna silně ekologicky, čiší z ní mírný dogmatismus a ideologičnost. Je v podstatě utopií i antiutopií zároveň. Děj se počíná těžbou čediče na Vlhošti. Hastrman se s tím nechce smířit, a tak se uchyluje v podstatě k terorismu. Postupuje od nižších šarží k nejvyšším (od šéfa odstřelovačů kamene až po ministra životního prostředí) a snaží se je vystrašit a dosáhnout zastavení těžby na Vlhošti vydíráním. Po tom, co zjistí, že to k ničemu nevede, je jednoho po druhém zavraždí v obráceném kruhu, tedy od nejvyšší šarže k nejnižší (ušetřen je jen ministr - nepovedený bombový útok). Paralelně vedle hastrmana působí také ekologická organizace Děti Vody, kterou vede humanisticky založený Tomáš Mor. Jsou proti násilí. Svého dosáhnou sametovou defenestrací, tedy vyhozením ministra z okna úřadu do stohu měkkých peřin a matrací. Hastrman se vrací do svého Černého mlýna a oživuje Katynku, která s ním čeká dítě. Děti Vody obnovují Starou Ves, rekultivují Vlhošť a okolní rybníky. Hastrmana není zapotřebí. Kniha končí kruhovým návratem. Vlhošťský viklan je na svém místě a Zelený Jan je sťat Katynčiným srpem.

POSTAVY:

hastrman - zjišťuje, že lidé jsou silnější než on, jeho prostředky najednou nestačí, už není neomezeným vládcem. Dochází k ještě silnějšímu rozdělení jeho osobnosti. Stává se jakýmsi Jekkylem a Hidem. Zelený hastrman s gustem vraždí své odpůrce, Johan Salmon nechtěně přihlíží. Nakonec se hastrman vytrácí docela.
Tomáš Mor - ekologický aktivista, představitel utopie

POUŽITÁ LITERATURA:

Miloš Urban: Hastrman, Argo, Praha 2001
Petr Hrtánek: Kacíři, rouhači, ironikové, Praha 2002
Igor Fic: Hastrman aneb Dej, o čem doma nevíš, Tvar č. 20, 2001, str. 4-5
Petr Matoušek: Utopie utopená v pomstě, Host č. 17, 2001, str. 10-11

JINÉ ZDROJE:

www.Argo.cz
www.Milos-Urban.cz