Český-jazyk.cz aneb studentský underground­

STRUČNĚ O AUTOROVI:

Miloš Václav Kratochvíl se narodil 6. ledna 1904 ve Vídni, kde také do svých dvanácti let žil. Později maturoval v Praze na malostranském gymnáziu a poté studoval historii a archivnictví na UK. Po studiu pracoval 15 let jako archivář, posléze jako filmový dramaturg a o několik let později se stal profesorem filmové fakulty Akademie múzických umění. První knihu Kratochvíl vydává v roce 1939. Ve své tvorbě se věnuje historické tematice hlavně z doby husitské, pobělohorské a těsně před první světovou válkou.

OBSAH:

Kratochvíl při tvorbě románu, který má velmi blízko spíše k literatuře faktu, vycházel z vlastního životopisu Komenského. Ten ho však začal psát až ve svých šestatřiceti letech a vzpomínky ze svého mládí mají podobu jen letmých pohledů. Proto musel Kratochvíl doplňovat sled informací i z jiných historických pramenů, které poté vyvodil v předpokládané závěry. Ústředním motivem knihy je putování Jana Amose, ale do popředí je přeneseno i jeho dílo. Kratochvíl také podává jeho přesný myšlenkový svět a též na rozdíl od některých svých předchozích románů začíná vypravovat od samého začátku.

Jan Amos Komenský se narodil 28. března 1592 v Nivnici u Uherského Brodu. Pocházel z bratrské měšťanské rodiny. Brzy však osiřel, a proto začal žít ve Strážnici se svými příbuznými. Zde a v Přerově získal základní vzdělání. Už tehdy projevoval své výjimečné schopnosti a svou touhu po vědění. Když pokračoval ve studiu na protestantských vysokých školách v Německu (přesněji v Herbonu a v Heidelbergu), nemělo pro něj smysl nic jiného než získávání zkušeností a poznatků. Kromě učení Jan nic neviděl. Později, po návratu z Německa, se stal učitelem a bratrským knězem v Přerově. Zde také začíná Jan Amos poprvé psát. Ovšem doba tohoto osobního štěstí netrvala dlouho. Za pobělohorské perzekuce se Komenský musel skrývat. Opustil svůj domov a brzy ztratil své nejbližší - ženu s dětmi, kteří zemřeli na mor. V těchto nejtěžších chvílích však nepřestal myslet na lidi trpící kolem a začal psát sociálně alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce. 4. února 1628 nakonec odešel i se svojí novou rodinou do exilu v polském Lešně. Zde byl zvolen biskupem jednoty bratrské, vyučoval na bratrském gymnáziu a soustředně pracoval na encyklopedických, pedagogických a vševědných projektech, např. Velká didaktika. Na pozvání představitelů anglického revolučního parlamentu odjel do Anglie, kde dočasně pobýval. Poměry v Anglii se však prudce zhoršili a Komenský odjíždí do Švédska, kam byl pozván za účelem reformace školství. Komenský přijal tuto nabídku také proto, aby se mohl pokusit účastnit mírových rozhovorů. Stále ještě doufal, že se navrátí do své rodné vlasti. V této době začíná pracovat na jednom ze svých nejdůležitějších děl - Obecná porada o nápravě věcí lidských. Švédové se ale reformy od Jana Amose nedočkali - zavedli ji proto podle jiného návrhu. Komenský se rozhodl co nejrychleji vrátit do Lešna. Tam za několik dní ztratil i druhou manželku. Smrt ženy a beznaděj návratu do vlasti v něm vyvolali pocity, které vyjádřil ve Kšaftu umírající matky jednoty bratrské. Další pozvání, které přijal, bylo z Uher ze Sárospataku, kde měl též reformovat školství. Někteří profesoři však ze začátku s jeho prací nesouhlasili, později ale změnili názor. Po úspěchu v Uhrách se Komenský na nějaký čas vrátil do Lešna. To bylo však brzy vojenským drancováním vypáleno a knihovna i většina rukopisných prací Jana Amose byla zničena. Po této další osobní ráně se se svojí třetí manželkou natrvalo usidluje v Amsterodamu. Během posledních čtrnácti let svého života se naplno věnuje psaní. To mu ale stěžují častější a zhoršující se nemoci. Hlavním jeho cílem je dokončení už dávno započaté Obecné porady o nápravě věcí lidských, kterou chtěl dosáhnout vybudování lepšího světa. Toto dílo však už nestihl plně dokončit neboť 15. listopadu 1670 v Amsterodamu umírá.

DALŠÍ DÍLA KOMENSKÉHO:

• tiskem vydaných spisů nad 135 - téměř polovina vydaná v Nizozemí
• Informatorium školy mateřské
• Orbis pictus (Svět v obrazech)
• Schola ludus (Škola hrou)
• Křiky Eliášovy
• Listové do nebe
• Kancionál
• Brána jazyků otevřená
• aj.

ZÁVĚR:

Kniha popisuje nejen život Komenského, ale i politickou a společenskou situaci.
Přetrvávající víra v návrat do vlasti, ve změnu světa, lidstva atd.
Oddanost své vlasti, která se změnila v soucítění se všemi lidmi.
I přes všechny strasti (úmrtí, požár v Lešně atd.) nepřestával psát a tvořit pro svět, pro lidstvo.